8 C 169/2023-33 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně předmětem řízení učinila peněžitý nárok na zaplacení částky 2 166 Kč s výše uvedeným příslušenstvím, kdy částka 166 Kč je neuhrazené jízdné za částka 2 000 Kč neuhrazená přirážka k jízdnému. Nárok vznikl původně společnosti [právnická osoba] za dvě přepravy žalovaného vlakem [číslo] provozovaným touto společností dne [datum] a [datum] bez platného jízdního dokladu. [právnická osoba], jakožto původní věřitel a postupitel postoupila pohledávku smlouvou na žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř., když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný na výzvu soudu nereagoval, proto soud předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání také souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 3. Soud po provedeném dokazování z listinných důkazů přiložených k žalobě dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Potvrzeními o nedodržení SPPO [variabilní symbol] ze dne [datum], [variabilní symbol] ze dne [datum] a z oznámení o závadách má soud za prokázáno, že žalovaný v uvedené dny cestoval vlakem 2. třídy [číslo] provozovaným [právnická osoba] vždy z [obec] - [část obce] [obec] na [název obce] do vzdálenosti 50 km. Při kontrole vlakvedoucím se neprokázal jízdním dokladem, jeho totožnost (jméno a příjmení, datum narození a bydliště) byla zjištěna z občanského průkazu, přičemž podle údajů z informačního systému MV ČR v době přepravy šlo o doklad, který byl žalovanému skutečně vystaven, nebyl odcizen a byl platný. Podle Tarifu [označení drah] drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel účinného od 1.2.2019, jehož přílohou je Ceník 1 účinný od 15.12.2019, soud zjistil, že cena obyčejného jízdného ve 2. třídě pro cestu dlouhou 50 km činila v době přepravy 83 Kč. Podle Ceníku 6, položky 1 činí přirážka k jízdnému, doplatku jízdného nebo příplatku, pokud cestující nesplní podmínky pro odbavení ve vlaku dle SPPO částku 1 000 Kč. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, a z její přílohy [číslo] seznamu postupovaných pohledávek vyplývá postoupení obou pohledávek za žalovaným na žalobkyni. Pohledávka byla podle § 1879 a § 1880 o. z. postoupena z původní věřitelky až na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno, žalobkyně tak je aktivně legitimována k podání žaloby. 5. Soud posoudil věc podle následujících ustanovení. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o přepravě osob dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podrobnosti upraví přepravní řády (§ 2551 o. z.). 6. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, který stanovuje podmínky pro provozování drah železničních, tramvajových, trolejbusových a lanových, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému. Podle odst. 6 uvedeného ustanovení stanoví výši přirážky dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč. 7. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedená ustanovení právních předpisů a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má za prokázáno, že žalovaný dne [datum] a [datum] nastoupil do vlaku provozovaného společností [právnická osoba] a využil služeb této společnosti, tím přistoupil na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem a vznikla mu tak povinnost za použití dopravního prostředku zaplatit stanovené jízdné a v případě jízdy bez platného dokladu též přirážku k jízdnému. Žalovaný se při přepravní kontrole v obou případech neprokázal jízdním dokladem, odmítl koupit jízdní doklad, bylo mu proto uloženo uhradit přirážku 1 000 Kč a jízdné 83 Kč za každou jízdu, přičemž výše jízdného byla prokázána Tarifem [zkratka označení drah]. Za dvě přepravy žalovaného bez jízdního dokladu přiznal žalobkyni právo na zaplacení celkem částky 2 166 Kč (1 083 Kč za každou přepravu) včetně zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o.z. požadovaného v souladu s prováděcím nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaný je v prodlení ode dne následujícího po provedení každé přepravy (výrok I.). Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla v řízení úspěch. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a odměnou advokáta podle § 14b odst. 1 bod 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Odměna činí za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) částku ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč) a náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, vše zvýšené o 21% DPH ve výši 189 Kč. Použití zvláštního ustanovení § 14b je odůvodněno tím, že řízení (jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč) bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a předmětem řízení je postoupená pohledávka. Celková výše nákladů řízení tak činí 1 489 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok II.).