20 C 229/2022-145 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, ve znění doplnění učiněného u přípravného jednání dne , datum, a ve znění změny žaloby učiněné u jednání dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala odstranění vad díla – dřevěné pergoly, v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaná uvedla, že si u žalovaného na základě smlouvy o dílo ze dne , datum, objednala stavbu dřevěné pergoly podle specifikace zaslané žalovaným. Pergola měla být zhotovena do , datum, , avšak v daném termínu dokončena nebyla, a i po pozdějším dokončení má pergola vady, které byly zjištěny znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, v technické zprávě ze dne , datum, , č. 60/8/2022, v zápise z obhlídky ze dne , datum, , č. 82/18/2023, v zápise z obhlídky ze dne , datum, , č. 91/27/2023, a v technické zprávě ze dne , datum, , č. 93/01/2024, na které žalobkyně ve svých podáních co do vymezení vad odkazovala. Žalobkyně za pergolu již zaplatila ujednanou kupní cenu a domáhá se odstranění přetrvávajících vad pergoly. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění před podáním žaloby.2. Žalovaný se k žalobě nejprve vyjádřil tak, že vady neuznává, avšak v průběhu řízení některé vady odstranil. Žalovaný rozporoval vady uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že pergola je funkční a vzhledná, vady jsou nejsou pouhým okem patrné, lépe to udělat nejde. Pokud jde o vadu spočívající v nezatmelení vpichů po hrotu vlhkoměru, tak žalovaný namítal, že tyto vpichy nezpůsobil on, ale způsobila je sama žalobkyně. Dále uvedl, že má finanční a , podezřelý výraz, potíže. Navrhl žalobu zamítnout.3. Soudu je známo, že proti žalovanému je vedeno insolvenční řízení u Krajského soudu v , adresa, , pobočka v Olomouci pod sp. zn. KSOL , spisová značka, , které je aktuálně ve fázi před rozhodnutím o úpadku, tedy nyní nemá vliv na toto civilní řízení. Nadto v nyní projednávané věci není předmětem řízení právo nebo povinnost, která by byla součástí majetkové podstaty a kterou by bylo nutno uplatnit přihláškou pohledávky v insolvenčním řízení.4. Řízení bylo zahájeno žalobou podanou dne , datum, a přípravné jednání na den , datum, bylo nařízeno až dne , datum, . V době mezi zahájením řízení a nařízením přípravného jednání se soud pokoušel o smírné vyřešení věci, o které měli zájem také sami účastníci (soud účastníky vyzýval ke smírnému vyřešení a dotazoval se, zda případně preferují nařízení jednání, ale účastníci měli zájem se pokusit věc vyřešit smírně). V rámci snah o smírné vyřešení věci soud dne , datum, s účastníky navštívil místo, kde je postavena pergola, a při této obhlídce se podařilo mezi účastníky dosáhnout dohody o průběhu oprav (která však nebyla zcela dodržena). Dobu uběhlou mezi podáním žaloby a nařízením jednání (či rozhodnutím věci) soud nepovažuje za zbytečně promarněnou, neboť během této doby došlo k opravě převážné části původně vytýkaných vad pergoly. Žalobkyně v žalobě v původním znění s odkazem na odborně-technickou zprávu znalce , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , č. 60/8/2022, vytýkala žalovanému celkem , hodnota, vad, přičemž v době rozhodnutí přetrvávaly toliko dvě vady uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku, neboť žalovaný v průběhu řízení prováděl opravy díla, což bylo účelem podané žaloby a celého řízení.5. Soud věc projednal při přípravném jednání konaném dne , datum, a dále při jednáních konaných dne , datum, a dne , datum, , kdy byl vyhlášen tento rozsudek, a to vždy za účasti žalobkyně (v zastoupení advokátem) i žalovaného. Během jednání strany setrvaly na svých stanoviscích a učinily následující shodná tvrzení o skutkových okolnostech, která soud ve smyslu § 120 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vzal za svá skutková zjištění a dále k nim neprováděl dokazování. Mezi stranami je nesporné, že mezi nimi byla dne , datum, uzavřena dohoda, podle které se žalovaný zavázal pro žalobkyni na jejím pozemku zhotovit dřevěný přístřešek (pergolu) o půdorysu 450 cm x 450 cm do , datum, a žalobkyně se za to zavázala uhradit ujednanou cenu na základě faktur. Ujednáno bylo potvrzení předání dokončeného přístřešku v písemném zápisu. Pozemek žalobkyně, na kterém měla být pergola zhotovena, je pozemek parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , a to u obytného objektu na pozemku parc. č. St. 3105 v katastrálním území , adresa, , na adrese , adresa, , , adresa, . Dohoda o zhotovení dřevěného přístřešku (pergoly) byla vytvořena žalovaným, a žalobkyni byla zaslána e-mailem ze dne , datum, včetně nabídky, faktury a prezentace. Cena za dílo již byla žalobkyní zcela uhrazena, a to poslední platbou ze dne , datum, . Dílo (pergola) bylo dokončeno a předáno dne , datum, . Po podání žaloby žalovaný předmětný přístřešek opravoval a byly opraveny některé vady a nedodělky. Žalobkyně vyzvala žalovaného k řádnému dokončení pergoly ještě před předáním a vytkla mu vady, jejichž opravy se nyní domáhá, dále ho vyzvala k plnění před podáním žaloby.6. Mezi stranami po vyjasnění nesporných skutečností zůstaly sporné skutkové otázky, zda má dílo (pergola) dvě přetrvávající vady, a to chybné broušení a nekvalitní provedení nátěru a nevhodné lepení a tmelení a množství nezatmelených otvorů po hrotech vlhkoměru (jak jsou tyto vady blíže popsány ve výroku I. tohoto rozsudku), a zda vrypy po hrotech vlhkoměru způsobila žalobkyně. Na tyto skutkové otázky pak navazuje právní otázka, zda má žalobkyně právo na odstranění vad díla. K uvedeným skutkovým otázkám soud provedl dokazování výslechem znalce a následně se zabýval právním hodnocením.7. Z výslechu znalce , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že znalec zpracoval technickou zprávu č. 93/01/2024 ze dne , datum, a na místě se byl podívat také ráno v den výslechu , datum, . Dále bylo zjištěno, že pergola má stále přetrvávající vady povrchové úpravy. , právnická osoba, chyběla penetrace, poté bylo provedeno broušení a nový nátěr. Broušení bylo ale chybné, nedošlo k dostatečnému obroušení celé plochy, takže jsou na povrchu viditelné stopy po broušení, nerovnosti, kousky původního nátěru. V důsledku toho je po novém nátěru na ploše pergoly různá tloušťka nátěru, protože někde je více vrstev. Jsou to vady vizuální, na funkci pergoly nemají vliv. Dále jsou na pergole vady tmelení. Dřevo bylo obroušeno nahrubo, pak ale bylo rovnou natíráno. Mělo však být nejprve zatmeleno, a to umělé vrypy způsobené při opracování dřeva, poté mělo být obroušeno načisto a natřeno. Jsou tam tedy stopy vrypů po opracování dřeva, které nejsou zatmeleny, je to vizuální vada. Vady povrchové úpravy spočívající v nesprávném nátěru po nesprávném broušení jsou na všech částech pergoly, na sloupech, na trámech, na palubkách. Jsou to nerovnoměrně rozmístěné skvrny, které znalec přirovnal ke psu dalmatinovi. Po celé ploše pergoly jsou také záběhy po broušení, což jsou malé prohlubně od brusky. Pokud jde o vady tmelení, tedy nezatmelené umělé vrypy, tak ty jsou na dvou sloupech pergoly nacházejících se v prostoru (nikoli u stěny domu). Na sloupu blíže k silnici jsou stopy, vrypy po vlhkoměru asi do výše 1,5 m na straně otočené do zahrady. Na obou sloupech jsou pak ve spodní části sloupů do výše 30 cm na stranách do zahrady a k silnici nedotmelené vlepované části. Znalec se dále po nahlédnutí na fotografie pergoly vyjádřil námitce žalovaného, že vady nejsou běžným okem viditelné, tak, že podle znalce vady vidět jsou. Vady jsou vidět i na podhledu, který je docela vysoko. Je pravda, že některé stopy po broušení jdou vidět lépe se světlem, které na tom tvoří stíny. Pokud jde o přirozené vady prasklin dřeva, které jsou na pergole všude, tak ty nejsou vadou, ale vlastností. Některé vady byly odstraněny, ale přetrvávají uvedené vady broušení, nátěru a nedostatečného tmelení. K vadě nátěru znalec uvedl, že na pergole jsou viditelné mapy způsobené nesprávným nátěrem. Funkcí nátěru je, funkce estetická, a funkce ochranná. Pokud jde o tu funkci estetickou, tak norma neumožňuje, aby byly viditelné stopy po broušení. Pokud jde o smlouvu mezi stranami, tak si znalec není vědom odlišného ujednání o kvalitě nátěru, ale ke smlouvě se nechce vyjadřovat. K otázce žalovaného na vrypy po vlhkoměru znalec uvedl, že na pergole je vrypů příliš, snad třicet, a měly by být zatmeleny. Žalobkyně znalci nesdělovala, že by sama prováděla vpichy vlhkoměrem. Na existující vpichy žalobkyně znalce upozorňovala, že jsou od žalovaného, ale znalec sám neví, kdo ty vpichy provedl.8. Další důkazy soud neprováděl, neboť s ohledem na učiněná nesporná tvrzení účastníků a na zjištění z výslechu znalce to nepovažoval za nutné a účastníci žádné další důkazy nenavrhli, respektive na provedení dříve navržených důkazů netrvali.9. Na základě mezi stranami nesporných skutečností a provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Na základě dohody ze dne , datum, se žalovaný zavázal pro žalobkyni zhotovit dřevěný přístřešek – pergolu podle nabídky žalovaného na pozemku žalobkyně při stěně domu v obci , adresa,