12 C 229/2023-29 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení částky , částka, (jistina , částka, a poplatek za poskytnutí úvěru , částka, ) s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodňuje tím, že dne , datum, uzavřela s žalovaným smlouvu o podnikatelském úvěru, kterou žalovaný akceptoval po zadání uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou na jeho telefonní číslo. Na základě takto uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně téhož dne žalovanému na účet č. , č. účtu, úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 % za každý den čerpání úvěru (v daném případě , částka, denně) zavázal vrátit žalobkyni do , datum, . Za účelem ověření totožnosti majitele účtu byl žalovaný povinen provést tzv. verifikační platbu ve výši , částka, na bankovní účet žalobkyně. Žalovaný ke dni podání žaloby ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce svoji neúčast u jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil., právnická osoba, listiny označené jako smlouva podnikatelském úvěru č. , hodnota, -7405, datované dne , datum, , soud zjistil, že na této listině (elektronickém dokumentu) je zachycen návrh vzájemných práv a povinností mezi žalobkyní a žalovaným spočívajících mj. v povinnosti žalobkyně poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a naproti tomu povinnosti žalovaného poskytnuté peněžní prostředky vč. poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 % denně z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru vrátit nejpozději do , datum, . Na poslední straně je listina vlastnoručně podepsána jednatelem žalobkyně a na místě pro podpis žalovaného je toliko strojově čitelným písmem uvedeno datum a kód SMS verifikace: 1268.4. Ze sdělení , právnická osoba, ., ze dne , datum, a ze dne , datum, , soud zjistil, že dne , datum, byla z bankovního účtu č. , č. účtu, , vedeného na spol. , právnická osoba, , připsána na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, částka , částka, .5. Z potvrzení o provedené platbě, datované dne , datum, , soud zjistil, že téhož byla z účtu žalobkyně vedeného u platební brány ThePay odeslána částka , částka, na účet č. , č. účtu, .6. Z listiny označené jako výzva k úhradě před podáním žaloby, datované dne , datum, , vč. příslušného podacího lístku , právnická osoba, , soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného doporučeným dopisem odeslaným dne , datum, k úhradě dlužné částky ve lhůtě tří dnů.7. Z ostatních provedených listinných důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí věci významná skutková zjištění.8. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně poskytla dne , datum, žalovanému na jeho bankovní účet částku , částka, . Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky v rámci předžalobní upomínky ze dne , datum, (odeslané téhož dne), v níž byla žalovanému stanovena k úhradě dluhu lhůta tří dnů.9. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by žalovaný podepsal či jinak vyjádřil vůli být vázán povinnostmi a požívat práv obsažených v listině uvedené v odst. 3 tohoto rozsudku. Skutečnost, že žalovaný měl podepsat výše uvedený dokument kódem zaslaným SMS zprávou na jím uvedené telefonní číslo, nebyla v tomto řízení vůbec prokázána, neboť žalobkyně k takto tvrzenému skutkovému ději neoznačila žádné důkazy. Uvedení údajů o způsobu podepsání předmětného dokumentu samo o sobě neprokazuje, že se skutkový děj takto odehrál. Jinými slovy se jedná o pouhý strojově čitelný text, který sám o sobě není způsobilý prokázat jakýkoliv souhlas (projev vůle) žalovaného s obsahem dotčeného dokumentu. Soud nijak nezpochybňuje používání rozličných forem elektronické (distanční) kontraktace, nicméně užije-li žalobkyně takový způsob uzavření smlouvy, musí si být rovněž vědoma procesních břemen, jež jsou s tímto typem uzavírání smluv spojena. V daném případě nelze podpis dokumentu dovodit ani z tzv. verifikační platby, když dle samotných tvrzení žalobkyně tato sloužila pouze k ověření totožnosti majitele účtu, na který byly odeslány peněžní prostředky, nikoliv jako souhlas s obsahem konkrétní listiny. V řízení rovněž nebylo prokázáno, že by žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dříve, než předžalobní upomínkou ze dne , datum, . Konečně nebylo prokázáno ani to, že by žalovaný na žalobou uplatněné nároky žalobkyni cokoliv uhradil; takovou skutečnost ostatně žalovaný po celou dobu řízení ani netvrdil.10. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno stran skutečnosti, že by s žalovaným uzavřela jakoukoliv smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), jelikož v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný jakkoliv projevil vůli uzavřít žalobkyní tvrzenou smlouvy. V řízení naopak bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , žalovaný neprokázal, že by žalobkyni čehokoliv uhradil, soud tudíž tento vztah mezi stranami právně kvalifikoval jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně dle ustanovení § 2993 o. z. a přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky , částka, představující bez právního důvodu žalovanému poskytnuté peněžní prostředky. Žalobkyni v souladu s § 1958 odst. 1 a § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. náleží i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, neboť žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky (vydání bezdůvodného obohacení) poprvé až v rámci předžalobní upomínky. Za okamžik doručení předžalobní výzvy přitom soud považoval den , datum, , neboť dle obecných poznatků z procesu doručování písemností prostřednictvím držitele poštovní licence (, právnická osoba, .) bývají písemnosti doručeny adresátovi zpravidla třetí den po odeslání, k němuž došlo dne , datum, . Jelikož žalobkyně stanovila žalovanému třídenní lhůtu k úhradě dlužné částky a poslední den lhůty připadl na neděli (§ 607 o. z.), nastala splatnost dluhu v podobě bezdůvodného obohacení uplynutím dne , datum, , od následujícího dne, tj. od , datum, je tudíž žalovaný s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení.11. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění.12. Ve zbylé části soud pro neunesení důkazního břemene zamítl žalobu v rozsahu nároků žalobkyně, které nepředstavují žalovaným nevrácené bezdůvodné obohacení [výrok II. písm. a)], neboť žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o úvěru, z níž tyto nároky dle žalobních tvrzení vyplývají. Soud rovněž zamítl nárok na zaplacení úroku z prodlení za období předcházející počátku prodlení žalovaného s vydáním bezdůvodného obohacení [výrok II. písm. b)], jakož i nárok na zaplacení úroku z prodlení z částky nepředstavující bezdůvodné obohacení [výrok II. písm. c)].13. Žalobkyně se omluvila z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., k čemuž soud pro úplnost sděluje, že nemohl-li poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání či poskytovat dodatečnou lhůtu k splnění těchto procesních povinností (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 2848/10).14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení částečně úspěšná. Žalobkyní vynaložené náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku , částka, a dále z nákladů na zastoupení advokátem. Řízení, jehož předmětem bylo peněžité plnění s tarifní hodnotou nepřevyšující , částka, , bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, tudíž odměna advokáta podle § 14b odst. 1 bod 2 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „AT“), činí za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a podání žaloby) částku , částka, (3 x , částka, ) a náhrada hotových výdajů činí částku , částka, za tři úkony právní služby (3 x , částka, ) podle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny za zastupování advokátem a náhrady hotových výdajů činí částku , částka, . Z celkových žalobkyní vynaložených nákladů řízení ve výši , částka, přiznal soud žalobkyni 47,4 %, tj. částku ,