11 C 57/2024-38 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobce , právnická osoba, se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhal, aby byla žalovanému , Jméno zainteresované osoby 0/0, uložena povinnost zaplatit žalobci částku , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný jako vlastník užíval bytovou jednotku č. , hodnota, v domě na adrese , adresa, (dále též jen „byt“), a to i v roce 2022, kdy jeho vlastnické právo k bytové jednotce zaniklo ke dni , datum, . Žalovaný se ve smlouvě o zajišťování správy společných částí domu ze dne , datum, zavázal ke hrazení záloh na poskytování služeb pro byt a odměny za zajišťování správy. Žalovaný nezaplatil žalobci nedoplatek vzniklý vyúčtováním služeb za období od , datum, do , datum, v částce , částka, splatný dne , datum, , ač byl upomínkami ze dne , datum, , , datum, a , datum, k úhradě opětovně vyzván. Žalobce rovněž uplatnil nárok na zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný , Jméno zainteresované osoby 0/0, se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu ve věci se nedostavil.3. Při provedeném dokazování bylo smlouvou o zajišťování správy společných částí domu ze dne , datum, a informacemi z katastru nemovitostí prokázáno, že žalovaný byl vlastníkem bytu do , datum, a žalovaný (spolu s , jméno FO, ) se jako vlastník bytu zavázal k úhradě záloh na služby poskytované s užíváním bytu a odměnu za správu domu vždy do 25. dne příslušného kalendářního měsíce. Vyúčtováním záloh naplnění z rok 2022 za užívání bytu bylo prokázáno, že ke dni , datum, činil dluh žalovaného na nedoplatku záloh na služby za rok 2022 částku , částka, , jež byla splatná dne , datum, . Upomínkami a předžalobní upomínkou ze dne , datum, , , datum, a , datum, bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu v částce , částka, s příslušenstvím.4. Podle ust. § 1180 odst. 1 věta první občanského zákoníku nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Podle ust. § 1181 odst. 1 občanského zákoníku vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období.5. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, ve znění účinném od , datum, , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.6. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalobce je oprávněn vymáhat u žalovaného plnění, které bylo žalovanému uloženo jako vlastníkovi předmětné jednotky na základě rozhodnutí žalobce, a to nedoplatek vzniklý po vyúčtování služeb poskytovaných s bytem v částce , částka, za rok 2022, k jehož úhradě byl vyzván. Žalovaný proto dosud dluží žalobci na úhradách za užívání předmětného bytu v tomto období částku , částka, . Žalovaný dosud neuhradil tento dluh, což byl povinen jako vlastník jednotky. Závazek žalovaného byl splatný nejpozději dne , datum, , proto se žalovaný prokazatelně ocitl v prodlení s jeho úhradou. Soud proto vyhověl v celém rozsahu nároku žalobce na zaplacení částky , částka, spolu s úrokem z prodlení stanoveným podle ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a zavázal žalovaného k zaplacení dluhu v tomto rozsahu.7. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný a náleží mu proto v plném rozsahu náhrada nákladů řízení tvořených zaplaceným soudním poplatkem v částce celkem , částka, za situace, kdy náhrady dalších nákladů se žalobce vzdal.