20 C 93/2023-64 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] a ve znění doplnění učiněného u jednání dne [datum] se žalobci a) a b) proti žalovaným 1) a 2) domáhali určení, že jsou závětními dědici po zůstaviteli [jméno] [příjmení] podle závěti ze dne [datum] a zároveň určení, že žalované 1) a 2) nejsou dědičky podle zákonné dědické posloupnosti. Žalobci uvedli, že zůstavitel byl k sepsáním závěti způsobilý a chtěl svůj majetek zanechat žalobcům, neboť se jednalo o rodinný majetek rodiny [příjmení], který byl na zůstavitele převeden z důvodu perzekuce [jméno] [celé jméno žalobce], otce žalobců, který byl politickým vězněm. Majetek, který je předmětem dědění, vlastnila původně [jméno] [příjmení] starší, která ho závětí z roku 1957 zanechala své dceři [jméno] [příjmení] mladší při opominutí [jméno] [celé jméno žalobce]. Důvodem pro takovou závěť bylo, že [jméno] [celé jméno žalobce] byl jako politický vězeň podmíněně propuštěn z výkonu trestu s podmínkou, že případně nabytý majetek po rodičích odevzdá státu. Proto, aby se rodina vyhnula zabrání majetku státem, zanechala [jméno] [příjmení] starší svůj rozsáhlý majetek své dceři [jméno] [příjmení] mladší (sestře [jméno] [celé jméno žalobce]), aby rodina o majetek nepřišla, pokud by ho nabyl [jméno] [celé jméno žalobce] a musel ho odevzdat státu, a po ní tento rodinný majetek nabyl zůstavitel, který následně sepsal předmětnou závěť. V uvedené závěti žalobci jako synové [jméno] [celé jméno žalobce] spatřovali narovnání uvedené majetkové křivdy v podobě navrácení majetku rodině [příjmení]. Po roce 1989 se [jméno] [celé jméno žalobce] po státu domáhal nápravy této majetkové křivdy v řízení před Ústavním soudem i žádostmi adresovanými vládě, ale nápravy se nedomohl. O zůstavitele, který byl omezen ve svéprávnosti, se pak celý jeho život starala rodina [příjmení] a žalované, které jsou jeho sestry, o něj nejevily zájem. Žalobci tedy mají za to, že při posuzování otázky dědického práva by soud měl přihlédnout k hlediskům spravedlnosti a také k tomu, zda vůbec závěť [jméno] [příjmení] starší, na základě které zůstavitel [jméno] [příjmení] nabyl svůj majetek, byla projevem její skutečné a vážné vůle, tj. zda vůbec bylo platné nabytí majetku, který má být předmětem dědění po zůstaviteli. O vypořádání sporných záležitostí se žalobci snažili uzavřít dohodu s žalovanými před podáním žaloby, ale k dohodě nedospěli. Žalobci se proto po odkazu k podání této žaloby ze strany soudní komisařky v řízení o pozůstalosti po zemřelém [jméno] [příjmení] domáhají určení, že jsou dědici ze závěti zůstavitele. 2. Žalovaná 1) se k žalobě vyjádřila podáním ze dne [datum], ze dne [datum] a u jednání dne [datum] a žalovaná 2) se k žalobě vyjádřila podáním ze dne [datum], ze dne [datum] a u jednání dne [datum]. Obě žalované se k podané žaloby vyjádřily shodně tak, že navrhly zamítnutí žaloby. Žalované uvedly, že závěť zůstavitele je neplatná, neboť zůstavitel trpěl duševní poruchou po celý svůj život, byl opakovaně posuzován a byl trvale neschopen samostatně právně jednat. Obě žalované také daly na zvážení, zda je vůbec závěť zůstavitele pravá, neboť měly pochybnosti o podpisu zůstavitele, avšak námitku pravosti nevznesly (resp. původně vznesly, ale později na ní netrvaly). Žalované dále uvedly, že žalobci se sice formálně domáhají určení, že jsou dědici po zůstaviteli, ale zároveň argumentují ve prospěch nějaké formy restituce a současně vůbec zpochybňují, že zůstavitel platně nabyl majetek, který je předmětem dědění, avšak tyto záležitosti v tomto řízení zkoumat nelze. Žalované potvrdili, že s žalobci probíhala jednání o vypořádání sporných záležitostí před podáním žaloby, ale k dohodě nedošlo. 3. Soud věc projednal a rozhodl při jednání konaném dne [datum] za účasti všech účastníků. Během jednání strany setrvaly na svých stanoviscích a učinily následující shodná tvrzení o skutkových okolnostech, která soud ve smyslu § 120 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vzal za svá skutková zjištění a dále k nim neprováděl dokazování. Mezi stranami je nesporné, že zůstavitel [jméno] [příjmení], narozený dne [datum], zemřelý dne [datum], byl synem [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], zemřelé dne [datum], a Ing. [jméno] [příjmení], narozeného dne [datum], zemřelého dne [datum]; že žalovaná 1) a 2) jsou dcerami Ing. [jméno] [příjmení], narozeného dne [datum], zemřelého dne [datum], a [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], tedy jsou polorodými sestrami zůstavitele ze strany otce; a že žalobci a) a b) jsou synové [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného dne [datum], zemřelého dne [datum], a [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], zemřelé dne [datum], a [jméno] [celé jméno žalobce] byl bratrem [jméno] [příjmení], matky zůstavitele. Dále je mezi stranami nesporné, že zůstavitel [jméno] [příjmení] byl rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], omezen ve způsobilosti k právním úkonům (tj. ve svéprávnosti) v oblasti majetkoprávní, manželskoprávní a pracovněprávní. V řízení o pozůstalosti po zůstaviteli [jméno] [příjmení], které je vedeno u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. [spisová značka], byla předložena závěť datovaná dne [datum] a sepsaná rukou, podle které [jméno] [příjmení] odkazuje veškerý svůj majetek svým bratrancům [jméno] a [jméno] [příjmení] (tj. žalobcům a) a b)); žalobci a) a b) v řízení o pozůstalosti uznali závěť ze dne [datum] za pravou a platnou závěť zůstavitele a žalované 1) a 2) popřely pravost závěti i její platnost, neboť zůstavitel trpěl duševní poruchou, která mu bránila pořídit. Notářka v řízení o pozůstalosti usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], uložila žalobcům a) a b), aby do dvou měsíců od právní moci usnesení podali u Okresního soudu v Přerově žalobu na určení, že jsou dědici ze závěti zůstavitele ze dne [datum] (správně 1971) a že žalované 1) a 2) nejsou dědičky podle zákonné dědické posloupnosti; žalobci a) a b) u Okresního soudu v Přerově dne [datum] podali žalobu na určení, že jsou dědici ze závěti zůstavitele ze dne [datum] a že žalované 1) a 2) nejsou dědičky podle zákonné dědické posloupnosti. 4. Mezi stranami po vyjasnění nesporných skutečností zůstala sporná skutková otázka, zda byl zůstavitel způsobilý k pořízení závěti dne [datum] (a s ohledem na to, že v průběhu jednání obě žalované upustily od své původní námitky pravosti závěti, pak již odpadla původně sporná skutková otázka, zda je závěť ze dne [datum] závětí pocházející od zůstavitele). Na tuto skutkovou otázku pak navazuje právní otázka, zda zůstavitel měl způsobilost k pořízení závěti ze dne [datum], tj. zda jde o závěť platnou, a zda jsou žalobci a) a b) dědici po zůstaviteli ze závěti ze dne [datum]. K uvedené skutkové otázce soud provedl dokazování následujícími listinnými důkazy a následně se zabýval právním hodnocením. 5. Soud k důkazu provedl jako listinný důkaz pozůstalostní spis Okresního soudu v Přerově sp. zn. [spisová značka] po zůstaviteli [jméno] [příjmení], a to konkrétně protokol o zjištění stavu a obsah listiny o právním jednání pro případ smrti ze dne [datum] a závěť (č. l. 23-24), ze kterých zjistil, že v řízení byla žalobcem a) předložena rukou psaná závěť nadepsaná„ Má poslední vůle“, jejímž obsahem bylo:„ Já podepsaný [jméno] [příjmení], [datum narození] v [obec], bytem v [obec], [ulice] [číslo] činím při plném vědomí tuto poslední vůli Veškerý můj majetek nemovitý i movitý, jak v Rakousku tak i v Československu odkazuji svým bratrancům [jméno] a [jméno] [příjmení], nyní bytem [adresa], každému jednu polovinu. Toto si přála i má matka [jméno] [příjmení]. Tuto poslední vůli jsem vlastnoručně napsal a podepsal O své vůli a bez nátlaku. V [obec] dne [datum]. [jméno] [příjmení]“ Podle protokolu o zjištění závěti k této listině žalobce a) uvedl, že byla sepsána vlastní rukou zůstavitele a jím podepsána, on nebyl přítomen při sepisu listiny; závěť byla uložena v bytě žalobce a) v ložnici v šatní skříni. 6. Soud k důkazu provedl jako listinný důkaz opatrovnický spis Okresního soudu v Přerově sp. zn. [spisová značka] (dříve [spisová značka]) ve věci posuzovaného [jméno] [příjmení]. Z tohoto spisu soud provedl k důkazu následující listiny, z nichž zjistil následující skutečnosti týkající se zůstavitele [jméno] [příjmení] (dále v této části označován jako„ posuzovaný“). Z žádosti o zbavení posuzovaného svéprávnosti ze dne [datum] (č. l. 1) bylo zjištěno, že otec [příjmení] [jméno] [příjmení] žádal o zbavení svéprávnosti posuzovaného z důvodu zaostalého duševního vývoje a obavy ze zneužití duševní méněcennosti cizími lidmi k různým transakcím. Z lékařské zprávy ze dne [datum] (č. l. 5) bylo zjištěno, že posuzovaný byl v evidenci lékaře od roku 1967 s diagnózou slaboduchost na podkladě perinatální encephalopathie, jsou u něj podmínky pro řízení o zbavení svéprávnosti, je nutný posudek. Z posudku MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [dat