10 C 349/2025-31 — Okresní soud v Přerově

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení nároků uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o kontokorentu č. , číslo, do výše , částka, a žalovaná poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátila. Žalobkyně posoudila schopnosti žalované splácet úvěr. Žalovaná se zavázala hradit úrok ve výši 18,90 % ročně, žalobkyně požaduje úrok ve výši 12 % ročně. Žalovaná se dostala do prodlení, žalobkyně prohlásila úvěr za splatný ke dni , datum, . Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky. Žalobkyně požaduje úhradu jistiny ve výši , částka, , tj. jistina po splatnosti ve výši , částka, , poplatky , částka, , úrok ve výši 12 % ročně z jistiny od zesplatnění do dne podání žaloby v kapitalizované výši , částka, , úrok ve výši 12 % ročně z jistiny a poplatků ve výši , částka, od , datum, do dne podání žaloby v kapitalizované výši , částka, .2. Žalovaná se k věci na výzvu soudu nevyjádřila, k jednání se nedostavila. Žalobkyně svou neúčast omluvila. Soud proto projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“).3. Ze smlouvy o úvěru formou povoleného přečerpání účtu ze dne , datum, , žádosti o úvěr dodatků ke smlouvě, obchodních podmínek, dohody o aktivaci služeb , právnická osoba, elektronického bankovnictví, smlouvy o , právnická osoba, , název, a záznamů o podpisu klienta, výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že žalobkyně zřídila žalovanému běžný účet a na základě smlouvy o kontokorentu mohl žalovaný čerpat úvěr do úvěrového limitu , částka, opakovaně. Žalovaný čerpal úvěr ve výši , částka, , který se zavázal splácet s úrokem ve výši 18,9 % ročně. Mezi účastníky byla uzavřena dohoda o aktivaci elektronického bankovnictví ze dne , datum, . Žalovaná prostřednictvím elektronického bankovnictví požádala o kontokorentní úvěr do výše , částka, .4. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované zesplatnění úvěru a vyzvala ji k úhradě dlužné částky., právnická osoba, ověření úvěruschopnosti žalobkyně předložila mimo jiné výpisy z běžného účtu žalované, informace z , právnická osoba, atd. s tím, že průměrný čistý příjem žalované činil , částka, . Žalobkyně ověřila i výdaje žalované s tím, že platební kapacita činila , částka, s tím, že tato byla dostatečná pro splátku ve výš , částka, (tj. 5 % z limitu). Žalobkyně rovněž ověřila zadluženost žalované bez negativních informací nahlédnutím do registrů. Soud má za prokázáno, že žalobkyně řádně ověřila úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru.6. Z výzvy ze dne , datum, a upomínek soud zjistil, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky.7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 122 odst. 4 ZoSÚ u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.12. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.14. Soud zjistil, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru v souladu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru řádně posoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, aktivně úvěruschopnost dlužníka prověřila a vyhodnotila, že žalovaná bude schopna splatit poskytnutý úvěr s dohodnutými parametry a nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet.15. Soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že mezi žalovanou jako dlužníkem a žalobkyní jako věřitelem byla uzavřena úvěrová smlouva podle § 2395 a násl. o. z., v níž se žalovaná zavázala splatit žalobkyni jako věřiteli poskytnutý do limitu , částka, spolu s dohodnutými úroky z úvěru ve výši 18,90 % ročně s tím, že splátka činila 5 % z limitu, tj. , částka, . Žalovaná v řízení neprokázala ani netvrdila řádnou úhradu svých závazků vzniklých na základě uvedené smlouvy o úvěru po dni, kdy se dostala do prodlení. Žalobkyně v souladu s ujednáním účastníků prohlásila celý úvěrový dluh žalované za splatný ke dni , datum, v důsledku porušení smluvních závazků žalovanou. Ke dni zesplatnění činila dlužná jistina úvěru částku , částka, , poplatky , částka, za 2 výzvy po , částka, a jedna upomínka , částka, a jedna po , částka, , kapitalizované úroky z úvěru činily do zesplatnění , částka, , úroky z prodlení ze splátek činily , částka, . Žalobkyni kromě úroků z úvěru vznikl rovněž nárok na požadované zákonné úroky z prodlení stanovené podle ustanovení § 1970 o.z. ve spojení s nař. vl. č. 351/2013 Sb., neboť si strany neujednaly nic jiného. Od , datum, běží úroky z prodlení z částky , částka, (jistina a poplatky) až do zaplacení. Soud proto žalobě vyhověl a podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalované povinnost dlužnou částku s příslušenstvím uhradit do tří dnů od právní moci rozsudku.16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla úspěšná, náleží jí náklady řízení, které se sestávají ze soudního poplatku ve výši , částka, , odměny advokáta za tři úkony právní služby ve výši , částka, (3 x , částka, za převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby, výzvu k plnění) podle § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a.t.“) a náhrady hotových výdajů ve výši , částka, (za tři úkony po , částka, ) ve smyslu § 13 odst. 1,4 a.t. Uvedené odměny a náhrady se zvyšují o 21 % DPH podle § 137 o. s. ř. ve výši , částka, . Celkem tedy činí náklady řízení , částka, . Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám advokáta žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o. s. ř.