8 C 251/2025-31 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby jí žalovaná zaplatila částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení. Nárok vznikl ze smlouvy o úvěru, kterou uzavřela žalobkyně s žalovanou formou komunikace na dálku, prostřednictvím webové stránky www.rerum.cz, a na jejímž základě poskytla žalované na její bankovní účet úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se na webové stránce nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, uvedl heslo pro přístup k jeho uživatelskému profilu. Žalovaná dokončila registraci zadáním bezpečnostní SMS, která spolu s dokončením registrace v uživatelském profilu považují za jednoznačně spojenou s podepisujícím, tedy žalovanou. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet byla schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru a odsouhlasena smlouva o spotřebitelském úvěru, žalované byla poskytnuta částka , částka, a žalovaná se zavázala hradit smluvní úrok ve výši 40 % p.m. za první měsíc čerpání v kapitalizované výši , částka, splatných , datum, . Pro případ prodlení byla sjednána pokuta 0,1 % p.d. z částky v prodlení, kdy žalobkyně požaduje pokutu z jistiny od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Předžalobní výzva byla odeslána dne , datum, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání soudu se nedostavila, předvolání k jednání jí bylo doručeno na adresu trvalého pobytu řádně a včas. Žalobkyně se k jednání také nedostavila, svou neúčast její zástupce omluvil. Soud proto rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 o.s.ř.3. Žalobkyně k důkazu předložila listinu nazvanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , která měla být uzavřena mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovaným. Listina není opatřena podpisem žalované, na jejím závěru je vytištěno jméno žalované, bez uvedení data „podpisu“ či SMS kódu, není uvedeno, že by smlouva byla podepsána elektronicky v systému společnosti , právnická osoba, na stránkách www.rerum.cz. Úvěrující se smlouvou měl zavázat poskytnout úvěrované peněžní prostředky do výše úvěrového limitu až , částka, , úvěr měl být úročen úrokovou sazbou ve výši 40 % p. m. (měsíčně) a má podobu tzv. revolvingového úvěru, tedy o poskytnutí prostředků lze žádat opakovaně. Sjednané náklady na úvěr odpovídají roční procentní sazbě ve výši 5 684,45 %. Potvrzením o odeslání finančních prostředků a zprávou ČSOB a.s. má soud za prokázáno, že dne , datum, byla na účet žalované jako jediného disponenta vedený u této banky připsána částka , částka, prostřednictvím , jméno FO, ., právnická osoba, . od , právnická osoba, Doručení oznámení o zesplatnění úvěru žalované nebylo prokázáno. Výzva k úhradě byla žalované odeslána dne , datum, poštou na její adresu.4. Z bankovního reportu na jméno žalované za dobu 8/2023 a 1/2024 soud zjistil, že žalovaná měla kreditní kartu s dluhem -, částka, , v každém měsíci jsou zřejmé pravidelné sázky u různých sázkových kanceláří (chance, bonver, sazba, gaming) a jen v měsíci lednu 2024 takto postupně prosázela , částka, . Její příjmy jsou tvořeny příjmem od , právnická osoba, . zhruba , částka, měsíčně, pravidelné zápůjčky u ZAPLO, Leaderfin, Creamfinance. Další příjmy byly od sázkových společností (Bonver, Kaizen gaming). Ve výdajích absentují běžné náklady s bydlením, službami a energiemi.5. Z žádosti žalované o úvěr vyplývá, že je svobodná, způsob bydlení vlastní dům bez hypotéky, je zaměstnaná u , právnická osoba, ., její příjem je , částka, , výdaje , částka, , nemá exekuci ani není v insolvenci, počet vyživovaných osob není uveden, informace o výši splátek závazků nejsou uvedeny. Žádost není opatřena žádným podpisem žalované.6. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu, podle kterého žalobkyně poskytla dne , datum, na účet žalované částku , částka, , neprokázala, že mezi , Jméno žalobkyně, . a žalovanou byla uzavřena smlouva spotřebitelském úvěru procesem, který je uveden v žalobě, tedy prostřednictvím pětimístného verifikačního SMS kódu. Neprokázala ani že by žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalované, a zda z výsledku takového posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelské úvěry splácet. K procesu posuzování úvěruschopnosti spotřebitele žalobkyně předložila pouze bankovní report, z něhož vyplývá, že příjem žalované v době poskytnutí úvěru tvořil příjem ze zaměstnání , částka, měsíčně, příjem ze sázek. Výdaje žalované v uvedeném bankovním reportu zahrnují především pravidelné sázky, kdy pouze za měsíc leden 2024 činily , částka, , přitom běžné výdaje na bydlení, inkaso a energie ve výpise zcela absentují. Z provedených důkazů nevyšlo najevo a žalovaná nenamítla, že by na dlužnou částku cokoli uhradila.7. Žalované jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“) byl žalobkyní poskytnut spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od , datum, (také jen ZosÚ). Poskytovatel úvěru je pak podle ustanovení § 86 odst. 1, 2, ZosÚ před uzavřením smlouvy povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.8. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Žalobkyně žalované poskytla žalované v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) úvěr, soud se proto zabýval tím, zda poskytovatel úvěru tak učinil v souladu s požadavkem na řádné zkoumání úvěruschopnosti vyjádřeným v ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Posouzení majetkové situace spotřebitele se nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případnou neplatnost v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, ve věci C-679/18, OPR-, právnická osoba, ., v. GK).10. V daném případě žalobkyně k prokázání zkoumání úvěruschopnosti s výjimkou bankovního reportu žalované nepředložila žádné důkazy, pouze tvrdila, že „úvěruschopnost ověřovala z veřejně dostupných databází ISIR,CEE,SOLUS NRKI a BRKI. Odesláním žádosti klient prohlásil, že má pravidelný příjem a potvrdil, že je schopen úvěr splatit a že řádně zvážil své možnosti..... Úvěruschopnost klienta ověřoval výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se 10 % musí rovnat životnímu minimu. Úvěry jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. “ Žalobkyně však neuvedla konkrétní informace o poměrech žalované, z nichž při údajném výpočtu vycházela, předložila bankovní report, kterým ověřila, že její příjem je pouze , částka, měsíčně, ale nepředložila důkazy, kterými ověřila, jaké má žalovaná výdaje (na bydleni, živobytí, vyživovací), zda má jiné závazky z jiných úvěrových smluv a zda své závazky plní nahlédnutím do příslušných databází, neprokázala ani výsledky z dostupných databází ISIR,CEE,SOLUS NRKI a BRKI. Dále neprokázala, že by ověřovala, zda na majetek žalované není vedeno exekuční řízení výstupem z Centrální evidence exekucí. Z výpisu z účtu žalované naopak vyplývá, že žalovaná čerpala jiné úvěry u dalších poskytovatelů, měla kreditní kartu s dluhem a na účtu transakce spojené s haz