15 C 86/2025-28 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodňuje tím, že mezi žalovaným a spol. , právnická osoba, , (dále jen „původní věřitelka“), byla dne , datum, uzavřena dálkově smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě níž žalovaný čerpal úvěr v celkové výši , částka, . Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, a původní věřitelka úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Smlouvou ze dne , datum, původní věřitelka postoupila žalobkyni pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.2. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně prostřednictvím právního zástupce svoji neúčast u jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.3. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky, datované dne , datum, , vč. poštovního podacího lístku, soud zjistil, že původní věřitelka vyrozuměla žalovaného doporučeným dopisem o převodu pohledávky ze smlouvy o úvěru z původní věřitelky na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, .4. Z listiny označené jako Dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek nebylo zjištěno, že by se tento vztahoval ke Smlouvě o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, . Dodatek č. , hodnota, se vztahuje k jiné smlouvě, která je v dodatku označena jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, .5. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , vč. seznamu pohledávek, soud zjistil, že původní věřitelka se sice dohodla s žalobkyní na podmínkách převodu souboru pohledávek na základě dílčích smluv o postoupení pohledávek, které budou uzavřeny na základě mezi stranami dohodnutého postupu (pohledávky měly být specifikovány v „datové pásce“ zaslané žalobkyni původní věřitelkou na e-mailovou adresu), nicméně soud z těchto listin nemá za prokázané, že by se dotčená pohledávka původní věřitelky za žalovaným ze smlouvy o úvěru stala skutečně předmětem jakéhokoliv převodu.6. Skutková zjištění učiněná z ostatních provedených listinných důkazů, resp. další skutková zjištění učiněná ze shora uvedených listinných důkazů považoval soud za nadbytečná, a to s ohledem na zjištěný skutkový stav a na to navazující právní posouzení věci (viz níže).7. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Původní věřitelka vyrozuměla žalovaného doporučeným dopisem o převodu pohledávky ze smlouvy o úvěru z původní věřitelky na žalobkyni. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by jakákoliv pohledávka původní věřitelky za žalovaným byla na základě dohody převedena na žalobkyni.8. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).9. Podle ustanovení § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.10. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno stran skutečnosti, že by původní věřitelka postoupila žalobkyni pohledávku ze smlouvy o úvěru za žalovaným. Jakkoliv žalobkyně uvádí, že původní věřitelka vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávky, tak v režimu § 1882 o. z., kde chybí pravidlo původně obsažené v § 526 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, nastupuje požadavek na doložení postupní smlouvy samotné, a nikoliv pouze oznámení postupitele o tomto postoupení. Účinky notifikace dlužníkovi a její dopad na soluční účinek nesmí být zaměňovány s požadavky, kterými podmiňují prokázání postoupení soudy v případě vymáhání pohledávky postupníkem či při změně účastenství v již běžícím řízení. Na prokázání převodu pohledávky jsou kladeny přísnější podmínky než na samotné postoupení, tudíž je k němu vyžadováno prokázání existence postupní smlouvy. Jak přitom vyplývá z hodnocení důkazu, soud nemá za prokázané postoupení pohledávky z původní věřitelky na žalobkyni. Předně, sama rámcová smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, převod pohledávek nezakládá; její povaha předpokládá teprve uzavření dílčích smluv o postoupení pohledávek, na jejichž základě by k jednotlivým převodům mělo dojít. Žalobkyně však v žalobě tvrdí, že k převodu předmětné pohledávky došlo přímo na základě této rámcové smlouvy (ze dne , datum, ), avšak toto tvrzení nebylo žádným provedeným důkazem prokázáno. Dále nebylo tvrzeno, natož pak prokázáno, že by mezi původní věřitelkou a žalobkyní byla uzavřena jakákoliv dílčí smlouva o postoupení pohledávek, která by konkretizovala kdy, jak a zda vůbec byla předmětná pohledávka převedena. Předložená listina, označená žalobkyní jako „seznam“ a identifikující mj. žalovanou pohledávku, je tabulkou obsahující strojově čitelným textem údaje o pohledávkách, nelze z ní však učinit jakýkoliv závěr, ke které rámcové smlouvě o postoupení pohledávek se vztahuje, a nelze z ní dovodit ani okamžik jejího uzavření, tzn. kdy se žalobkyně a její právní předchůdkyně dohodly, že dojde k převodu pohledávek, a ke kterému dni měla být žalovaná pohledávka převedena. Soud tak uzavírá, že žalobkyně neusnesla důkazní břemeno stran své aktivní legitimace.11. Žalobkyně se z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., omluvila a současně požádala, aby v případě potřeby byla vyzvána k doplnění skutkových tvrzení či označení důkazů, k čemuž soud pro úplnost sděluje, že nemohl-li poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání či poskytovat dodatečnou lhůtu k splnění těchto procesních povinností (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 2848/10).12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť zcela úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.