12 C 132/2024-25 — Okresní soud v Přerově

1. V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), bylo vyhotoveno tzv. zkrácené odůvodnění obsahující toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, jelikož se v posuzovaném případě jedná o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky , částka, (jistina) s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi žalovaným a spol. , právnická osoba, ., (dále jen „původní věřitelka“) distančním způsobem na webových stránkách www.movinero.cz (dříve www.viva-credit.cz), kde měl žalovaný odeslat návrh na uzavření smlouvy kliknutím na tlačítko „Závazně žádám o půjčku“ a původní věřitelka měla svůj souhlas sdělit žalovanému prostřednictvím klientského profilu a emailu, čímž mělo dojít k uzavření smlouvy, na základě níž měla původní věřitelka téhož dne, po předchozím zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, poskytnout žalovanému na jeho bankovní účet úvěr ve výši , částka, , který měl být splacen nejpozději dne , datum, . Pohledávka původní věřitelky za žalovaným měla být nejdříve postoupena spol. , právnická osoba, ., (dále jen „přechodná věřitelka“), a poté dále žalobkyni.3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně prostřednictvím právního zástupce svoji neúčast u jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.4. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. V řízení bylo prokázáno, že ještě před podáním žaloby převedla původní věřitelka pohledávku za žalovaným na přechodnou věřitelku, která následně převedla tuto pohledávku na žalobkyni, jakož i to, že dne , datum, byla z účtu původní věřitelky připsána na účet žalovaného částka , částka, . Žalobkyně dne , datum, prostřednictvím právního zástupce odeslala žalovanému doporučený dopis obsahující výzvu k úhradě dlužné částky ve lhůtě tří dnů.5. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by žalovaný podepsal či jinak vyjádřil svoji vůli požívat práv a být vázán povinnostmi obsaženými v listině označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru. Na předmětné listině (elektronickém dokumentu) je v části vyhrazené pro podpis žalovaného toliko strojově čitelným písmem uvedeno „Klient“, což samo o sobě nelze považovat za projev vůle žalovaného. Skutková verze žalobkyně stran projevu vůle žalovaného v podobě učinění nabídky původní věřitelce na uzavření dohody a následné akceptace nabídky původní věřitelkou, vše distančním způsobem (prostřednictvím webového rozhraní původní věřitelky), zůstala v řízení neprokázána, neboť žalobkyně k prokázání této sporné skutečnosti nedoložila žádné důkazy. V řízení rovněž nebylo prokázáno, že by původní (přechodná) věřitelka či žalobkyně vyzvaly žalovaného k úhradě dlužné částky dříve než předžalobní upomínkou, ani to, že by žalovaný na žalobou uplatněné nároky, byť i částečně, něčeho uhradil; takovou skutečnost ostatně žalovaný po celou dobu řízení ani netvrdil.6. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že původní věřitelka s přechodnou věřitelkou a následně i přechodná věřitelka s žalobkyní uzavřely smlouvy o postoupení pohledávek podle ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), na základě nichž původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovaným přechodné věřitelce, která tuto pohledávku následně postoupila žalobkyni, jíž tedy v tomto řízení svědčí aktivní věcná legitimace. Žalobkyně ovšem neunesla důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že by původní věřitelka uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z., jelikož v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný jakkoliv projevil vůli být vázán obsahem tvrzené smlouvy. Soud nijak nezpochybňuje používání rozličných forem elektronické (distanční) kontraktace, nicméně užije-li žalobkyně (původní věřitelka) takový způsob uzavření smlouvy, musí si být rovněž vědoma procesních břemen, jež jsou s tímto typem uzavírání smluv spojena.7. V řízení naopak bylo prokázáno, že původní věřitelka poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , žalovaný neprokázal (ani netvrdil), že by původní (přechodné) věřitelce či žalobkyni dosud něčeho uhradil, soud tudíž tento vztah mezi stranami právně kvalifikoval dle ustanovení § 2993 o. z. jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně a přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky , částka, . Žalobkyni v souladu s ustanovením § 1958 odst. 1 a § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. náleží i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, neboť žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky (k vydání bezdůvodného obohacení) poprvé až předžalobní upomínkou. Za okamžik doručení předžalobní výzvy přitom soud považoval den , datum, , neboť dle obecných poznatků z procesu doručování písemností prostřednictvím držitele poštovní licence (, právnická osoba, .) bývají písemnosti doručeny adresátovi zpravidla třetí den po odeslání, k němuž došlo dne , datum, . Jelikož žalobkyně stanovila žalovanému třídenní lhůtu k úhradě dlužné částky, nastala splatnost dluhu z bezdůvodného obohacení uplynutím dne , datum, , od následujícího dne, tj. od , datum, je tudíž žalovaný s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení.8. Ve zbylé části soud pro neunesení důkazního břemene zamítl žalobu v rozsahu nároku žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení za období předcházející počátku prodlení žalovaného s vydáním bezdůvodného obohacení.9. Žalobkyně se z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., omluvila a současně požádala, aby v případě potřeby byla vyzvána k doplnění skutkových tvrzení či označení důkazů, k čemuž soud pro úplnost sděluje, že nemohl-li poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání či poskytovat dodatečnou lhůtu k splnění těchto procesních povinností (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 2848/10).10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť neúspěch žalobkyně spočíval v poměrně nepatrné části předmětu řízení. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem , částka, a odměnou advokáta podle ustanovení § 14b odst. 1 bod 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „AT“), neboť řízení, jehož předmětem bylo peněžité plnění s tarifní hodnotou nepřevyšující , částka, , bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Odměna činí za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) částku , částka, (3 x , částka, ) a náhrada hotových výdajů činí částku , částka, za tři úkony právní služby (3 x , částka, ) podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, vše zvýšené o 21% náhradu za DPH ve výši ve výši , částka, . Celkové žalobkyni vzniklé náklady řízení ve výši , částka, je žalovaný podle ustanovení § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobkyni k rukám advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.