10 C 71/2024-30 — Okresní soud v Přerově

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že aktivní legitimace je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené se společností , právnická osoba, ., která uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, na základě, níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala úvěr splatit formou měsíčních splátek ve výši , částka, počínaje , datum, s úrokovou sazbou 22,70 % p.a. Dne , datum, byl žalované poskytnut úvěr bezhotovostním převodem na účet. Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, úvěr se stal splatným k , datum, . Původní věřitelka před uzavřením smlouvy prověřila schopnost žalované splácet úvěr. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny , částka, , kapitalizovaného smluvního úroku z dlužné jistiny ve výši , částka, , smluvních poplatků , částka, a kapitalizovaného úroku z prodlení , částka, .2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož žalobkyně nabyla aktivní legitimaci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Postoupením bylo žalované oznámeno písemně. Původní věřitelka uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouva o úvěru , název, , jejímž předmětem byl úvěr ve výši , částka, splatný formou 72 měsíčních splátkách ve výši , částka, , roční úroková sazba 22,70 % p.a. Žalovaná úvěr nesplácela, banka proto prohlásila úvěr splatným k , datum, . Původní věřitelka společnost , právnická osoba, před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalované. Žalovaná byla opakovaně vyzývána k úhradě dlužných splátek a dlužné částky.4. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.5. Podle ustanovení § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. V projednávaném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, neboť bylo v řízení prokázáno, že společnost , právnická osoba, před uzavřením smlouvy o úvěru řádně prověřila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru mezi žalovanou a společností , právnická osoba, ve smyslu ustanovení § 2395 o.z. na základě, které se banka zavázala poskytnout žalované sjednaný úvěr a žalovaná se zavázala úvěr splácet formou dohodnutých splátek včetně roční úrokové sazby, žalovaná své povinnosti ze smlouvy porušila, úvěr byl prohlášen za splatný. Žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve sporu. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl v celém rozsahu včetně příslušenství.8. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř., když úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, . Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši , částka, s tím, že sazba mimosmluvní odměny za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení podle § 14b odst. 1 činí v daném případě , částka, , když žalobkyně podává návrhy opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru, předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující , částka, a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. V řízení před soudem advokátka žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění), ve výši mimosmluvní odměny 3 x , částka, , tj. odměna ve výši , částka, . K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po , částka, k těmto 3 úkonům právní služby, tedy celkem , částka, . Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši , částka, (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Náklady řízení činí celkem , částka, . , adresa, ke splnění povinnosti soud stanovil podle § 160 odst. 1 a § 149 odst. 2 o.s.ř.