9 C 182/2023-29 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný dne [datum] uzavřel smlouvu o úvěru se společností [právnická osoba] (dále též„ původní věřitel“), a to prostřednictvím internetového portálu provozovaného původní věřitelkou na [webová adresa]. Žalobkyně ovšem není schopna dohledat smluvní ujednání uzavřená mezi původním věřitelem a žalovaným. Věřitel mu poskytl peněžní částku na bankovní účet ve výši 15 000 Kč, která dosud ani přes předžalobní výzvu nebyla uhrazena. Současně se domáhá zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % z dlužné částky za dobu od [datum] do zaplacení. Nárok byl následně původním věřitelem postoupen smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] na žalobkyni. O postoupení žalobkyně žalovaného vyrozuměla. 2. Soud v projednávané věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), tedy bez nařízení jednání, za situace, kdy rozhodné skutečnosti jsou zřejmé z obsahu spisu a předložené listinné důkazy prokazují všechna relevantní skutková zjištění. 3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. [právnická osoba], poukázala na bankovní účet žalovaného dne [datum] částku 15 000 Kč. Uvedená skutečnost je prokázána i potvrzením banky. I přes výzvu o vrácení této částky, tak ovšem žalovaný doposud neučinil. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, z přílohy smlouvy a oznámení o postoupení pohledávky vyplývá vyrozumění o postoupení pohledávky adresované žalovanému. Žalobkyně tak je aktivně legitimována k podání žaloby podle § 1879 a § 1880 o. z. Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne [datum] uvědoměn o dluhu a vyzván k jeho zaplacení do tří dnů od odeslání výzvy. S ohledem na den odeslání ([datum]) splatnost této pohledávky nastala [datum] a žalovaný se dostal do prodlení dnem následujícím, tedy [datum]. Soud uzavírá, že předchůdce žalobkyně poskytl na účet žalovaného částku 15 000 Kč, neprokázal však, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru či smlouvy o zápůjčce. 4. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 5. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Žalobkyní bylo prokázáno, že předchůdce žalobkyně na uvedený účet poukázal částku 15 000 Kč, na kterou podle provedených důkazů nebylo ničeho uhrazeno. Soud v této části proto posoudil nárok žalobkyně jako nárok z bezdůvodného obohacení, které je tak žalovaný povinen žalobkyni vydat. Splatnost tohoto závazku žalobkyně pak lze odvozovat až od uplynutí lhůty 3 dnů uvedené ve výzvě k plnění ze dne [datum]. 8. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl jak co do jistiny, tak příslušenství ve formě úroku z prodlení ve výši 15 % z částky 15 000 od [datum] do zaplacení ve smyslu § 1970 o. z., přičemž výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci rozsudku. 9. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř. za situace, kdy úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši 15 000 Kč. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující částku 50 000 Kč. Sazba mimosmluvní odměny podle shora cit. ustanovení tak v daném případě činí 300 Kč. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil do podání návrhu 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání – žaloby a předžalobní výzva) ve výši mimosmluvní odměny 3 x 300 Kč, t.j. náleží mu odměna celkem ve výši 900 Kč. Uvedená částka nepřesahuje ve smyslu § 14b odst. 4 cit. vyhlášky výši tarifní hodnoty. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po 100 Kč ke třem úkonům právní služby (viz úkony právní služby shora), tedy celkem 300 Kč. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši 252 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tedy náklady řízení činí 2 252 Kč.