20 C 199/2023-29 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení nároků uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela o dohodu narovnání a o splátkovém kalendáři ze dne [datum], kterou byla v plném rozsahu nahrazena práva a povinnosti vzniklá mezi žalobkyní a žalovaným ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum]. Na základě uvedené dohody o narovnání se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni částku 58 260 Kč ve 30 měsíčních splátkách po 1 942 Kč počínaje říjnem 2022, avšak uhradil toliko dvě splátky za měsíce listopad 2022 a únor 2023. Žalobkyně proto v souladu s dohodou o narovnání celý dluh po marné výzvě k plnění zesplatnila ke dni [datum]. Nyní se žalobkyně po žalovaném domáhá nesplacené částky 54 736 Kč s úrokem z prodlení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby. 2. Soud podanou žalobu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) posoudil a zhodnotil, že v žalobě jsou vylíčeny veškeré rozhodující skutečnosti o skutkové stránce věci v takovém rozsahu, že z nich žalobou uplatněné právo na zaplacení částky 54 376 Kč s příslušenstvím jednoznačně vyplývá a obsah žalobních tvrzení odůvodňuje rozhodnutí ve věci formou platebního rozkazu. V žalobě jsou vylíčeny po skutkové stránce všechny takové skutečnosti týkající se požadované částky, které umožňují podřazení žalobou uplatněného nároku na zaplacení peněžité částky pod hypotézu určité právní normy, a to konkrétně závazku vyplývajícího z dohody o narovnání ve smyslu § 1903 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a o nárok na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. a nařízení 351/2013 Sb., jakož i přijetí závěru o důvodnosti těchto nároků. Zároveň se pak jedná o věc, ve které lze mezi účastníky uzavřít smír. Soud tedy v této věci vydal elektronický platební rozkaz ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], kterým uložil žalovanému zaplatit ve lhůtě 15 dní ode dne doručení platebního rozkazu žalobkyní požadované nároky a náhradu nákladů řízení nebo ve věci v téže lhůtě podat odpor. Za splnění podmínek § 114b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“), pak soud žalovanému v platebním rozkazu uložil, pro případ, že proti platebnímu rozkazu podá odpor, aby se ve věci ve stanovené lhůtě 30 dní ode dne uplynutí lhůty k podání odporu kvalifikovaně vyjádřil ve věci samé k žalobě, která mu byla doručována spolu s platebním rozkazem. Pro případ, že žalovaný nároky proti němu v žalobě uplatněné zcela neuzná, soud žalovanému také uložil ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě, a označit důkazy k prokázání svých tvrzení a připojit i listiny, na které se ve svém vyjádření odvolává. Stejně tak byl žalovaný v daném platebním rozkazu poučen o tom, že podá-li proti němu včas odpor, a jestliže se bez vážného důvodu ve věci samé včas písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává, a že soud proto ve věci samé rozhodne rozsudkem pro uznání, jak mu to ukládá § 153a odst. 3 o. s. ř. Platební rozkaz obsahující výzvu k vyjádření byl společně s žalobou doručen žalovanému do vlastních rukou bez možnosti náhradního doručení dne [datum]. Posledním dnem lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu bylo úterý [datum] a posledním dnem lhůty ke kvalifikovanému vyjádření k podané žalobě byl čtvrtek [datum]. 3. Žalovaný soudu dne [datum] doručil podání označené jako odpor proti platebnímu rozkazu, ve kterém uvedl, že se dostal do platební neschopnosti a požádal o splátkový kalendář ve výši 2 000 Kč, přičemž pokud se jeho situace zlepší, posílal by větší částku. Následně žalovaný soudu dne [datum] doručil prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. 4. Žalobkyně se k podání žalovaného vyjádřila dne [datum] tak, že souhlasí s navrženým plněním v měsíčních splátkách po 2 000 Kč pod podmínkou ztráty výhody splátek. 5. V důsledku včasného podání odporu žalovaným dne [datum] (posledním dnem lhůty k podání odporu byl den [datum]) došlo ke zrušení vydaného platebního rozkazu ve smyslu § 174 odst. 2 o. s. ř. (tj. pokud jde o povinnost k zaplacení žalované částky a k náhradě nákladů řízení). Soud se dále zabýval tím, zda se žalovaný v souladu s povinností k vyjádření ve věci samé uložené v platebním rozkazu ve smyslu § 114b o. s. ř. ve lhůtě 30 dní od uplynutí lhůty k podání odporu kvalifikovaně vyjádřil, aby odvrátil fikci uznání nároku, o které byl poučen. V rámci podaného odporu žalovaný uvedl, že podává odpor, a dále poukázal na svou nepříznivou finanční situaci a požádal o splátkový kalendář. Takový odpor nelze považovat za kvalifikované vyjádření k žalobě, kterým by žalovaný mohl odvrátit fikci uznání nároku. V rámci kvalifikovaného vyjádření k žalobě navazujícího na výzvu podle § 114b o. s. ř. je totiž nutno, aby žalovaný určitě, jasně a srozumitelně vylíčil rozhodující skutečnosti týkající se věci samé tak, aby bylo zřejmé, kterým konkrétním skutkovým tvrzením žalobkyně žalovaný oponuje a jakou uvádí vlastní skutkovou verzi (např. uvede co se stalo/nestalo oproti tvrzením uvedeným v žalobě) nebo jaké po skutkové stránce jasně a určitě vylíčené skutečnosti tvrdí na svoji obranu. To však žalovaný neučinil. Naopak, z jeho podání je zřejmé, že si je svých dluhů vědom, jenom aktuálně nemá prostředky k jejich úhradě, a návrhem na rozhodnutí o plnění ve splátkách svůj dluh fakticky uznal. 6. S ohledem na to, že žalovaný se ve věci přes řádně doručenou výzvu ke kvalifikovanému vyjádření k žalobě ve smyslu § 114b o. s. ř. ve stanovené lhůtě dostatečně ve věci samé nevyjádřil, nastala zákonná fikce uznání nároku uplatněného žalobou podle § 114b odst. 5 o. s. ř. a soud má povinnost rozhodnout rozsudkem pro uznání bez ohledu na to, zda jsou tvrzení žalobkyně potvrzena důkazy, nebo zda dosavadní řízení prokazuje oprávněnost nároku. Proto soud rozhodl podle § 153a odst. 3 o. s. ř. tímto rozsudkem pro uznání, v jehož výroku I. soud žalovaného zavázal k zaplacení žalobkyní požadované částky 54 376 Kč s požadovaným příslušenstvím. Jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být podle § 153a odst. 4 o. s. ř. nařízeno jednání, proto soud účastníky k jednání nepředvolával a rozsudek toliko veřejně vyhlásil. 7. Ve výroku II. tohoto rozsudku soud rozhodl o povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a zcela úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 176 Kč a z odměny advokáta. Při určení odměny advokáta soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif) a vycházel z tarifní hodnoty 54 376 Kč s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 5 vyhlášky činí v daném případě 3 300 Kč. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání – žaloby, předžalobní výzva) ve výši mimosmluvní odměny 3 x 3 300 Kč, tj. náleží mu odměna celkem ve výši 9 900 Kč (za úkon ve věci samé soud nepovažoval pouhý souhlas se splátkami). K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu po 300 Kč ke třem úkonům právní služby, tedy celkem 900 Kč. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny a náhrad přiznaných žalobkyni, tj. ve výši celkem 2 268 Kč Celkem tedy soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení 15 244 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit k rukám advokáta žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. 8. Lhůtu ke splnění povinností stanovených žalovanému tímto rozsudkem stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti zároveň určil výrokem I. a II. tohoto rozsudku. Při rozhodnutí o plnění ve splátkách soud zohlednil faktické uznání nároků žalovaného i souhlasné stanovisko žalobkyně. Žalovaný výslovně navrhl splátky 2 000 Kč a žalobkyně s těmito splátkami souhlasila, přičemž strany nerozlišovaly plnění žalobou uplatněného nároku a náhradu nákladů řízení. Soud tedy souhlasná prohlášení stran ohledně splátek vyložil tak, že se výše splátky vztahuje dohromady na všechna plnění z tohoto rozsudku. Při rozhodnutí o výši splátek soud vedle souhlasného prohlášení stran vycházel i z toho, že podle žalobních tvrzení měl být závazek žalovaného plněn také ve splátkách ve výši 1 942 Kč měsíčně. Současně pak z žalovaným předloženého prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech vyplývá, že má čtyři vyživované osoby, a to manželku a tři nezletilé děti, jeho výdělek jako malíře-natěrače činí po odečtení daně 183 825 Kč ročně (tj. 15 319 Kč měsíčně), má měsíční výdaje na zdravotní pojištění 2 722 Kč a na so