8 C 96/2024-23 — Okresní soud v Přerově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, který žalobkyně uplatnila s tvrzením, že žalovaný je vlastník (provozovatel) osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, (dále jen „vozidlo “). K vozidlu nebylo v období od , datum, do dne , datum, (66 dnů dále též „rozhodné období“) sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný i přes výzvu žalobkyně doposud dlužnou částku zákonného příspěvku za porušení této zákonné povinnosti neuhradil. Výše požadovaného příspěvku činí , částka, . Poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva činí částku , částka, .2. Žalovaný se k žalobě na výzvu soudu písemně nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř., když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný na výzvu soudu nereagoval, proto soud předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání také souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).3. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Podle registru silničních vozidel Magistrátu města , adresa, , je evidovaným vlastníkem a provozovatelem vozidla jiná fyzická osoba, nikoli žalovaný, v rozhodném období bylo vozidlo vedeno jako provozované a zaniklo , datum, . Z listiny označené jako kupní smlouva datované dne , datum, soud zjistil, že žalovaný tento den koupil motorové vozidlo zn. , značka vozidla, , RZ , SPZ, , s předmětným VIN od osoby evidované v registru vozidel jako jeho vlastník za sjednanou kupní cenu. Ze seznamu věcí vedených proti žalovanému soud zjistil, že zdejším soudem bylo pravomocně rozhodnuto mezi stejnými účastníky o povinnosti žalovaného zaplatit dlužný příspěvek do garančního fondu za stejné nepojištěné vozidlo za období od , datum, do , datum, (, spisová značka, ) a od , datum, do , datum, (, spisová značka, ).4. Soud má za prokázáno, že k vozidlu nebylo v rozhodném období uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzn. povinné ručení), vozidlo bylo provozované a kupní smlouvou bylo vlastnické právo k vozidlu převedeno na žalovaného. Výzvou k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k povinnosti zaplatit žalobkyni zákonný příspěvek do garančního fondu , označení žalobkyně, k předmětnému vozidlu za rozhodné období 66 dnů, kdy vozidlo nebylo pojištěno ve výši , částka, do 60 dnů od doručení dopisu, náklady na mimosoudní uplatnění nepožadovali, pokud dojde k úhradě ve lhůtě. Podle informací , právnická osoba, a byla výzva s uvedeným podacím číslem odeslána žalovanému poštou dne , datum, , žalobkyně považuje za den doručení až 15. den po odeslání výzvy, tedy den , datum, . Splatnost příspěvku nastala uplynutím lhůty 60 dnů od doručení výzvy, tedy dne , datum, . Žalovaný netvrdil a ani neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni zaplatil, či že by k zániku závazku vůči žalobkyni došlo jiným způsobem než splněním. Žalovaný byl opakovaně upomínán, předžalobní upomínka byla odeslána na adresu žalovaného dne , datum, .5. Soud věc právně posoudil podle § 4 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, kdy žalovanému vznikla ve smyslu § 4 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 zákona povinnost k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně, neboť bylo prokázáno, že podle kupní smlouvy vlastníkem předmětného vozidla, které bylo v rozhodném období 66 dnů provozováno bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem. Toto tvrzení žalovaný nesporoval, na písemnou výzvu nereagoval. Žalobkyně ve lhůtě jednoho roku ode vzniku povinnosti zaplatit příspěvek podle § 4 odst. 6 cit. zákona, vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku. Podle § 4 odst. 3 a odst. 5 cit zákona, ve spojení s § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., byl žalovaný povinen uhradit příspěvek ve výši , částka, , který je vypočten vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla (, částka, za 1 den) počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem (66 dnů). Žalobkyni dále náleží i náklady spojené s vymáháním ve výši , částka, podle ust. § 4 odst. 4 a odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb., jejichž výše je určena § 2a cit. vyhlášky.6. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku byl žalobkyni přiznán úrok z prodlení z dlužného příspěvku ve výši , částka, ode dne , datum, , jak žalobkyně požadovala, když splatnost příspěvku nastala před tímto datem, přičemž požadovaná výše úroků z prodlení 15 % ročně je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen dlužnou částku zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a náklady řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupkyně žalobkyně.7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí náleží náhrada nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna za 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za kvalifikovanou výzvu k plnění a návrh ve věci samé) ve výši , částka, za 1 úkon právní služby, to znamená za 3 úkony právní služby celkem , částka, , a podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky paušální náhrada hotových výdajů ve výši , částka, za každý ze 3 úkonů právní služby, tj. celkem , částka, a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši , částka, částkou , částka, .