7 C 143/2023-46 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 19 500 Kč s přísl. a uvedla, že jde o nárok ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], kterou uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] žalobkyně se domáhá částky 7 000 Kč která představuje neuhrazený úrok z úvěru, který byl sjednán ve výši 28 % z poskytnuté jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut. Dále požaduje úrok z prodlení z každé prodlévající splátky do [datum]. Nároky z uvedené smlouvy byly již žalobkyni přiznány, a to ohledně jistiny 25 000 Kč a úroků z prodlení od [datum] do zaplacení. Dále žalobkyně uplatnila nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 25 000 Kč za dobu od [datum] do [datum], poníženou na polovinu poskytnuté jistiny. Pohledávka byla žalobkyni postoupena. 2. Z listiny nadepsané jako smlouva o úvěru [číslo] 2018 [číslo] soud zjistil, že dne [datum] původní věřitelka poskytla žalovanému na základě předchozího vzájemného písemného ujednání v hotovosti peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se takto poskytnuté peněžní prostředky zavázal vrátit původní věřitelce ve 13 pravidelných měsíčních splátkách po 3 250 Kč splatných 3. dne v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Účastníci si sjednali úrok z úvěru ve výši 28 % z poskytnuté jistiny za období, na které byl úvěr poskytnout. Účastníci si dále sjednali pro případ prodlení s úhradou splátek nebo zesplatněné jistiny ve výši 0,1 % denně s tím, že celková výše nesmí přesáhnout 0,5 jistiny. 3. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru soud zjistil, že žalovaný ke svým poměrům sdělil původní věřitelce dne [datum] následující údaje - je zaměstnaný na dobu určitou do [datum] u spol. [právnická osoba], na pozici dělník, průměrná měsíční mzda za poslední 3 měsíce činí 14 602 Kč, jiné příjmy nemá, průměrný měsíční příjem celé domácnosti činí 31 000 Kč, je rozvedený, v domácnosti žijí celkem dvě výdělečně činné osoby, nemá žádnou vyživovací povinnost, bydlí v nájmu, vlastní automobil a standardní vybavení domácnosti, průměrné měsíční výdaje žalovaného za poslední 3 měsíce činí celkem 6 000 Kč, přičemž průměrné měsíční výdaje celé domácnosti činí za poslední 3 měsíce celkem 12 000 Kč. Žalovaný dále uvedl, že má zkušenosti a znalosti týkající se spotřebitelských úvěrů, byly mu srozumitelně vysvětleny podmínky poskytnutí, splácení jakož i právní následky nesplácení úvěru a k rozhodnutí o uzavření smlouvy o úvěru nepotřebuje žádné další informace. 4. Z výplatních pásek za kalendářní měsíce [číslo] a [číslo] soud zjistil, že žalovanému byla v uvedeném období od zaměstnavatele spol. [právnická osoba], vyplacena mzda v průměrné výši 12 881 Kč měsíčně. 5. Z čestného prohlášení soud zjistil, že žalovaný čestně prohlásil, že jeho příjem ze zaměstnání činil za měsíc leden 2018 částku 16 352 Kč. 6. Z příjmových a výdajových pokladních dokladů soud zjistil, že žalovaný ve třech kalendářních měsících zaplatil za nájem bytu nájemné vč. služeb ve výši 6 500 Kč měsíčně. 7. Z pracovní smlouvy datované dne [datum] soud zjistil, že žalovaný se v postavení zaměstnance dohodl se spol. [právnická osoba], na obsahu vzájemných práv a povinností vyplývajících z pracovního poměru, zejména na tom, že pracovní poměr se sjednává na dobu do [datum] a základní mzda činí 102,79 Kč/hod. 8. Z dohody o dočasném přidělení pracovníka - písemný pokyn soud zjistil, že žalovaný se dohodl se zaměstnavatel na dočasném přidělení k výkonu práce ke spol. [právnická osoba], za obdobných mzdových podmínek sjednaných v pracovní smlouvě. 9. Z listiny označené jako finanční analýza soud zjistil, že původní věřitelka provedla na základě vstupních údajů (informací o poměrech žalovaného) analýzu se závěrem, že měsíční volné finanční zdroje žalovaného činí 7 602 Kč a žalovanému lze tudíž poskytnout úvěr s maximální výší měsíční splátky 7 602 Kč. 10. Z listiny označené jako credit scoring soud zjistil, že původní věřitelka na základě bodového ohodnocení jednotlivých kritérií dospěla k závěru, že žalovanému lze poskytnout úvěr ve výši 25 000 Kč s měsíční splátkou 3 250 Kč. 11. Ze smlouvy o prodeji části závodu datované dne [datum] vč. přílohy obsahující seznam pohledávek z úvěrových smluv převáděných smlouvou o prodeji části závodu, ve spojení s notářským zápisem sp. zn. NZ [číslo] 2018 ze dne [datum], soud zjistil, že původní věřitelka, coby převodce, se dne [datum] dohodla se spol. [právnická osoba], coby nabyvatelkou, na úplatném převodu části závodu původní věřitelky na nabývající spol. [právnická osoba], přičemž součástí takto převáděné části závodu byla i pohledávka původní věřitelky za žalovaným. 12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek datované dne [datum] vč. přílohy soud zjistil, že spol. [právnická osoba], coby převodce, se dne [datum] dohodla se spol. [právnická osoba], coby nabyvatelkou, na úplatném převodu pohledávky za žalovaným. 13. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek datované dne [datum] vč. přílohy soud zjistil, že spol. [právnická osoba], coby převodce, se dne [datum] dohodla s žalobkyní, coby nabyvatelkou, na úplatném převodu pohledávky za žalovaným. 14. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Původní věřitelka poskytla dne [datum] žalovanému hotovostní peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit původní věřitelce ve 13 pravidelných měsíčních splátkách po 3 250 Kč (viz odst. 4 rozsudku). Původní věřitelka před poskytnutím peněžních prostředků zkoumala osobní, rodinné a majetkové poměry žalovaného, přičemž nevycházela pouze z údajů uvedených žalovaným, nýbrž měla k dispozici i příslušné doklady, na základě čehož posléze zpracovala finanční analýzu, v níž dospěla k závěru, že žalovaný bude schopen hradit splátky ve výši 3 250 Kč. V rámci prodeje části závodu původní věřitelky došlo k převodu pohledávky za žalovaným na spol. [právnická osoba], tato společnost převedla předmětnou pohledávku na spol. [právnická osoba], která dále převedla pohledávku za žalovaným na žalobkyni. 15. Z rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 14.10.2022 čj. 12 C 287/2022-49 soud zjisti, že soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,78 % ročně od [datum] do zaplacení, žalobě bylo vyhověno v celém rozsahu. Nárok byl odůvodněn nárokem ze smlouvy uzavřené mezi žalovaným a [právnická osoba] dne [datum] Předmětem bylo vrácení zapůjčené částky a příslušenství od [datum]. Rozsudek nabyl právní moci [datum]. 16. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by žalovaný na žalobou uplatněný nárok cokoli zaplatil, žalovaný takové skutečnosti ani netvrdil. 17. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 18. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 19. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 20. Podle ustanovení § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. 21. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 22. Podle § 2048 odst.1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 23. Soud má za prokázáno, že, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalov