8 C 145/2023-27 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 000 Kč s úrokem z prodlení s tím, že žalovaný dne [datum] a [datum] použil ke své přepravě vozidlo městské hromadné dopravy na žalobkyní provozovaných linkách MHD. Při provedené kontrole se žalovaný na výzvu pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem. Tím porušil smluvní přepravní podmínky a vznikla mu povinnost uhradit přirážku k jízdnému. Výše přirážky k jízdnému za jízdu každou bez platného jízdního dokladu činí 1 500 Kč a je v souladu se zákonem. 2. Soud podle § 115a o.s.ř. ve věci rozhodl na základě účastníky předložených listinných důkazů, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila. Žalovaný se na výzvu nevyjádřil k žalobě ani k tomu, zda souhlasí, aby bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud proto předpokládá, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 3. Soud má po provedeném dokazování za prokázáno zápisem o provedené přepravní kontrole [číslo] informacemi pro cestující, že žalovaný dne [datum] v 9:06 hod uskutečnil jízdu vozidlem provozovaným žalobkyní, linkou [číslo]. Zápisem o provedené přepravní kontrole [číslo] informacemi pro cestující, že žalovaný dne [datum] v 18:36 hod uskutečnil jízdu vozidlem provozovaným žalobkyní, linkou č. [číslo linky]. Žalovaný se při kontrole pověřenou osobou dopravce ani v jednom případě neprokázal platným jízdním dokladem, tedy cestoval bez platného jízdního dokladu. Totožnost žalovaného byla zjištěna z občanského průkazu, který byl pod uvedeným číslem, podle lustrace v informačním systému základních registrů, žalovanému vydán. Žalovanému byla obou zápisech uložena přirážka ve výši 1 500 Kč, kterou měl uhradit do 15 dnů po kontrole. Ze Smluvních přepravních podmínek Integrovaného dopravního systému [územní celek] účinných od [datum] bylo zjištěno, že podle čl. 10 odst. 4 výše přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu činí 1 500 Kč za každého cestujícího. Podle čl. 10 odst. 3 písm. a) cestující je povinen na výzvu pověřené osoby prokázat se platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné a přirážku nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání a zaplacení jízdného a přirážky. 4. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o přepravě osob se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 5. Podle § 2578 citovaného zákona podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. 6. Podle ustanovení § 37 odst. 5) písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. v platném znění, který stanovuje podmínky pro provozování drah železničních, tramvajových, trolejbusových a lanových cestující je povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle odst. 6) výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 7. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi žalobkyní a žalovaným byly uzavřeny smlouvy o přepravě osob ve smyslu ustanovení § 2550 občanského zákoníku. Žalovaný nastoupil v uvedených dnech do vozidla provozovaného žalobkyní a vznikla mu tak povinnost za použití dopravního prostředku zaplatit stanovené jízdné. Žalovaný jízdné neuhradil, při kontrole oprávněnou osobou se neprokázal platným jízdním dokladem, přičemž jízdné žalobkyně nepožadovala. Žalobkyni tak náleží za každou jízdu bez jízdního dokladu přirážka ve výši 1 500 Kč, stanovená v přepravních podmínkách, jejíž výše je v souladu se zákonem. Proto soud vyhověl žalobě v celém rozsahu. 8. Podle § 1970 o.z. a vládního nařízení č. 351/2013 Sb. soud uložil žalovanému povinnost uhradit i úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně, příp. 15% ročně. Žalovaný je v prodlení se zaplacením 1 500 Kč od [datum] a [datum], dnem následujícím po uplynutí lhůty stanovená k úhradě. Dlužnou částku s příslušenstvím je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). 9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když žalobkyně měla v řízení plný úspěch a vyzvala žalovaného před podáním žaloby k plnění. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč a odměnou advokáta podle § 14b odst. 1 bod 1 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., když žalobkyně zahájila řízení na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně stejnou žalobkyní, která u zdejšího soudu podala více jak 300 návrhů na zahájení řízení. Odměna činí za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) 600 Kč (3 x 200Kč) a náhrada hotových výdajů 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., vše zvýšené o 21 % DPH Kč ve výši 189 Kč. Celková výše nákladů řízení tak činí 1 489 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.