10 C 294/2025-26 — Okresní soud v Přerově

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení nároků uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným smlouvu úvěru a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Smlouva o úvěru byla uzavřena dne , datum, po posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr a na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši , částka, s poplatkem za poskytnutí úvěru , částka, a žalovaný se zavázal úvěr splácet v 24 pravidelných měsíčních splátkách. Úvěr byl vyplacen žalovanému dne , datum, na jeho účet č. , č. účtu, . Žalovaný však svůj závazek nesplnil a žalobkyně úvěr zesplatnila. Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení neuhrazené jistiny ve výši , částka, , poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatku za expres výplatu ve výši , částka, , poplatků za prodloužení splatnosti ve výši , částka, , úroků ve výši , částka, , účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, .2. Žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil, k jednání se nedostavil. Žalobkyně svou neúčast omluvila. Soud proto projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“).3. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.4. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.5. Podle § 122 odst. 4 ZoSÚ u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.8. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.10. Soud zjistil, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru v souladu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru řádně posoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, aktivně úvěruschopnost dlužníka prověřila a vyhodnotila, že žalovaná bude schopna splatit poskytnutý úvěr s dohodnutými parametry a nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet.11. Soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že mezi žalovaným jako dlužníkem a žalobkyní jako věřitelem byla uzavřena úvěrová smlouva podle § 2395 a násl. o. z., v níž se žalovaný zavázal splatit žalobkyni jako věřiteli poskytnutý úvěr ve výši , částka, ve 24 měsíčních splátkách, celková splatná částka , částka, . Žalobkyně úvěr zesplatnila z důvodu prodlení žalovaného s úhradou. Žalovaný v řízení neprokázal ani netvrdil řádnou úhradu svých závazků vzniklých na základě uvedené smlouvy o úvěru po dni, kdy se dostal do prodlení. Žalobkyně v souladu s ujednáním účastníků prohlásila celý úvěrový dluh žalované za splatný výzvou ze dne , datum, v důsledku porušení smluvních závazků žalovaným. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy, když zjistila jeho příjmy, výdaje, rovněž ověřila existenci případných exekucí a dalších závazků.12. S ohledem na shora uvedené soud vyhověl žalobě v plném rozsahu (výrok I.).13. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla úspěšná, náleží jí náklady řízení, které se sestávají ze soudního poplatku ve výši , částka, , odměny advokáta za tři úkony právní služby ve výši , částka, (3 x , částka, za převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby, výzvu k plnění) podle § 14b odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a.t.“) a náhrady hotových výdajů ve výši , částka, (za tři úkony po , částka, ) ve smyslu § 14b odst. 6 písm. a) a.t. Uvedené odměny a náhrady se zvyšují o 21 % DPH podle § 137 o. s. ř. ve výši , částka, . Celkem tedy činí náklady řízení , částka, . Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám advokáta žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o. s. ř.14. Soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku dle položky 2 bodu 2 a položky 1 sazebníku.