12 C 209/2024-22 — Okresní soud v Přerově

1. V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), bylo vyhotoveno tzv. zkrácené odůvodnění obsahující toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, jelikož se v posuzovaném případě jedná o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to z titulu sankce za porušení smluvních přepravních podmínek spočívající v neuposlechnutí výzvy pověřené osoby (, částka, ), nepovolené zdržení vlaku (, částka, ) a zpoždění vlaku (, částka, /1 minuta, celkem , částka, ), kterého se měl žalovaný dopustit dne , datum, při cestě vlakem č. , hodnota, spol. , právnická osoba, ., (dále také jako „původní věřitelka“). Pohledávka původní věřitelky za žalovaným měla být nejdříve postoupena spol. , právnická osoba, , (dále jen „přechodná věřitelka“), a poté dále žalobkyni.3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení výslovně souhlasila. Žalovaný se na výzvu v soudem stanovené lhůtě nevyjádřil, tudíž soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že žalovaný s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný, jehož totožnost byla zjištěna přivolanou hlídkou Policie ČR, cestoval dne , datum, vlakem č. , hodnota, spol. , právnická osoba, ., s platnou jízdenkou PID na území Prahy, chtěl si dokoupit jízdenku až do Hostivic, za kterou ovšem odmítl zaplatit, proto byl ve stanici , adresa, vyloučen z přepravy. Jelikož odmítl vystoupit z vlaku a vyhrožoval posádce vlaku, byla na místo přivolána hlídka Policie ČR. Pověřený pracovník původní věřitelky vyměřil žalovanému přirážku , částka, za nedodržení smluvních přepravních podmínek spočívající v neuposlechnutí pokynu pověřeného zaměstnance, přirážku za nepovolené zastavení vlaku , částka, a přirážku (náhradu) , částka, za 28minutové zpoždění vlaku, přičemž téhož dne vyzval žalovaného k okamžité úhradě celkové dlužné částky , částka, . Před podáním žaloby převedla původní věřitelka pohledávku za žalovaným na přechodnou věřitelku, která následně převedla tuto pohledávku na žalobkyni. Z listinných důkazů nevyplynulo, že by žalovaný k okamžiku vyhlášení rozsudku na žalobou uplatněné nároky, byť i částečně, něčeho uhradil; tyto skutečnosti ostatně žalovaný po celou dobu řízení ani netvrdil.5. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že původní věřitelce vzniklo vůči žalovanému právo na zaplacení přirážky v celkové výši , částka, , a to v souladu s § 37 odst. 5, 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, smluvními přepravními podmínkami a tarifem původní věřitelky pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, jelikož žalovaný výše popsaným způsobem porušil povinnosti cestujícího uvedené ve shora citovaných ustanoveních a vyměřenou přirážku k jízdnému dosud nezaplatil. Aktivní věcná legitimace žalobkyně v tomto sporu je poté odůvodněna tím, že původní věřitelka s přechodnou věřitelkou a následně i přechodná věřitelka s žalobkyní uzavřely smlouvy o postoupení pohledávek podle ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), na základě nichž původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovaným přechodné věřitelce, která tuto pohledávku následně postoupila žalobkyni. Žalobkyni v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. vzniklo vůči žalovanému rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, jelikož splatnost dluhu nastala dle § 1958 odst. 2 o. z. dnem provedení přepravní kontroly a učinění výzvy k úhradě dlužné částky (dne , datum, ), tudíž od následujícího dne je žalovaný s úhradou dluhu v prodlení. Vzhledem k výše uvedenému vyhověl soud žalobě v celém rozsahu.6. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění.7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem , částka, a odměnou advokáta podle ustanovení § 14b odst. 1 bod 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „AT“), neboť řízení, jehož předmětem bylo peněžité plnění s tarifní hodnotou nepřevyšující , částka, , bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Odměna činí za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) částku , částka, (3 x , částka, ) a náhrada hotových výdajů činí částku , částka, za tři úkony právní služby (3 x , částka, ) podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, vše zvýšené o 21% náhradu za DPH ve výši ve výši , částka, . Celkové žalobkyni vzniklé náklady řízení ve výši , částka, je žalovaný podle ustanovení § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobkyni k rukám advokátky do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.