12 C 10/2024-27 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení částky , částka, (jistina , částka, , zbývající část poplatku , částka, ) s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobní nárok odůvodňuje tím, že dne , datum, uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce, kterou žalovaný podepsal elektronicky PIN kódem, jenž mu žalobkyně zaslala na jím uvedené telefonní číslo. Žalobkyně má za to, že tento PIN kód je tzv. prostým elektronickým podpisem. Na základě takto uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně téhož dne žalovanému na účet č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši , částka, zavázal vrátit žalobkyni do , datum, . Žalovaný ke dni podání žaloby uhradil na svůj dluh , částka, , přičemž touto částkou byla umořena smluvní pokuta, náklady spojené s uplatněním pohledávky a ponížen poplatek.2. Žalovaný se i přes výzvu soudu k žalobou uplatněným nárokům nevyjádřil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně svoji neúčast u jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil., právnická osoba, listiny označené jako smlouva o zápůjčce, datované dne , datum, , soud zjistil, že na této listině (elektronickém dokumentu) je zachycen návrh vzájemných práv a povinností mezi žalobkyní a žalovaným spočívajících mj. v povinnosti žalobkyně poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a naproti tomu povinnosti žalovaného poskytnuté peněžní prostředky vč. poplatku , částka, vrátit nejpozději do , datum, . Na poslední straně je listina vlastnoručně podepsána jednateli žalobkyně a na místě pro podpis žalovaného je toliko strojově čitelným písmem uvedeno „Klient: , Jméno zainteresované osoby 0/0, , , datum, 16:01:03, PIN kód: 5268“.4. Z potvrzení o platbě vystaveného , právnická osoba, ., soud zjistil, že žalobkyně je majitelkou účtu č. , č. účtu, .5. Ze sdělení , právnická osoba, ., ze dne , datum, , soud zjistil, že dne , datum, byla z bankovního účtu žalobkyně připsána na bankovní účet žalovaného částka , částka, .6. Z listiny označené jako výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, vč. příslušného podacího lístku , právnická osoba, soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného doporučeným dopisem odeslaným dne , datum, k úhradě dlužné částky ve lhůtě tří dnů.7. Z ostatních provedených listinných důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí věci významná skutková zjištění.8. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla dne , datum, žalovanému na jeho bankovní účet částku , částka, . Žalovaný dosud uhradil žalobkyni , částka, (tato skutečnost vyplývá ze samotných žalobních tvrzení ve prospěch žalovaného). Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky v rámci předžalobní upomínky odeslané dne , datum, , v níž byla žalovanému stanovena k úhradě dluhu lhůta tří dnů.9. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by žalovaný podepsal či jinak vyjádřil vůli být vázán povinnostmi a požívat práv obsažených v listině uvedené v odst. 3 tohoto rozsudku. Skutečnost, že žalovaný měl podepsat výše uvedený dokument elektronicky PIN kódem, který mu žalobkyně měla odeslat na jím uvedené telefonní číslo, nebyla v tomto řízení vůbec prokázána, neboť žalobkyně k takto tvrzenému skutkovému ději neoznačila žádné důkazy. Uvedení údajů o způsobu podepsání předmětného dokumentu samo o sobě neprokazuje, že se skutkový děj takto odehrál. Jinými slovy se jedná o pouhý strojově čitelný text, který sám o sobě není způsobilý prokázat jakýkoliv souhlas (projev vůle) žalovaného s obsahem dotčeného dokumentu. Soud nijak nezpochybňuje používání rozličných forem elektronické (distanční) kontraktace, nicméně užije-li žalobkyně takový způsob uzavření smlouvy, musí si být rovněž vědoma procesních břemen, jež jsou s tímto typem uzavírání smluv spojena. V daném případě nelze podpis dokumentu dovodit ani z tzv. verifikační (korunové) platby, když dle samotných tvrzení žalobkyně tato sloužila pouze k ověření totožnosti majitele účtu, na který byly odeslány peněžní prostředky, nikoliv jako souhlas s obsahem konkrétní listiny. V řízení rovněž nebylo prokázáno, že by žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dříve, než předžalobní upomínkou ze dne , datum, , neboť k ostatním předloženým upomínkám žalobkyně nedoložila žádné doklady o odeslání těchto upomínek do dispoziční sféry žalovaného. Konečně nebylo prokázáno ani to, že by žalovaný na žalobou uplatněné nároky uhradil více, než tvrdí žalobkyně, tj. částku , částka, ; takovou skutečnost ostatně žalovaný po celou dobu řízení ani netvrdil.10. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno stran skutečnosti, že by s žalovaným uzavřela jakoukoliv smlouvu o zápůjčce dle ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), jelikož v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný jakkoliv projevil vůli uzavřít žalobkyní tvrzenou smlouvy. V řízení naopak bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , žalovaný neprokázal, že by žalobkyni uhradil více než , částka, , soud tudíž tento vztah mezi stranami právně kvalifikoval jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně dle ustanovení § 2993 o. z. a přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky , částka, představující bez právního důvodu žalovanému poskytnuté peněžní prostředky. Žalobkyni v souladu s ustanovením § 1958 odst. 1 a § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. náleží i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, neboť žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky (vydání bezdůvodného obohacení) poprvé až v rámci předžalobní upomínky. Za okamžik doručení předžalobní výzvy přitom soud považoval den , datum, , neboť dle obecných poznatků z procesu doručování písemností prostřednictvím držitele poštovní licence (, právnická osoba, .) bývají písemnosti doručeny adresátovi zpravidla třetí den po odeslání, k němuž došlo dne , datum, . Jelikož žalobkyně stanovila žalovanému třídenní lhůtu k úhradě dlužné částky a poslední den lhůty připadl na neděli (§ 607 o. z.), nastala splatnost dluhu v podobě bezdůvodného obohacení uplynutím dne , datum, , od následujícího dne, tj. od , datum, je tudíž žalovaný s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení.11. Ve zbylé části soud pro neunesení důkazního břemene zamítl žalobu v rozsahu nároků žalobkyně, které nepředstavují žalovaným nevrácené bezdůvodné obohacení [výrok II. písm. a)], neboť žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o zápůjčce, z níž tyto nároky dle žalobních tvrzení vyplývají. Soud rovněž zamítl nárok na zaplacení úroku z prodlení za období předcházející počátku prodlení žalovaného s vydáním bezdůvodného obohacení [výrok II. písm. b)], jakož i nárok na zaplacení úroku z prodlení z částky nepředstavující bezdůvodné obohacení [výrok II. písm. c)].12. Žalobkyně se z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., omluvila a současně požádala, aby byla v případě nedostatečných tvrzení či důkazů vyzvána soudem k jejich doplnění. K tomu soud sděluje, že nemohl-li poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání či poskytovat dodatečnou lhůtu k splnění těchto procesních povinností (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 2848/10).13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalovaný byl v řízení převážně úspěšný, dle obsahu spisu mu však žádné náklady řízení nevznikly.