10 C 319/2023-33 — Okresní soud v Přerově

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že nabyla pohledávku za žalovaným od společnosti , právnická osoba, na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne , datum, . Dne , datum, byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, . Před uzavřením právní předchůdkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované na základě informací získaných od žalovaného. Na základě smlouvě byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala zaplatit úrok ve výši , částka, , tj. součet kapitalizovaných úroků ve výši , částka, s úrokovou sazbou 22,08 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši , částka, a poplatek za komfortní splácení ve výši , částka, . Úvěr se žalovaná zavázala splatit v 65 týdenních splátkách po , částka, . Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, na úvěr uhradila celkem , částka, .2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila., právnická osoba, karty zákazníka, žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná vyplnila žádost o úvěr ve výši , částka, v hotovosti s dobou splatnosti 52 týdnů. Uvedla, že je na mateřské dovolené, je svobodná, bydlí v nájemním bydlení, čistý příjem , částka, , ostatní příjmy , částka, , další příjmy domácnosti , částka, , měsíční výdaje , částka, .4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne , datum, soud zjistil, že mezi společností , právnická osoba, a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru na základě, níž byl žalované poskytnut úvěr v hotovosti ve výši , částka, splatný v 65 týdenních splátkách po , částka, spolu s úrokem ve výši , částka, , administrativním poplatkem ve výši , částka, , odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, , celkem splatná částka činila , částka, .5. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. Přípis byl žalovanému odeslán dne , datum, . Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, vč. přílohy soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.6. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě do , datum, . Výzva byla žalované odeslána dne , datum, .7. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná uhradila na úvěr , částka, .8. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, , postoupení bylo oznámeno žalované přípisem ze dne , datum, . Žalovaná dne , datum, uzavřela na základě žádosti o úvěr s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž byl žalované poskytnut úvěr v hotovosti při podpisu smlouvy ve výši , částka, splatný v 65 týdenních splátkách po , částka, spolu s poplatkem v celkové výši , částka, . Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne , datum, .9. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.15. V daném případě soud ohledně úvěruschopnosti dospěl k závěru, že žalobkyně ani přes poučení soudu neprokázala, že by právní předchůdkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru, když k tvrzení o této skutečnosti předložila pouze žádost o úvěr. Žalobkyně tedy vycházela pouze z údajů získaných od žalované, aniž by prokázala, že údaje o příjmech žalované či jejích výdajích řádně prověřila.16. Vzhledem ke shora uvedenému soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná pro rozpor se zákonem (§ 588 o. z.) a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z úřední povinnosti (viz § 87 zákona o spotřebitelském úvěru), aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se o neplatnost absolutní, tedy jednání je neplatné od samého počátku, na právní úkon se hledí jako by nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).17. Za tohoto stavu je žalovaná povinna v souladu s ustanovením § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vrátit nesplacenou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Vzhledem k tomu, že žalovaná již uhradila na úvěr částku , částka, , soud vyhověl žalobě co do částky , částka, v zákonné třídenní lhůtě.18. Pokud jde o splatnost jistiny, soud odkazuje na rozhodnutí , právnická osoba, sp. zn. , spisová značka, , dle něhož ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úro