8 C 83/2024-17 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že uzavřela s žalovaným smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě níž poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, splatný do , datum, . Podle čl. 8.1 smlouvy se žalovaná zavázal v případě prodlení uhradit jednorázovou sankci ve výši , částka, , žalovaná se ocitla v prodlení s úhradou 5 splátek, celková výše sankce činí , částka, . Podle čl. 3.1 smlouvy má žalobkyně nárok na poplatek za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru, tj. od jeho poskytnutí do jeho úplného splacení, žalobkyni tak vznikl nárok na poplatek v celkové výši , částka, . Předmětem žaloby je nárok na zaplacení nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, , smluvní pokutu ve výši , částka, a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím webových stránek www.nazivnost.cz, na nichž se žalovaný zaregistroval zadáním osobních údajů, poté zaslal žalobkyni žádost o poskytnutí úvěru, následně byl žalovanému zaslán návrh úvěrové smlouvy, který žalovaný akceptoval zadáním uživatelského jména a kódu zaslaného SMS zprávou na její telefonní číslo. Úvěr byl vyplacen žalovanému dne , datum, na bankovní účet.2. Soud v dané věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného (§ 101 odst. 3 o. s. ř.) za situace, kdy zástupce žalobkyně se z nařízeného jednání omluvil. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, předvolání k jednání mu bylo doručeno řádně a včas.3. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -, název půjčky, ze dne , datum, soud zjistil, že jako strany smlouvy označeny žalobkyně jako společnost a žalovaný označený IČ jako klient, obsahem smlouvy je poskytnutí úvěru ve výši , částka, s dobou trvání úvěru 70 dní ode dne jeho čerpání s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 % z částky úvěru za každý den čerpání úvěru až do jeho úplného splacení, úvěr byl splatný nejpozději do , datum, . V čl. VIII. bodu 8.1 byla pro případ prodlení klienta s úhradou jednotlivé splátky sjednána jednorázová sankce ve výši , částka, . Na smlouvě je připojen podpis pouze jednatele žalobkyně , jméno FO, , u podpisu klienta je uvedeno datum , datum, , kód SMS verifikace , číslo úvěrové smlouvy, Z dokladu nazvaného „Payments info“ má soud za prokázáno, že účet , č. účtu, je žalovaného, neprokazuje však úhradu , částka, na účet žalobkyně, neboť název ani číslo účtu žalobkyně na tomto dokladu není uvedeno. Z potvrzení o provedené platbě vystaveného dne , datum, soud zjistil, že tento den byla z účtu žalobkyně na účet žalovaného převedena částka ve výši , částka, . Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky , částka, , výzva byla odeslána žalovanému poštou dne , datum, .4. Soud po stránce skutkové uzavřel, že žalobkyně žalovanému dne , datum, zaslala na jeho účet částku , částka, , kterou žalovaný dosud nevrátil. Soud však nemá za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla prostřednictvím komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru v podobě předložené soudu.5. Soud posoudil nárok žalobkyně podle následujících ustanovení. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 561 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Tím je zákon č. 297/2016 Sb., který v § 7 stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.7. Podle § 562 odst. 1 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.8. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.10. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru, ze které žalobkyně své uplatněné nároky dovozovala. Smlouva o úvěru v elektronické podobě, není opatřena žádným podpisem (ani elektronickým podpisem) žalovaného, přičemž v průběhu řízení žalobkyně zároveň neoznačila a ani nedoložila žádný jiný důkaz o právním jednání žalovaného, které by uzavření předmětné smlouvy předcházelo. Neprokázala, že by konkrétně žalovaný provedl registraci na webových stránkách, požádal o úvěr, odsouhlasil podmínky smlouvy, ani, že by smlouvu podepsal zadáním SMS kódu. Ověření totožnosti žalovaného poskytnutou kopií občanského průkazu ani znalost osobních údajů žalovaného není postačující, když není zřejmé kdy a jaká osoba takové údaje žalobkyni poskytla. Žalobkyně nedoložila žádnou formu elektronické komunikace (např. datových zpráv), z kterých by jednoznačně vyplynula i identifikace osoby, která také takto jednala a obsah tohoto jednání. Neprokázala, údajnou registraci žalovaného v systému www.nazivnost.cz, ani tvrzení, že ve smlouvě uvedené telefonní číslo je spojeno právě a jedině s osobou žalovaného, že na uvedené číslo přišla SMS s podpisovým kódem a že by žalovaný zadal kód do internetového formuláře. Verifikační platba žalovaného na účet žalobkyně nebyla provedenými důkazy prokázána, navíc by ani nebyla způsobilá prokázat, že s ní jsou spojeny další následky a to žádost o úvěr ze dne , datum, a souhlas se smluvními podmínkami. Listinné důkazy dokládají pouze úkony ze strany žalobkyně, nikoli ze strany žalovaného. Nebylo tedy prokázáno, že by žalovaný podepsal smlouvu elektronicky nezaměnitelným způsobem se všemi důsledky pro elektronický podpis daný zákonem č. 297/2016 Sb., tedy takovým podpisem, který obsahuje dostatečnou identifikaci podepisující osoby a autentičnost podpisu.11. Žalobkyně se pak k nařízenému jednání nedostavila, nemohla být poučena podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o povinnosti prokázat tvrzení o uzavření předmětné smlouvy o úvěru žalovaným.12. Prokázáno tak bylo pouze to, že žalobkyně žalovanému zaslala na jeho účet částku , částka, , kterou žalovaný dosud nevrátil. Žalovaný na svou obranu nic neuvedl a z provedených důkazů nevyšla najevo žádná úhrada na poskytnuté plnění. Soud v této části proto posoudil nárok žalobkyně jako nárok z bezdůvodného obohacení, které je tak žalovaný povinen žalobkyni vydat. Splatnost tohoto závazku pak lze odvozovat až od uplynutí lhůty uvedené ve výzvě k plnění. Žalobkyně neprokázala, že by žalovaného k vrácení částky vyzvala a doručila žalovanému předžalobní upomínku. Žalovaný je proto v prodlení s vrácením žalobní jistiny až v návaznosti na doručení žaloby, když žaloba byla doručena , datum, , tudíž žalobní závazek na vrácení jistiny byl splatný dle § 1958 odst. 2 o. z. , datum, a od , datum, je žalovaný v prodlení. Ze skutečnosti, že žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní výzvu (viz podací lístek z pošty), ještě neplyne její doručení žalovanému. Vyvratitelná domněnka zakotvená v § 573 o. z. platí jen v případě, že zásilka adresátovi prokazatelně došla, což dovodila i soudní praxe (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, sp. zn. , ústavní nález, ). Nejedná se tedy o domněnku dojití písemnosti, která nebyla adresátovi prokazatelně doručena, ale byla prokazatelně odeslána - viz zákonná dikce „došlá zásilka“ (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, sp. zn. II, ústavní nález, , ústavní nález, . Ze soudní praxe obdobně i např. usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, a z tzv. komentářové literatury srov. obdobně např. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654), 2. vydání, 2022, s. 1830 - 1831: E. Dobrovolná. Proto lze vyjít jen z toho, že žalovaný byl vyzván k vydání bezdůvodného obohacení až na základě doručení žaloby. V době vzniku prodlení činila zákonná sazby úroku z prodlení v