20 C 128/2023-86 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, ve znění změny žaloby ze dne , datum, se žalobce proti žalovanému domáhal určení, že s účinností od , datum, není vlastníkem vozidla tovární značky Volkswagen Golf, rok výroby 2001, registrační značky , SPZ, , VIN: , VIN kód, . Žalobce uvedl, že uvedené vozidlo na základě kupní smlouvy ze dne , datum, převedl na žalovaného a předal mu současně všechny potřebné dokumenty k provozu vozidla. Žalovaný se zavázal učinit přepis vlastníka vozidla v registru silničních vozidel, avšak ani přes opakované výzvy to neučinil. Žalobce se pak snažil změny evidovaného vlastníka vozidla v registru vozidel dosáhnout sám, ale neměl k tomu potřebné listiny, neboť je předal žalovanému. Žalobce uvedl, že má proto naléhavý právní zájem na požadovaném určení, že není vlastníkem vozidla, neboť jako evidovaný vlastník může být vystaven odpovědnosti za přestupky a zároveň nemůže sám dosáhnout změny v registru vozidel. Žalovaný byl vyzván k provedení změny v registru vozidel před podáním žaloby.2. Žalovaný je občanem Slovenské republiky, kde má také evidován trvalý pobyt a jiný jeho pobyt se nepodařilo zjistit. Příslušnost Okresního soudu v , adresa, je dána ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění). Žalovanému byly soudní listiny týkající se tohoto řízení doručovány na adresu jeho trvalého pobytu prostřednictvím doručujících orgánů Slovenské republiky ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1784 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech (doručování písemností).3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzené skutečnosti vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne , datum, v za přítomnosti žalobce a v nepřítomnosti žalovaného za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř.4. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolával žalobce a ze kterých učinil následující skutková zjištění.5. Z listiny označené jako Kupní smlouva na automobil ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce na žalovaného převedl vozidlo Volkswagen Golf, rok výroby 2001, registrační značky , SPZ, , za dohodnutou kupní cenu. Listina je sepsána na formuláři a některé předtištěné údaje nejsou vyplněny. Na listině jsou podpisy obou stran.6. Z listiny obsahující snímky obrazovky SMS komunikace je patrné, že jde o komunikaci nadepsanou „Golf do , adresa, “ týkající se převodu vozidla, a to komunikaci od 16. 10. nejméně do listopadu (novější zprávy nejsou označeny datem, ale pouze dnem v týdnu). Z komunikace je zřejmé, že převodce vozidla posílá nabyvateli plnou moc k přepisu vozidla a urguje ho, aby provedl přepis vozidla na sebe nebo na jinou osobu, nabyvatel slibuje a vymlouvá se na příliš práce, nakonec nekomunikuje.7. Z listin označených jako Žádost o změnu v údajů v registru ze dne , datum, , Rozhodnutí Magistrátu města , adresa, , odboru evidenčních správních služeb a obecního živnostenského úřadu, oddělení dopravně správních agend ze dne , datum, a Rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce se domáhal změny vlastníka vozidla v registru vozidel, neboť vozidlo prodal a nabyvatel změnu neučinil. Návrh žalobce byl správním orgánem zamítnut, přičemž odvolací orgán rozhodnutí zrušil pro předčasnost (nebyly odstraněny vady podání), ale konstatoval, že je nutno doložit zákonem požadované listiny.8. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalobce na základě listiny označené jako Kupní smlouva na automobil ze dne , datum, převedl na žalovaného vlastnické právo k předmětnému vozidlu. Soud dále uvěřil žalobci, že žalovanému předal doklady k vozidlu a že se dohodli, že žalovaný učiní přepis vlastníka v registru vozidel. Nebylo prokázáno, že by žalovaný změnu v registru vozidel učinil. Dále bylo prokázáno, že se žalobce neúspěšně domáhal změny vlastníka v registru vozidel.9. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k závěru, že žaloba je podána důvodně. Bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva kupní podle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Na základě uzavřené kupní smlouvy došlo k převodu vlastnického práva k vozidlu na žalovaného ve smyslu § 1099 o. z., a to již k okamžiku uzavření smlouvy, tj. ke dni , datum, . Soud na základě předložené kupní smlouvy a komunikace mezi účastníky uvěřil žalobci, že žalovanému předal dokumenty k vozidlu a žalovaný se zavázal zajistit změnu vlastníka v registru vozidel, přičemž ji neučinil a žalobce se této změny domáhal neúspěšně (přestože původní zamítavé rozhodnutí správního orgánu bylo nadřízeným orgánem zrušeno, konstatoval nadřízený orgán, že k provedení změny je nutno doložit dokumenty k vozidlu, které však žalobce předal žalovanému). S ohledem na to soud u žalobce dovodil existenci naléhavého právního zájmu podle § 80 o. s. ř. na určení, že není vlastníkem vozidla. Přestože je evidence vlastníka v registru vozidel toliko evidenční a nemá vliv na to, kdo je skutečným vlastníkem, může evidence vlastníka v rozporu s faktickým stavem znamenat nebezpečí vzniku škody v důsledku případné odpovědnosti za přestupky spáchané vozidlem. Zároveň pak žalobce nemá možnost změny evidence dosáhnout jinak, neboť nedisponuje potřebnými doklady.10. Ke shora uvedenému soud okazuje na nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. Pl. ÚS 114/20, ve kterém Ústavní soud shrnul: „Závěrem je nutné apelovat na orgány veřejné moci, aby v souladu s výše uvedeným příslušné právní předpisy vykládaly ústavně konformně v tom smyslu, aby vyloučily případnou odpovědnost za přestupky v situaci, kdy dosavadní vlastník podá žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla podle § 8a zákona č. 56/2001 Sb., umožnily dosavadnímu vlastníkovi na základě pravomocného rozsudku civilního soudu o určení, že není vlastníkem daného vozidla, odstranit údaj o vlastnictví daného vozidla z registru vozidel, a aby umožnily novému vlastníkovi domáhat se vydání vozidla nebo potřebných dokladů tak, aby nový vlastník byl schopen povinnost stanovenou napadeným ustanovením splnit a zajistit soulad údajů evidovaných v registru vozidel se skutečným stavem. Jedině tak lze zajistit, aby údaje o vlastníkovi vozidla v registru vozidel neodporovaly skutečnému stavu nebo aby se důsledky napadeného ustanovení jinak negativně nepromítly do jeho právní sféry.“ Obdobně se k této problematice vyjádřil také Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, .11. Ze shora uvedených důvodů proto soud podané žalobě výrokem I. tohoto rozsudku v plném rozsahu vyhověl a určil, že žalobce není ode dne převodu vlastnického práva na žalovaného na základě kupní smlouvy vlastníkem předmětného vozidla.12. O nákladech řízení soud ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady žalobce tvoří náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, a odměna právního zástupce. Při určení odměny advokáta soud postupoval podle § 7 a § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), a vycházel z tarifní hodnoty , částka, , neboť žalobou se žalobce domáhá určení práva k věci. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon podle § 7 bodu 5 advokátního tarifu tak činí v daném případě , částka, . V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil šest úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, porada s klientem, podání návrhu na zahájení řízení, dispozice s žalobou, účast u jednání), za které mu náleží mimosmluvní odměna 6 x , částka, = , částka, podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu. Uvedené úkony advokáta soud považuje za úkony směřující k uplatňování nároku. K uvedené odměně advokáta náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu po , částka, k šesti úkonům právní služby, tedy celkem , částka, . Dále má advokát nárok na náhrady spojené s účastí na jednání, za které mu náleží náhrada za ztrátu času za dvě půlhodiny po , částka, při cestě z Olomouce do , adresa, a zpět, tedy , částka, podle § 14 advokátního tarifu, a náhrada za cestovné. Cestovné se skládá z náhrady za cestu osobním vozidlem Ford Mondeo podle vyhlášky č. 398/2023 Sb. ve výši , částka, (kombinovaná průměrná spotřeba motorové nafty 5,9 litrů/100 km, celkem , hodnota, km, cena motorové nafty , částka, , amortizace , částka, , tj. , částka, za amortizaci a , částka,