7 C 42/2023-59 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 197 183,21 Kč, kapitalizovaných smluvních úroků, běžícího smluvního úroku a úroků z prodlení. V žalobě uvedla, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru (dále jen "smlouva o úvěru"). Na základě smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně žalované možnost čerpání prostřednictvím kreditní karty, sjednaný úvěrový rámec činil 200 000 Kč. V průběhu úvěrového vztahu žalovaná čerpala částku 200 546 Kč, celkem zaplatila 13 614 Kč žalovaná se dostala do prodlení se splácením, žalobkyně úvěr zesplatnila k [datum] a vyzvala žalovanou k zaplacení celého úvěru. Žalobkyně požadovala zaplacení dlužné jistiny 193 892,56 Kč, poplatky za pojištění 1 690,65 Kč, nákladů na vymáhání 600 Kč a smluvní pokutu ve výši1 000 Kč. 2. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu zpět v části ohledně částky 10 251,21 Kč a veškerého příslušenství s výjimkou kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení od [datum] z nově požadované částky 186 932 Kč. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. V průběhu řízení doplnila žalobkyně svá tvrzení tak, že úvěr byl čerpán bezhotovostně na účet žalované č. [bankovní účet], a to 30 000 Kč dne [datum], 66 540 Kč dne [datum], 18 000 Kč dne [datum], 34 000 Kč dne [datum] a 50 000 Kč dne [datum], dále na účet č. [bankovní účet] ve výši 6 Kč dne [datum] a na účet [číslo] ve výši 2 000 Kč dne [datum]. Možnost navyšování úvěrového rámce byla sjednána ve smlouvě, úvěrový rámec byl navýšen 10 x, a to [datum] na 31 000 Kč, [datum] na 45 000 Kč a téhož dne postupně až na 150 000 Kč, [datum] na 175 000 Kč, [datum] na 190 000 Kč a [datum] na 200 000 Kč. 5. Úvěruschopnost žalované byla prověřena nahlédnutím do veřejně přístupných rejstříků (NRKI, [příjmení], [příjmení] a ISIR), dále žalobkyně vycházela z výpisu z účtu žalované, ze kterých byl zjištěn její příjem 21 000 Kč. 6. Z potvrzení o provedení ověření bonity, úvěrové zprávy a úvěrové karty má soud za prokázáno, že při uzavření smlouvy o úvěru v březnu 2022 měla žalobkyně k dispozici následující údaje: svobodná, jedno dítě, bydlení vlastní, výše příjmu 11 000 Kč, příjem partnera 30 000 Kč, splátky jiným společnostem 20 000 Kč, prověření v registrech s negativním výsledkem. K výpočtu výdajů byly použity údaje vycházející z životního minima, zaznamenána je splátka jiného úvěru 3 904 Kč. Z výpisu z účtu žalované vyplývá její příjem ze zaměstnání 21 000 Kč. 7. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] má soud za prokázáno, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru. Obsahem smlouvy byl závazek žalobkyně poskytnout žalované úvěr s úvěrovým rámcem 30 000 Kč žalovaná uvedla své příjmy 11 000 Kč, příjmy partnera 30 000 Kč, jedno dítě, svobodná, bydlení vlastní. Výše výdajů nebyla ve formuláři požadována ani uvedena. 8. Ze zprávy [právnická osoba] soud zjistil, že žalovaná je majitelkou účtu č. [bankovní účet] a na tento účet byla v období od [datum] do [datum] připsána celkem částka 198 540 Kč poukázaných žalobkyní. 9. Ze zprávy [právnická osoba] má soud za prokázáno, že žalovaná je majitelkou účtu č. [bankovní účet] a na tento účet byla dne [datum] připsána částka 6 Kč poukázaná žalobkyní. 10. Ze zprávy [obec] spořitelny, a.s. má soud za prokázáno, že účet [číslo] nebyl ke dni [datum] účtem, ke kterému by měla žalovaná jakékoli dispoziční oprávnění. 11. Podle tvrzení žalobkyně a výpisu čerpání a splátek má soud za prokázáno, že žalovaná zaplatila za celou dobu částku 13 614 Kč. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by zaplatila částku vyšší, než žalobkyně tvrdí. 12. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Podle § 87 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 16. Podle rozhodnutí Soudního dvora C [číslo] vnitrostátní soud zkoumá z úřední povinnosti, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele spočívající v povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Výslovně uvedl (v odpovědi na položenou předběžnou otázku), že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 17. Soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená dne [datum] mezi účastníky je neplatná. 18. Věřiteli je zákonem uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Toto je věřitel povinen učinit jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoliv změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Zákon nestanoví přesný postup či hierarchii informací nutných k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V řadě případů mohou věřiteli dostačovat již informace, které má o spotřebiteli na základě předchozích či současných smluvních vztahů. Tyto informace mohou být dostatečným důvodem pro odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěr (opakované prodlení se splácením předchozích úvěrů apod.), nemohou však být samy o sobě dostačující pro kladné rozhodnutí o poskytnutí spotřebitelského úvěru (některé pohyby na platebním účtu spotřebitele mohou představovat peněžní toky např. příbuzného spotřebitele; stejně tak věřitel nemusí mít povědomí o všech dluzích spotřebitele u jiných věřitelů apod.). 19. Ustanovení § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel. Toto však nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a časem obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. 20. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. Analýzu této schopnosti je nutno provést na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť např. ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné říci, zda bude schopen platit splátky, pokud nejsou současně známy všechny jeho ostatní výdaje. Při posouzení úvěruschopnosti musí věřitel vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, anebo naopak zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba (rodiče, manžel, druh, děti) a