8 C 4/2024-36 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 5 480 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že žalovaný je vlastník (provozovatel) osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [číslo technického průkazu] (dále jen„ vozidlo“). K vozidlu nebylo v období od [datum] do [datum] (dále též„ rozhodné období“) sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný i přes výzvu žalobkyně doposud dlužnou částku zákonného příspěvku neuhradil. Výše požadovaného příspěvku byla podle § 4 citovaného zákona a podle § 2 vyhl. č. 205/1999 Sb. vypočtena za 148 dnů bez pojištění vozidla a činí 5 180 Kč. Poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva podle § 4 odst. 4 cit. zák. činí částku 300 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě na výzvu soudu písemně nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř., když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný na výzvu soudu nereagoval, proto soud předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání také souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 3. Soud z předložených důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Podle sdělení [stát. instituce] je v registru silničních vozidel evidovaným vlastníkem a provozovatelem vozidla jiná fyzická osoba než žalovaný, vozidlo bylo v rozhodném období vedeno jako provozované. Z listiny označené jako kupní smlouva datované dne [datum] soud zjistil, že žalovaný tento den koupil motorové vozidlo, s předmětným [příjmení] od osoby evidované v registru vozidel jako jeho vlastník za sjednanou kupní cenu. Žalobkyně, jejíž aktivní legitimace vyplývá ze zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, při výkonu své činnosti podle § 15 citovaného zákona zjistila, že žalovaný je na základě kupní smlouvy vlastníkem předmětného vozidla, k vozidlu nebylo v rozhodném období uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzn. povinné ručení) a vozidlo bylo provozované. Výzvou k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných byl žalovaný vyzván k povinnosti zaplatit žalobkyni zákonný příspěvek k vozidlu za dlužné období od [datum] do [datum] (148 dnů) ve výši 5 180 Kč a náklady uplatnění 300 Kč do 60 dnů od doručení dopisu. Podle informací České pošty a poštovního podacího archu byla výzva s uvedeným podacím číslem odeslaná na adresu žalovaného dne [datum], byla doručena uplynutím úložní doby nejpozději dne [datum]. Žalovaný netvrdil a ani neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni zaplatil, či že by k zániku závazku vůči žalobkyni došlo jiným způsobem než splněním. 4. Soud věc právně posoudil podle § 4 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, kdy žalovanému vznikla ve smyslu § 4 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 zákona povinnost k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně, neboť bylo prokázáno, že podle kupní smlouvy je žalovaný od [datum] vlastníkem předmětného vozidla, které bylo v rozhodném období 148 dnů provozováno bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem. Toto tvrzení žalovaný nesporoval ani nereagoval na písemné výzvy žalobkyně. Žalobkyně ve lhůtě jednoho roku ode vzniku povinnosti zaplatit příspěvek podle § 4 odst. 6 cit. zákona, vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku. Podle § 4 odst. 3 a odst. 5 cit zákona, ve spojení s § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 205/1999 Sb., je žalovaný povinen uhradit příspěvek ve výši 5 180 Kč, který je vypočten vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla (35 Kč za 1 den) počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem (148 dnů). Žalobkyni dále náleží i náklady spojené s vymáháním ve výši 300 Kč podle ust. § 4 odst. 4 a odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb., jejichž výše je určena § 2a cit. vyhlášky. 5. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení z dlužného příspěvku 5 180 Kč od [datum], když splatnost nastala uplynutím lhůty 60 dnů od doručení výzvy a k prodlení žalovaného došlo nejpozději k [datum]. Výše úroků z prodlení 15 % ročně je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Soud proto žalobě výrokem I. tohoto rozsudku v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost dlužnou částku zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a náklady řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta. 6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí náleží náhrada nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna za 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za kvalifikovanou výzvu k plnění a návrh ve věci samé) ve výši 200 Kč za 1 úkon právní služby, to znamená za 3 úkony právní služby celkem 600 Kč, a podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby, tj. celkem 300 Kč a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč.