7 C 12/2022-82 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobce se domáhal zaplacení 250 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy. Tvrdil, že žalovaná s dopustila zásahu do jeho chráněných práv tím, že ve věci vedené u Okresního soudu v Olomouci ve věci jeho nezl. dcery [jméno] (sp.zn. 0 P 55/2016) vypracovala znalecký posudek, na základě kterého soud rozhodl o zákazu jeho styku s dcerou. Žalobce byl poškozen na svých právech závažným způsobem s ohledem na nepravdivost a hrubou zkreslenost posudku. Žalovaný vypracovala posudek za nestandardních okolností a nestandardním způsobem, zejména bez vyšetření žalobce. Nezachovala rovné podmínky vyšetření obou rodičů a vycházela pouze z obsahu spisu a písemných podkladů. Ačkoli žalovaná tvrdila, že vypracovala pouze orientační odpovědi na soudem zadané otázky, ve výsledku posudek zahrnuje množství kategorických závěrů. Podaný posudek žalovaná obhajovala u jednání a svou výpovědí neoprávněné zásahy do práv žalobce prohloubila. Žalovaná vykonávala své povinnost znalkyně excesivním způsobem, její postup byl nedůvěryhodný. Ačkoli byla seznámena s posouzením osoby žalobce jinými odborníky a tím, že autorem posuzovaných textů nebyl žalobce, neučinila žádné kroky k nápravě. Došlo k újmě na právech žalobce, zejména rodičovských a minimální částkou ke zmírnění vzniklé újmy je částka 250 000 Kč. 2. Na výzvu soudu doplnil žalobce svá tvrzení tak, že konkrétně protiprávní zásah žalované spatřuje v celém znaleckém posudku, v jeho nepravdivosti, hrubé zkreslenosti a nesprávných závěrech. Především došlo k nedodržení standardů znaleckého posudku a postupu non lege artis. Jiní odborníci došli k jiným závěrům než žalovaná, zejména metodologický posudek [titul], posouzení [titul] [příjmení]. Žalovaná se dopustila hrubých a excesivních výroků i v rámci své výpovědi u soudu, pokračovala v předpojatém hodnocení osoby žalobce a selektivně pracovala s fakty. Ačkoli v té době věděla, že žalobce valnou část písemností, podle kterých ho hodnotila, nepsal, své stanovisko nepřehodnotila. Újma na jeho právech spočívá v tom, že byl zbaven možnosti kontaktu se svou dcerou. 3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že k vypracování posudku byl skutečně použit omezený rozsah psychodiagnostických metod. Byly použity pouze metody klinické, protože metody testové nebylo možno použít. Důvodem však nebyl nerovný přístup k rodičům, ale několikaměsíční neochota žalobce spolupracovat na znaleckém vyšetření. Některé odpovědi na otázky byly v důsledku užití omezeného spektra psychodiagnostických metod nezodpovězeny nebo byly formulovány jako pravděpodobné a nikoli definitivní. K odbornému posouzení sloužily dokumenty, které jsou popsaný na str. [číslo] posudku. Pokud žalobce nebyl autorem některých e-mailů, nemohli to znalci vědět, neboť tyto e-maily byly opakovaně doručovány z e-mailové adresy, ze které žalobce komunikoval i se soudem a byly srovnatelné s jeho jiným vyjadřováním. O tom, že žalobce snad není autorem některých písemností nebyli znalci informováni, stejně tak jim až do jednání nebyla předložena nová jiná zjištění či vyšetření. Naopak chování žalobce, který se v době jednání soudu skrýval s nezletilou na neznámém místě potvrdilo závěry, k nimž znalci došli. Nebyla soudem vyzvána k doplnění posudku na základě nových skutečností. Rovněž žalobce o dovyšetření nežádal. Žalobce napadá závěry posudku na různých úrovních, předkládá vyšetření dalšími odborníky. Pokud tato předložil soudu, žalované není známo, jak soud tyto důkazy hodnotil. Věc byla řešena na základě podání žalobce i v trestním řízení, byla odložena. Rovněž Etická komise ČMPS se vyjádřila pouze obecně k posouzení obecných principů psychodiagnostiky bez kontextu ke konkrétnímu znaleckému zkoumání a ke stížnosti žalobce sbírá teprve podklady. Soud při rozhodování o úpravě rodičovských práv nevychází pouze z osobnostních rysů rodičů, ale především ze způsobu vztahování se k dítěti a jejich výchovných předpokladů. V konkrétním případě oba znalci dospěli k závěru, že žalobce vůči své dceři uplatňuje způsoby neadekvátní vztahování se a formy chování, které významně ohrožují její psychický a emočně – sociální vývoj. k tomu dospěli znalci nikoli na základě závěru o pravděpodobných osobnostních charakteristikách žalobce (stanovených omezenou psychodiagnostikou), ale na bázi odborného vyšetření nezletilé. K vyšetření žalobce nedošlo na základě jeho dlouhodobého a svéhlavého odmítání. Otázky vyžadující psychologické vyšetření byly zodpovězeny jako pravděpodobnost. Pokud soud upravil práva žalobce k nezletilé v jeho neprospěch, nelze to dávat do přímé souvislosti s omezeným rozsahem užité odborné metodiky. 4. Z vyjádření Etické komise ČPS ze dne [datum] adresované policii soud zjistil, že tato vyjádřila stanovisko k položeným otázkám, že obecně lze říci, že není přípustné zpracovat znalecký posudek na danou osobu bez jejího osobního vyšetření. Na některé otázky lze odpovědět i bez osobního vyšetření, avšak je na ty, které neposuzují danou osobu. Znalec může vycházet z obsahu spisu, vyšetření dalších osob apod. E-mailová komunikace nemůže osobní vyšetření nahradit a na jejím základě nelze dospět k jednoznačným závěrům u posuzované osoby. V případě, že není otec osobně vyšetřen, nemá znalec dostatek podkladů k odpovědím na otázky, jaké jsou výchovné předpoklady otce, jaké jsou osobní charakteristiky otce, zda otec dítě ovlivňuje proti matce, zda a v jakém rozsahu lze doporučit styk otce s dítětem a zda by znalec styk doporučil a v jakém rozsahu a zda by styk ohrozil příznivý vývoj dítěte a dále ohledně doporučení střídavé výchovy. 5. Z přípisu Etické komise ČMPS ze dne [datum] soud zjistil, že komise zjišťuje stanoviska k věcnému jádru stížnosti žalobce, výsledkem bude zpráva z předběžného šeření a stanovisko Etické komise. Po projednání předběžné zprávy vznikne souhrnná zpráva a stanovisko Etické komise. Do vyhlášení rozhodnutí nebyla předběžná zpráva ani souhrnná zpráva k dispozici. 6. Z rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 18.1.2019 čj. 0 P 55/2016-1723 soud zjistil, že soud zakázal styk žalobce s nezl. [jméno], nar [číslo] a zamítl jeho návrh na svěření nezletilé do jeho péče. Soud mimo jiné vycházel ze znaleckého posudku, na jehož vypracování se podílela žalovaná společně s MUDr. [jméno] [příjmení]. Soud poukázal na závěry znaleckého posudku, včetně výpovědí znalců, podle kterých vyplývá závažné ohrožení pro nezletilou ze strany otce. Znaleckým vyšetřením nezl. [jméno] bylo nepříznivé a patologické ovlivňování ze strany otce verifikováno. Znalci poukázali na zjevnou neschopnost otce své jednání korigovat, dlouhodobě odmítá či bojkotuje spolupráci s mediačními orgány. Neprokázal za 3 roky řízení schopnost adekvátní spolupráce. Dále soud poukázal na další závěry znaleckého posudku o osobnostních charakteristikách otce, neochotu otce dostavit se ke znaleckému zkoumání. Konstatuje, že znalci přistoupili k formulaci závěrů týkajících se osoby otce na základě klinických metod, při studiu obsáhlé dokumentace a při komunikaci s otcem při domluvách na znalecké vyšetření. Jednalo se o dostatek podkladů, kdy bylo možno stanovit základní charakteristiky otce, k nimž patří anomálně narušené sebepojetí a s tím spojené sklon k poruchové manipulaci s realitou, zvýšení egocentrismus, narcismus, výraznou extrapunitivitu, sníženou frustrační toleranci vůči zátěži, impulsivní a agresivní reaktivitu se sklonem zastrašovat okolí, pohotovost k afektivní reaktivitě, pasivně agresivní tendence k řešení problémů, tendence k manipulacím a narušené myšlení s prvky paranoidního zpracování. Otec není schopen adekvátně vyhodnotit, respektovat, natož saturovat potřeby dcery a preferuje vlastní zájmy a pohnutky nezletilou redukuje na pouhý objet, který účelovým způsobem využívá. Zneužívá svých práv a nerespektuje práva matky a potřeby dítěte. Soud konstatoval, že předložené listiny označené jako zprávy o psychologickém vyšetření od [titul] a [titul] nemohl hodnotit jako objektivní důkazy, neboť byly zpracovány pouze na základě jednostranné spolupráce s otcem. Z rozsudku vyplývá, že otec se jednání neúčastnil, v době vynesení rozsudku se s nezletilou skrýval na neznámém místě, se soudem nespolupracuje, vydaná rozhodnutí nerespektuje. 7. Z obsahu opatrovnického spisu Okresního soudu v Olomouci 0 P 55/2016 soud zjistil, že žalobce byl opakovaně předvoláván ke znaleckému vyšetření, opakovaně bylo nařízeno jeho předvedení soudem, nikdy se však neuskutečnilo. Žalobce opakovaně komunikoval e-maily jak se soudem, tak se znalci z e-mailové adresy [email], všechny e-maily byly podepsány jeho jménem. Uvedené e-maily jsou vždy bezprostřední reakcí na žádosti nebo nabídky znalců, týkají se vždy projednávané věci, resp. uskutečnění znalecké vyšetření. Obsahem spisu, který měli znalci při vypracování znaleckého posudku k dispozici a na něž se odvolávají jsou takto: e-maily [jméno] [příjmení] (odbor sociálních věcí) z [datum], [datum], [datum] MUDr. [příjmení] (FN [obec] odd. [uvedení oddělení]), výpisy z katastru nemovitostí se zapsanými exekučními příkazy, re