7 C 135/2023-34 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 124 761,69 Kč s přísl. a uvedla, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 140 000 Kč, který se zavázal splatit v 96 splátkách, úrok byl sjednán ve výši 10,40 % ročně. Žalovaný nesplácel úvěr a žalobkyně prohlásila úvěr za splatný k [datum]. Žalobkyně uplatila nárok na nesplacenou jistinu 120 522,25 Kč, poplatky ve výši 4 239,44 Kč (3 x 250 Kč, 1x 300 Kč a 3 x 500 Kč za zaslání upomínek při neprovedení splátky, pojištění 140 Kč x 21 měsíců s tím, že na poplatky byla zaplacena částka 1 300,56 Kč). Dále žalobkyně uplatnila nárok na kapitalizovaný smluvní úrok od [datum] do [datum] ve výši 15 495,17 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení do [datum] ve výši 8 452,58 Kč a smluvní úroky a úroky z prodlení od [datum] do zaplacení. 2. Na výzvu soudu doplnila žalobkyně svá tvrzení tak, že schopnost žalovaného splácet úvěr byla prověřena nahlédnutím do veřejných rejstříků, bankovních i nebankovních registrů, a dále vycházel z údajů sdělených žalovaným a údajů vyplývajících z výpisů z účtů žalovaného. To znamená, že vycházela z příjmů 30 000 Kč a příjmu přítelkyně 15 000 Kč a výdajů (dle vlastní úvahy navýšených) 13 182 Kč (bydlení a živobytí), závazku ve výši 3 698 Kč měsíčně, dalšího závazku 3000 Kč a výdajů na pojištění 1 350 Kč. Ohledně výdajů vycházela z dat ČSÚ. 3. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] a oznámení o úrokových sazbách soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru na částku 140 000 Kč, žalovaný se a zavázal splácet poskytnutý úvěr v 96 splátkách po 2 169 Kč společně s pojistným 140 Kč, úrok by sjednán ve výši 10,40 % ročně, nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné podmínky, úvěrové podmínky a sazebník. 4. Z úvěrových podmínek soud zjistil, že účastníci si sjednali možnost zesplatnění úvěru v případě prodlení s více než dvěma splátkami. 5. Z žádosti o úvěr soud zjistil, že banka měla při posouzení schopnosti žalované splácet úvěr k dispozici následující údaje: příjem 30 000 Kč z podnikatelské činnosti, příjem přítelkyně 15 000 Kč, bydlení v nájmu, žádná vyživovací povinnost, náklady na bydlení 1 500 Kč, ostatní výdaje 500 Kč, měsíční splátky 3 698 Kč. 6. Z výpisu z úvěrového účtu na jméno žalovaného a výpisů z účtu má soud za prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 140 000 Kč bezhotovostně dne [datum]. Od července 2021 žalovaný nezaplatil žádnou splátku, částečně pak zaslal plnění až po zesplatnění úvěru. Dlužná jistina činí 124 761,69 Kč, ke dni [datum] pak dlužné smluvní úroky 15 495,17 Kč, dlužné zákonné úroky z prodlení do [datum] částku 8 452,58 Kč. 7. Z oznámení ze dne [datum] ve spojení s poštovním podacím archem z [datum] soud zjistil, že došlo k zesplatnění celého úvěru pro porušení smluvních podmínek, tj. neplacení více než dvou splátek. 8. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2399 odst.1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 10. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Soud má za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli smlouvu o úvěru na částku 140 000 Kč, splácení bylo sjednáno ve splátkách ve 2 169 Kč (včetně pojistného 140 Kč). Žalobkyně své povinnosti z uzavřené smlouvy o úvěru splnila a poskytla žalovanému částku 140 000 Kč, žalovaný porušil svou povinnost splácení a od července 2020 nezaplatil žádnou splátku úvěru. Až po zesplatnění úvěru zaplatil další částky, které byly na dluh žalovaného započteny. Žalobkyně úvěr pro prodlení se splácením zesplatnla v souladu se smlouvou a úvěrovými podmínkami. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení nesplacené jistiny ve výši 124 761,69 Kč, dlužných úroků z úvěru do [datum] ve výši 15495,17 Kč, dlužných úroků z prodlení ve výši 8 452,58 Kč do [datum], poplatků za zaslání upomínek 2 600 Kč a poplatků za pojištění 21 x 140 Kč s tím, že na tyto poplatky bylo zaplaceno 1 300,56 Kč, tudíž náleží za všechny poplatky celková částka 4 239,44 Kč. Dále náleží úrok sjednaný úrok a zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení. 12. Žalobkyně splnila svou povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet úvěr podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., pokud vycházela z jejích příjmů 30 000 Kč, nákladů na bydlení a živobytí 13 182 Kč, placení dalších závazků ve výši 6 698 Kč, při absenci vyživovací povinnosti. I když nebylo sděleno, z jakých konkrétních„ historických dat ČSÚ“ věřitel vycházel, soud má za to, že v tomto konkrétním případě s ohledem na příjmovou stránku a další okolnosti lze připustit, že banka tuto svou konkrétní úvahu nesdělila. Přitom věřitel obezřetně navýšil náklady na bydlení a živobytí vlastní úvahou s odkazem na tato data a nebral v potaz pouze údaje sdělené žalovaným. 13. Soud proto žalobě zcela vyhověl. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 33 359,45 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 991 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 124 761,69 Kč sestávající z částky 6 100 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 3 050 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 895 Kč za cestovné v částce 295 Kč podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 23 445 Kč ve výši 4 923,45 Kč.