8 C 109/2024-37 — Okresní soud v Přerově

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení celkem částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském bezúčelovém úvěru , interní číslo, dále jen „Smlouva“), na základě, které poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal žalobci vrátit s úrokem 5,90 % p.a. v měsíčních splátkách. Žalovaný své smluvní závazky nesplnil, byl v prodlení s úhradou splátek, proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Domáhá se zaplacení neuhrazené jistiny úvěru ve výši , částka, , poplatků ve výši , částka, , smluvního úroku ke dni , datum, ve výši , částka, a úroku z prodlení ke dni , datum, ve výši , částka, . K úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že jej posoudila s odbornou péčí a vycházela z informací získaných z bankovních registrů, stejně jako z nebankovních registrů klientských informací a informací získaných prostřednictvím SOLUS. Dále prověřila žalovaného prostřednictvím interních registrů, insolvenčního rejstříku a neplatných dokladů. Finanční situaci žalovaného žalobkyně vyhodnotila a konfrontovala skutečnosti doložené žalovaným s dostupnými údaji umožňujícími posouzení úvěruschopnosti spotřebitele a dále též se statistickými, demografickými a historickými daty žalovaného dostupnými v rámci skupiny žalobkyně. Po důkladné analýze veškerých informací dospěla žalobkyně k závěru, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou.2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Zástupce žalobkyně svou nepřítomnost omluvila. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů., právnická osoba, provedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, , , číslo úvěrové smlouvy, dále jen „Smlouva“), soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr do celkové výše úvěrového limitu , částka, jako neúčelový spotřebitelský úvěr, při zápůjční úrokové sazbě 5,90 % p.a. a RPSN 6,06 %, který se žalovaný zavázal žalobci vrátit formou 96 měsíčních splátek ve výši , částka, , počínaje dnem , datum, , pojištění bylo sjednáno ve výši , částka, , celkem splátka , částka, , celková částka splatná činí , částka, . Žalovaný smlouvu podepsal dne , datum, . V čl. 9.9.1.d) obchodních podmínek pro ČSOB spotřebitelské úvěry se smluvní strany dohodly na tom, že pokud se žalovaný dostane do prodlení s úhradou jakéhokoliv peněžitého dluhu vyplývajícího ze smlouvy, je banka oprávněna prohlásit, že všechny její pohledávky z poskytnutého úvěru jsou splatné ke dni uvedenému v prohlášení (oznámení).4. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že má příjem , částka, (který žalobkyně neověřovala předložením potvrzení o výdělku) jeho výdaje bez splátek úvěru , částka, (značně podhodnocené) a splátky úvěru , částka, (ve skutečnosti , částka, ). Z uvedeného pak vyplývá, že na ostatní výdaje a na živobytí zbývalo žalovanému pouze , částka, .5. Z výpisu z účtu za dobu od , datum, do , datum, soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, úvěr ve výši , částka, na jeho účet. Dále z tohoto výpisu vyplývá, že žalovaný dne , datum, čerpal úvěr ve výši , částka, , dne , datum, čerpal úvěr , částka, a dne , datum, úvěr ve výši , částka, , jeho průměrný měsíční příjem z , právnická osoba, za 5 měsíců od 11/2019 do 3/2020 činil , částka, nikoli žalobkyní uvedených , částka, .6. Z interního sdělení žalobkyně vyplývá, že žalovaný využil nabídku předschváleného limitu na neúčelový spotřebitelský úvěr s limitem , částka, , který byl poskytnut bez nutnosti doložení příjmu a věřitel před uzavřením smlouvy posoudil úvěruschopnost na základě informací o žalovaném a nahlédnutím do informačních databází o bonitě a úvěruschopnosti spotřebitele. V případech, kdy je žalobce schopný určit výši příjmů a výdajů na základě odborné kontroly finančních toků na běžném účtu klienta vedeném u žalobce a čestném prohlášení klienta o výši příjmů k žádosti o spotřebitelský úvěr, nevyžaduje žalobce zpravidla k posouzení úvěruschopnosti, potvrzení o výši příjmů. Žalobce vypočítal příjem žalovaného na základě mediánu za 5 měsíců na běžném účtu ve výši , částka, a výdaje ve výši , částka, výsledkem je platební kapacita vypočtena systémem , částka, , která je pro splátky , částka, dostatečná. Rizikovost klienta byla stanovena jako nízká a kritéria byla splněna.7. Z historického výpisu úvěrového účtu soud zjistil, že žalovaný čerpal dne , datum, úvěr ve výši , částka, , hradil splátky celkem ve výši , částka, měsíčně od 6/2020 do 9/2021 následně nehradil celou splátku a od května 2022 žalovaný nehradil žádné splátky. Ke dni , datum, činí jistina úvěru , částka, , poplatky , částka, (, částka, poplatky za výzvy a pojištění , částka, ).8. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne , datum, a oznámení o zesplatnění úvěru soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky po splatnosti a oznámila, že došlo k zesplatnění úvěru k , datum, , kdy výše dluhu činní , částka, s tím, že dlužná částka má být uhrazena do , datum, . Dodejkou uloženou dne , datum, na adrese žalovaného má soud za prokázáno, že dodejka byla žalovanému odeslána poštou na adresu uvedenou ve smlouvě a uložena na poště , datum, .9. Žalovaný na svou obranu nic neuvedl a z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by žalovaný na své závazky uhradil více, než vyplývá z provedené transakční historie.10. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, podle něhož žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, jejímž předmětem byl neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši , částka, s dobou trvání 36 měsíců, splatný do , datum, , se zápůjční úrokovou sazbou 5,9 % p.a., a výší splátky , částka, měsíčně. Úvěr byl čerpán jednorázově dne , datum, bezhotovostním převodem na účet. Ke dni , datum, činila nesplacená jistina , částka, . Výzvou ze dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky po splatnosti a upozornila žalovaného na možnost zesplatnění úvěru k , datum, . Předžalobní výzvou ze dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky. Soud zjistil, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru sice posoudila úvěruschopnost žalovaného, avšak úvěr poskytla přesto, že z výsledku takového posouzení vyplynulo, že zde jsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet.11. Žalovanému jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“) byla žalobkyní jako poskytovatelem poskytnut spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (také jen ZosÚ).12. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2, ZosÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zá