10 C 197/2024-36 — Okresní soud v Přerově

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že nabyla pohledávku za žalovaným od společnosti , právnická osoba, na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne , datum, . Dne , datum, byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, . Před uzavřením právní předchůdkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě informací získaných od žalovaného, které ověřila doklady (výplatní pásky a nájemní smlouva). Na základě smlouvě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal zaplatit částku , částka, , tj. kapitalizovaný úrok ve výši , částka, s úrokovou sazbou 22,02 % ročně, částku za zpracování úvěru ve výši , částka, a částku za službu komfortního splácení ve výši , částka, . Úvěr se žalovaný zavázal splatit ve 21 měsíčních splátkách po , částka, , poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, na úvěr neuhradil ničeho. Žalobkyně požaduje úhradu nesplacené jistiny ve výši , částka, , dlužný poplatek ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , úrok 22,02 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení a úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Ze zákaznické karty - žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný vyplnil žádost o úvěr ve výši , částka, v hotovosti s dobou splatnosti 30 měsíců. Uvedl, že žije s rodiči, pracuje na plný úvazek jako dělník v potravinářském průmyslu s čistým příjmem ve výši , částka, , pracovní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od , datum, do , datum, , další čisté příjmy domácnosti , částka, , měsíční výdaje , částka, .4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , tel. číslo, ze dne , datum, soud zjistil, že mezi společností , právnická osoba, a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru na základě, níž byl žalovanému poskytnut úvěr v hotovosti ve výši , částka, splatný ve 21 měsíčních splátkách ve výši , částka, spolu s poplatkem v celkové výši , částka, , tj. kapitalizovaný úrok ve výši , částka, s úrokovou sazbou 22,02 % ročně, částku za zpracování úvěru ve výši , částka, a částku za službu komfortního splácení ve výši , částka, , RPSN 13 501 %, úroková sazba pevná 86 % po celou dobu trvání smlouvy.5. Ze zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný si sjednal k úvěrové smlouvě pojištění.6. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný neuhradil na úvěr ničeho.7. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Přípis byl žalovanému odeslán , datum, .8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.9. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky , částka, ve lhůtě do , datum, . Výzva byla žalovanému odeslána dne , datum, .10. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, , postoupení bylo oznámeno žalovanému přípisem ze dne , datum, . Žalovaný dne , datum, uzavřel na základě žádosti o úvěr ze dne , datum, s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru, jejímž předmětem byl úvěr ve výši , částka, poskytnutý v hotovosti při podpisu smlouvy splatný ve 21 měsíčních splátkách po , částka, spolu s poplatkem v celkové výši , částka, , tj. kapitalizovaný úrok ve výši , částka, s úrokovou sazbou 22,02 % ročně, částku za zpracování úvěru ve výši , částka, a částku za službu komfortního splácení ve výši , částka, , RPSN 13 501 %, úroková sazba pevná 86 % po celou dobu trvání smlouvy. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne , datum, .11. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle ustanovení § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.15. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.16. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.17. V daném případě soud ohledně úvěruschopnosti dospěl k závěru, že žalobkyně i přes poučení ze strany soudu neprokázala, že by právní předchůdkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného.18. Vzhledem ke shora uvedenému soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná pro rozpor se zákonem (§ 588 o. z.) a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z úřední povinnosti (viz § 87 zákona o spotřebitelském úvěru), aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se o neplatnost absolutní, tedy jednání je neplatné od samého počátku, na právní úkon se hledí jako by nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu n