7 C 252/2022-39 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 14 100,05 Kč s přísl. a uvedla, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] dne [datum] smlouvu mimo jiné o kontokorentním úvěru s limitem 10 000 Kč žalovaný se zavázal dodržet měsíční kreditní příjem a povolený limit nepřekročit. Žalovaný tyto povinnosti nesplnil, proto byla aktuální výše nepovoleného limitu převedena na úvěrový účet za účelem uhrazení ve splátkách, počet splátek a jejich výše byla žalovanému oznámena. Žalovaný svou povinnost nesplnil, banka prohlásila úvěr za splatný k [datum]. Uplatněný nárok představuje dlužnou jistinu 12 900,05 Kč, smluvní poplatky 1 200 Kč, smluvní úroky a úrok z prodlení z dlužné jistiny. Pohledávka byla postoupena [právnická osoba] a.s. a následně žalobkyni. 2. Na výzvu soudu doplnila žalobkyně svá tvrzení tak, že žalovaný byl povinen splatit zůstatek na novém úvěrovém účtu ve splátkách po 1 612,50 Kč do [datum], úvěr byl prohlášen za splatný podle produktových podmínek. Dlužná jistina je tvořena obraty čerpání žalovaným. Dlužné poplatky tvoří poplatky za upomínky 2x 600 Kč. Pokud se týká prověření schopnosti žalovaného splácet úvěr, vycházel původní věřitel příjmu žalovaného uvedeného v žádosti, s tím, že žalovaný neměl žádnou vyživovací povinnost, byl svobodný, neplatil žádné splátky. Jako výdaje byly zohledněny částky odpovídající životnímu minimu a normativním nákladům na bydlení. 3. Dále doplnila žalobkyně svá tvrzení tak, že k převodu na úvěrový účet došlo pro porušení produktových podmínek tím, že žalovaný překročil povolený limit. K dlužné jistině byla připočtena částka 1 000 Kč jako poplatek za převedení nepovoleného debetu ve výši 10 % z povoleného limitu podle sazebníku. Při prověření schopnosti splácet úvěr konkrétně banka vycházela z příjmu žalovaného 11 960 Kč ověřeného z výpisů, provedla kontrolu v externích systémech, kde nebyly žádné negativní informace. Výdaje byly odhadnuty podle interního ekonomického modelu s ohledem na statistická data, částky životního minima a normativní náklady na bydlení. Splátka činila 212,25 Kč měsíčně. 4. Ze smlouvy ze dne [datum] a dispozic ke smlouvě soud zjistil, že [právnická osoba] se zavázala mimo jiné poskytnou žalovanému kontokorentní úvěr Flexikredit, kterým umožní žalovanému čerpat úvěrový limit ve výši 10 000 Kč, žalovaný se zavázal dodržet minimální kreditní příjem a nepřekročit povolený limit. Součástí smlouvy byly produktové podmínky. V těchto podmínkách si účastníci sjednali, že při porušení podmínek, tj. při překročení povoleného limitu, je banka oprávněna převést nepovolený debetní zůstatek na nově otevřený úvěrový účet Dále si účastníci smlouvy sjednali poplatek za takové převedení podle sazebníku, přičemž ze sazebníku vyplývá výše 1 000 Kč. 5. Z žádosti o povolení debetního zůstatku soud zjistil, že banka měla při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr k dispozici následující údaje: příjem 11 960 Kč, žádné vyživované osoby, splátky a náklady nebyly uvedeny. 6. Z výpisu z běžného účtu má soud za prokázáno, že žalovaný neměl na účtu dostatek prostředků k úhradě provedených příkazů a k [datum] překročil povolený limit o 1 900 Kč. 7. Z výpisu z úvěrového účtu na jméno žalovaného má soud za prokázáno, že na úvěrový účet byla dne [datum] převedena částka 11 700,05 Kč, následně byl účtován poplatek za oznámení o zrušení Flexikreditu a poplatek za převod na úvěrový účet 1 000 Kč. Žalovaný nezaplatil žádnou splátku. 8. Z platební historie má soud za prokázáno, že k [datum] činila dlužná částka na úvěrovém účtu 14 100,05 Kč, včetně účtovaných sankčních poplatků 2 x po 600 Kč. 9. Z dopisů ze dne [datum] a [datum] má soud za prokázáno, že žalovanému bylo oznámeno ukončení Flexikreditu pro překročení povoleného limitu a byly stanoveny měsíční splátky ve výši 1 612,50 Kč. 10. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný z [datum] má soud za prokázáno, že došlo k zesplatnění úvěru pro neplacení splátek. 11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy má soud za prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla žalobkyni postoupena. 12. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 2399 odst.1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 14. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Soud má za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru s limitem 10 000 Kč, splátka činila 212,25 Kč měsíčně. Právní předchůdkyně žalobkyně své povinnosti z uzavřené smlouvy o úvěru splnila a poskytla žalovanému čerpání úvěru s limitem 10 000 Kč žalovaný porušil své povinnost, překročil povolený limit a banka proto převedla nepovolený limit na úvěrový účet. [příjmení] stanovila splátky tohoto nového úvěru v 8 pátkách, žalovanému převedení na úvěrový účet oznámila, žalovaný žádnou částku nezaplatil. [příjmení] porto úvěr zesplatnila a vznikl jí nárok na zaplacení dlužné jistiny 11 900,05 Kč a dále poplatků ve výši 200 Kč za oznámení o zrušení Flexikreditu, 1 000 Kč za převedení nepovoleného debetu (10 % z povoleného limitu), a 2 x 600 Kč za upomínky, vše podle sazebníku. Bance dále vznikl nárok na sjednaný úrok z nového úvěru ve výši 21,99 % ročně a zákonný úrok z prodlení. Pohledávka byla žalobkyni postoupena. 16. Právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet úvěr podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., pokud vycházela z jejích příjmů 11 900 Kč, při absenci vyživovací povinnosti a dalších závazků. I když nebyla sděleny výdaje žalovaného, banka vycházela z odhadnutých nákladů na bydlení a živobytí. I když nebylo sděleno, z jakých konkrétních„ statistických dat“ věřitel vycházel, soud má za to, že v tomto konkrétním případě s ohledem na příjmovou stránku, výši splátky a další okolnosti lze připustit, že banka tuto svou konkrétní úvahu nesdělila. 17. Soud proto žalobě zcela vyhověl. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 451,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 100,05 Kč sestávající z částky 1 700 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 850 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 150 Kč ve výši 1 501,50 Kč.