7 C 8/2025-79 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobce se domáhal náhrady nemajetkové újmy, která mu byla způsobena tím, že bylo vydáno usnesení o jeho trestním stíhání dne , datum, , žalovaný byl obžaloby pro daný skutek zproštěn rozsudkem ze dne , datum, ve spojení s rozhodnutím odvolacího soudu ze dne , datum, . Žalobce byl stíhán pro trestný čin ublížení na zdraví ve stadiu pokusu podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku s trestní sazbou 6 měsíců roku až 3 roky odnětí svobody a porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1 odst. 2 tr. zákoníku se stejnou sazbou. Nejednalo se tedy o bagatelní trestné činy. Žalobce se podáním ze dne , datum, domáhal náhrady škody ve smyslu nákladů nutné obhajoby (tento nárok byl zcela uspokojen) a dále se domáhal zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši , částka, . Žalovaná žalobci a omluvila s tím, že omluvu považuje za dostačující. Žalovaný tvrdil, že trestní stíhání výrazně zasáhlo do jeho života a výrazně ho ovlivnilo, a to jak po stránce profesní, tak i osobní. Žalobce byl vždy aktivní, účastnil se veřejného života v obci, podílel se i jako pořadatel na konání obecních akcí, akcí , právnická osoba, . Žalobce žije v městské části, kde je nízký počet obyvatel a informace o trestním stíháním byla tudíž veřejně známou informací. Došlo k zásahu do rodinného života žalobce, zejména finanční nejistota, riziko ztráty bezpečnostní prověrky, stíhání ovlivňovalo celkovou atmosféru domácnosti. Toto období netrvalo jen v době zahájení trestního stíhání, ale prakticky od samotného tvrzeného. Jako s podezřelým s ním bylo pracováno téměř 1,5 roku od tvrzeného incidentu, tj. , Anonymizováno, , Anonymizováno, až do zahájení trestního stíhání v , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalobce má přitom zaměstnání, ve kterém musí být zcela koncentrovaný a v psychické pohodě. Žalobce ctil etický kodex bojových sportů, působil jako instruktor a pomyšlení na to, že je obviňován ze selhání v této oblasti, ho psychicky ničilo. Měl potřebou objasnit, že tomu tak nebylo. Ztratil část v rámci trestního řízení, kdy se účastnil výslechu, hlavních líčení, studiem spisu. Jak žalobce, tak jeho rodina byli stále ve strachu, jak řízení dopadne. Z tohoto důvodu nelze nezákonné rozhodnutí odškodnit pouhým konstatováním porušování práva. Věc sice nebyla medializována, ale nejbližší okolí žalobce a lidé v obci o trestním stíhání a věděli, přičemž právě údajní poškození se aktivně snažili tuto informaci rozšiřovat.2. Po poučení soudu doplnil žalobce konkrétně svá tvrzení ohledně utrpěná újmy následujícím způsobem. Zásah do osobní sféry spočíval zejména v tom, že trestním stíháním ztratil velké množství času. Jednalo se od cesty k prostudování spisu, porady s obhájcem, osobní účast u vyšetřovacích úkonů u hlavního líčení. Tento čas byl na úkor jeho samého i jeho rodiny. Trestní stíhání mělo dopad do roviny psychické, měl spánkové problémy, trpěl nervozitou a úzkostí, což se projevilo i v rovině fyzické, kdy se cítil vyčerpaný a neměl energii ke zvládání běžných denních činností. Pociťoval bezmoc nad tím, že ačkoliv se bránil všemi dostupnými zákonnými prostředky a vyvracel uvedené důkazy, přesto došlo k zahájení trestního stíhání. Trestní stíhání vytvořilo napjatou atmosféru v rodině žalobce. Manželka špatně nesla výslechy a účast u vyšetřovacích orgánů i soudu. Informace o trestním stíhání se rozšířily i k manželce do zaměstnání, která pracuje jako pedagožka v základní škole. I ředitel školy byl nucen reagovat na podněty a stížnosti strany údajných poškozených. Žalobce, který byl dříve společensky aktivní, se uzavřel, komunikoval s okolím pouze minimálně, působil vyčerpaně a většinu času trávil studiem trestního spisu a hledáním důkazu o své nevině.3. Trestní stíhání měla dále dopad do zájmové činnosti žalobce. Žalobce byl aktivním členem Českého svazu , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, s platnou trenérskou licencí, v databázi je dlouhodobě evidován. Dosáhl technického stupně IV. dan a dále dosáhl III. trenérské třídy a byl členem disciplinární komise, je také předsedou spolku , právnická osoba, . Žalobce měl v roce 2021 uzavřenou smlouvu ze státní reprezentaci, přípravy se reálně nezúčastnil. V důsledku trestního stíhání omezil tuto zájmovou činnost zejména proto, že jeho aktivity byly často používány v trestním řízení jako argument proti němu. Tzn. že je trénovaný voják a ovládá bojová umění. Veškeré narážky o tom, že by nedodržoval mravní kodex bojovníka, nesl žalobce velmi citlivě hlavně porto, že vedl zájmové aktivity , právnická osoba, . Funkcionáři svazu byli opakovaně dotazováni na žalobce a jeho činnost, a to žalobce následně pociťoval jako změnu přístupu k jeho osobě. Žalobce také působil jako dobrovolník v obci a podílel se na pořádání různých akcích. S ohledem na informace, které se v obci šířily, omezil i s rodinou tyto aktivity.4. Trestní stíhání mělo dále dopad do sféry pracovní. Žalobce je ve služebním poměru u armády, v rámci trestního stíhání čelil celé řadě stížností, oznámení (ze stran údajných poškozených), dotazů a podobně. Žalobce se věnuje kontrolní činnosti a tato je po odborné stránce náročná. Věnuje se vzdělávání školitelů a musí se na tuto činnost zcela koncentrovat. Jeho vyčerpanost se samozřejmě promítla i do jeho pracovní sféry. Podmínkou pro zařazení na pozici žalobce je stupeň prověrky tajné. Nezbytným předpokladem pro získání tohoto stupně prověrky je bezúhonnost. Žalobce na základě své povinnosti neprodleně písemně oznámil Národnímu bezpečnostnímu úřadu, že je proti němu vedeno trestní stíhání. Obratem pak byl informován o zahájení bezpečnostního řízení o zrušení platnosti osvědčení pro stupeň tajné. Po dobu probíhajícího trestního stíhání stávající bezpečnostní prověrka vypršela a po skončení trestního stíhání bylo nutno zahájit a absolvovat nové bezpečnostní řízení namísto prodloužení původní prověrky. Po právní moci zprošťujícího rozsudku pak žalobce bezpečnostní prověrku získal. V důsledku toho byl žalobce v obavách ze ztráty zaměstnání, pokud by pozbyl bezpečnostní prověrku. Ztráta zaměstnání by znamenala zásadní výpadek příjmu, což by bylo pro žalobce a jeho rodinu osudové, došlo by k finančnímu kolapsu v rodině, protože mají hypotéku na bydlení a následovaly by zajisté i problémy v manželství.5. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že v uvedeném případě je omluva dostačující. Projednání žádosti žalobce považuje žalovaná za ukončené stanoviskem ze dne , datum, , kterým nároku žalobce zčásti vyhověla a dále mu poskytla i morální zadostiučinění tím, že konstatovala nezákonnost trestního stíhání a omluvila se. Dále konstatovala, že trestní stíhání se konalo pro takové trestné činy, které nejsou zcela bagatelní, avšak zároveň to nejsou takové, které by samy o sobě vyvolávaly zvýšený odsudek ze strany společnosti. S ohledem na předchozí bezúhonnost žalobce pak nepřipadalo v úvahu uložení nepodmíněného trestu. Trestní stíhání trvalo téměř přesně jeden rok. Poukaz na další dobu roku a půl období prověřování není v tomto směru relevantní.6. Na základě nesporných tvrzení účastníků soud dospěl k závěru, že trestní stíhání žalovaného bylo zahájeno , datum, a ukončeno bylo pravomocně rozsudkem , datum, . Důvod zproštění byl hledán v § 226 písm. a) tr. řádu., a to že nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro který je obžalovaný stíhán. Žalobce byl stíhán pro trestný čin ublížení na zdraví ve stadiu pokusu podle § 146 odst. 1 trestního zákona a porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 trestního zákona, v obou případech se sazbou 6 měsíců až 3 roky. Žalobce uplatnil u žalované nárok nemajetkovou újmu dne , datum, s tím, že byla poskytnuta pouze omluva.7. Z výpovědí svědkyně , jméno FO, , manželky žalobce má soud za prokázáno, že jako největší zásah žalobce i ona pociťovali obavu o ztrátu zaměstnání, protože manželův příjem je pro rodinu hlavní. Ztráta tohoto výdělku by se odrazila ve všech sférách, jako je placení hypotéky, zajištění bydlení, provozování auta apod. Došlo k rozpadu rodinného života, neboť žalobce přestal trávit s rodinou čas, přestal jezdit na výlety a dovolené. Jejich vztah je i nyní velmi narušený a už nic nebude jako dřív, dokonce uvažovali o rozvodu. Žalobce se plně nevěnuje dětem, jejich kroužkům, školním akcím, třídním schůzkám tak, jako v době před zahájením trestního stíhání. Jako velmi zasahující vnímali s manželem situaci, kde pracovníci z NBÚ chodili po vesnici a vyptávali se na manžela, zda nemá milenku a půjčky apod. To bylo kvůli tomu, aby dostal zpět prověrku. Před zahájení trestního stíhání se žalobce dětem věnoval, spravoval dům, jezdili na dovolené. Pak byly doma neustálé hádky, žalobce nebyl tak zapojen do chodu domácnosti jako dříve. Nevozil děti do kroužek, přestal vést kroužek , právnická osoba, , neangažoval ve veřejném životě, ale neustále se věnoval jenom trestnímu stíhání, a to i v noci, věnoval tomu veškerý čas, aby se obhájil. Vedení trestního stíhání bylo pro ně tak obrovský zásah do soukromí, že dosud s tím má problémy i svědkyně. Po skončení trestního stíhání se stále o