7 C 160/2025-42 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a tvrdila, že uplatněný nárok vyplývá ze smlouvy o podnikatelském úvěru, která byla uzavřena mezi účastníky dne , datum, na částku , částka, . Žalobkyně poskytla žalované na základě této smlouvy částku , částka, , žalovaná zaplatila pouze , částka, . Předmětem řízení učinila žalobkyně nesplacenou jistinu ve výši , částka, , poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a smluvní sankci ve výši , částka, .2. Žalovaná potvrdila, že smlouvu uzavřela, tvrzenou částku obdržela, namítla však, že se nejednalo o podnikatelský úvěr, protože peníze použila k proplacení nepodnikatelských závazků a fakticky nikdy nepodnikala. Oprávnění k podnikání si zřídila pouze proto, aby snadněji obdržela úvěr.3. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná musela vědět, že o úvěr žádá jako podnikatelka, neboť to vyplývá i z webových stránek žalobkyně, která poskytuje úvěry pouze podnikatelům, měla k dispozici smlouvu. Výslovně nenavrhla žádné důkazy a netvrdila, (s ohledem na obsah smlouvy) že by došlo k ověřování schopnosti žalované splácet úvěr.4. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, a shodných tvrzení účastníků, má soud za prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru na částku , částka, . Byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 0,7 % za každý den čerpání do úplného splacení, splácení bylo dohodnuto ve splátkách po , částka, . Byla dohodnuta smluvní pokuta ve výši , částka, za prodlení s úhradou jakékoli splátky. Smlouva byla označena jako smlouva o podnikatelském úvěru č., hodnota, -1184, žalovaná je označena nejen datem narození a rodným číslem, ale i IČO a místem podnikání.5. Ze shodných tvrzení účastníků má soud za prokázáno, že žalovaná převzala od žalobkyně bezhotovostně částku , částka, .6. Ze zprávy , právnická osoba, má soud za prokázáno, že žalovaná zaplatila v souvislosti s touto smlouvou žalobkyni (pod v.s., var. symbol, ) celkem částku , částka, za období od , datum, do , datum, .7. Ze stránek www.nazivnost.cz soud zjistil, že stránka označuje zcela zřetelně, že se jedná o půjčku pro živnostníky.8. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že se v době uzavření smlouvy nacházela ve velmi vážné finanční tísni. Kvůli podvodníkovi si vzala několik úvěrů a zastavila byt a přišla o peníze v řádu několika milionů. Když zastavovala byt, tak jí poradili, že bude nejlepší, když si zařídí IČO a bude podnikatelka, že tak spíše bude mít možnost si ji vypůjčit. Ona ale nikdy nepodnikala, ani neměla v úmyslu podnikat. Pracuje u , právnická osoba, jako doručovatelka. Nutně potřebovala peníze na dlužný nájem, který je vyměřili ve výši , částka, měsíčně a měla i dlužný nájem, takže ji chtěli vystěhovat, měla už půjčený , částka, a podvodníkovi poslala předtím skoro , částka, , zastavila byt, vtáhla do celé situace i bývalého manžela. Měla půjčky u , Anonymizováno, i u dalších společností, jako například , Anonymizováno, , Anonymizováno, apod. Další , částka, si půjčila od společnosti , právnická osoba, a té také zastavila byt. Oni však byt přepsali na sebe, takže o něj přišla. Pak měla vyčíslený dlužný nájem asi na , částka, . Společnost , právnická osoba, jí poradila, aby se stala podnikatelkou, že to bude mít lepší kvůli daním. Toto udělala, aniž nad tím nějak přemýšlela, nutně potřebovala půjčku, sháněla půjčku přes internet. Zkoušela to u více poskytovatelů a všude byla odmítnuta. Na této stránce www.nazivnost.cz po ní chtěli pouze IČO. Nic dalšího po ní nechtěli a ona si myslela, že je to normální úvěr a chtěla si půjčit za každou cenu, na RPSN se nedívala. Sama nepočítala, kolik to celé vyjde a kolik přeplatí. Doufala, že to rychle zaplatí až to bude smazané. Myslela si, že vrátí , částka, a bude to vyřízené. V době, kdy si tento úvěr brala, pracovala na poště, výdělek měla asi , částka, , bydlela sama s nezletilým synem a měla dalších několik půjček. Původně žádala o vyšší půjčku, ale ta jí nebyla schválena. Postupně požadavky snižovala až na , částka, .9. Z pracovní smlouvy ze dne , datum, má soud za prokázáno, že byla uzavřena mezi , právnická osoba, . a žalovanou na dobu určitou do , datum, , druh práce doručovatel s místem výkonu práce obvod Depo , adresa, . Z dohody o změně pracovní smlouvy má soud za prokázáno, že byla uzavřena mezi , právnická osoba, . a žalovanou s tím, že od , datum, byl změněn pracovní poměr sjednaný dříve na dobu určitou na pracovní poměr na dobu neurčitou.10. Ze zprávy Územní správy sociálního zabezpečení pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj soud zjistil, že žalovaná není registrovaná na OSSZ , adresa, jako OSVČ. Podle informace z centrálního registru podnikatelů nebyla výše jmenovaná registrována na žádné OSSZ ČR jako OSVČ. Z potvrzení zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra soud zjistil, že žalovaná byla vykazována jako pojištěnec od , právnická osoba, . od , datum, .11. Z výpisu živnostenského rejstříku má soud prokázáno, že žalovaná měla vystaveno živnostenské oprávnění v předmětu výroba obchod a služby neuvedené v přílohách 1-3 v oboru činnosti výroba potravinářských a škrobárenských výrobků, podnikání bylo zahájeno , datum, a ukončeno , datum, .12. Z potvrzení policie ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná je poškozenou ve věci zločinu podvodu, kterého se měl dopustit dosud neznámý pachatel, který z ní prostřednictvím internetu v době od , datum, do , datum, podvodně vylákal finanční prostředky ve výši , částka, .13. Z dokladů předložených a finanční situace žalované v době uzavření smlouvy má soud za prokázáno, že byla , datum, vyzývána k úhradě dlužného nájemné v celkové výši , částka, . Smlouva o nájmu bytu byla uzavřena , datum, se společností , právnická osoba, Z dodatku ze dne , datum, soud zjistil, že nájemné byla dohodnuta ve výši , částka, .14. Podle smlouvy ze dne , datum, o majetkovém vypořádání je zřejmé, že společnost , právnická osoba, byla vlastníkem bytové jednotky a žalovaná beneficientem a byla oprávněna bytovou jednotku nadále užívat na základě nájemního vztahu. Strany si dohodli, že v případě zpeněžení náleží beneficientovi tedy žalované část výtěžku, která přesahuje částku , částka, navýšenou specifikované náklady. Z kupní smlouvy ze dne , datum, vyplývá, že žalovaná prodala společnosti , právnická osoba, bytovou jednotku, která byla následně předmětem nájemního vztahu a smlouvy o vypořádání. Bytová jednotka byla prodána za částku , částka, . Z informací ze dne , datum, má soud za prokázáno že společnost , právnická osoba, žalovanou informovala, že uzavřela smlouvu o zápůjčce s fyzickou osobu na částku , částka, a tuto se zavázala zaplatit do , datum, , správu pohledávky společnost vykonává na základě plné moci. Zápůjčka byla úročená, úrok činil 1,5 % měsíčně splátky činily , částka, , splatnost do , datum, .15. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.17. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Podle § 87 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Vzhledem, k námitkám žalované se soud zabýval tím, zda se jedná o spotřebitelský nebo podnikatelský úvěr.20. Právní jednání je nutno