8 C 328/2025-34 — Okresní soud v Přerově

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala, aby žalovaný zaplatil celkem částku , částka, s příslušenstvím a náklady řízení. K nároku 1) , částka, uvedla, že žalobkyně uzavřela s žalovaným Rámcovou smlouvu č. , hodnota, , a dne , datum, Dodatek č. , hodnota, k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Úvěr byl schválen a vyplacen poté co žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti klienta, jako spotřebitele v souladu s ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSÚ“). Žalovaný neplnil podmínky smlouvy, od , datum, nehradil splátky, proto žalobkyně úvěr zesplatnila k , datum, . Zůstatek úvěru (jistina) činí , částka, , nesplacený smluvní úrok z úvěru (kapitalizovaný úrok) ke dni , datum, je ve výši , částka, . K nároku 2) , částka, uvedla, že na základě Rámcové smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet č. , č. účtu, , bylo sjednáno, že žalovaný bude disponovat s penězi na běžném účtu jen do výše dostupného zůstatku. Dále se žalovaný zavázal udržovat na běžném účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby a pokud se dostane do minusu, zaplatí příslušnou částku nejpozději do pěti pracovních dnů poté, co k tomu bude žalobcem vyzván. Navzdory shora uvedenému se žalovaný na svém běžném účtu dostal do nepovoleného debetu ve výši , částka, .2. K procesu zkoumání schopnosti žalovaného úvěr splácet žalobkyně uvedla, že vycházeli z příjmu žalovaného , částka, měsíčně, což ověřili z výpisu z účtu a z výdajů, kdy vycházeli z informací, které klient (žalovaný) sám poskytl v žádosti o úvěr a také z interních a externích databází. Žalobce při posuzovaní výdajů žalovaného k poskytovanému úvěru, stanovil částku , částka, , kterou interně vyhodnotil dle expertní analýzy, jako potřebnou částku na výdaje žalovaného. Částka pokryla tehdejší výdaje na zajištění výživy a ostatních základních potřeb žalovaného jako například náklady na dopravu, léky, apod. Žalovaný v žádosti o úvěr č. , IBAN, dále uvedl informace o příjmech a výdajích své domácnosti. Tyto údaje zohlednila v rámci posouzení příjmů a výdajů domácnosti, kdy žalobkyně v rámci posuzování úvěruschopnosti vypočítává rozdíl mezi příjmy a výdaji domácnosti a rozdíl mezi příjmy a výdaji klienta. Na základě těchto zjištění žalobkyně došla k závěru, že je jak ve schopnostech klienta, tak ve schopnostech jeho domácnosti poskytovaný úvěr řádně splácet. Žalobce při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nevycházel pouze z informací, které uvedl žalovaný, ale informace také ověřoval na základě pohybů na jeho běžném účtu , č. účtu, .3. Žalovaný se na výzvu soudu k žalobě nevyjádřil, k jednání se nedostavil. Žalobkyně svou nepřítomnost omluvila. Soud proto projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“).4. Z Rámcové smlouvy č. , hodnota, , ze dne , datum, a obchodních podmínek soud zjistil, že banka žalovanému aktivovala běžný účet č. , č. účtu, , bylo sjednáno, že majitel účtu musí udržovat na účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané odchozí úhrady včetně závazků vůči bance. Pokud na účtu dojde k nepovolenému přečerpání, musí dluh zaplatit nejpozději pět pracovních dnů poté, co o něm dají vědět, a to připsáním peněz na účet.5. Dodatkem č. , hodnota, k rámcové smlouvě ze dne , datum, úvěr č. , IBAN, byl žalovanému žalobkyní poskytnut úvěr , částka, , převodem na běžný účet, výše pravidelné měsíční splátky: , částka, , doba trvání úvěru: 121 měsíců, úroková sazba: základní 15,90 % ročně, RPSN ve výši 15,96 % ročně, celková částka, kterou zaplatí je: , částka, v případě základní sazby, , částka, v případě základní sazby. Bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet úvěr s výší pojistného ve výši 8,7 % z pravidelné výše měsíční splátky úvěru, tedy , částka, měsíčně.6. Z výpisů z účtu žalovaného č. , č. účtu, za období , datum, - , datum, a od , datum, - , datum, , dokladu o čerpání úvěru ze dne , datum, , má soud za prokázáno, že žalovaný měl ze zaměstnání příjem , částka, měsíčně, dne , datum, čerpal úvěr , částka, , konečný zůstatek na běžném účtu ke dni , datum, je záporný : -, částka, .7. Podle přehledu plateb a splátkového kalendáře žalovaný čerpal úvěr ve výši , částka, a uhradil 11 splátek ve výši , částka, , naposledy , datum, , , datum, uhradil jen , částka, na jistinu, úrok byl tedy uhrazen do , datum, . Neuhrazená jistina činí , částka, , neuhrazený úrok z úvěru , částka, a to za dobu od , datum, do , datum, .8. Z úvěrové zprávy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný v té době neměl žádné aktivní splátkové a nesplátkové produkty ani kreditní karty.9. V přehledu žádostí je uvedeno, že žalovaný má příjem , částka, měsíčně, pracuje ve společnosti, jejíž název odpovídá údaji ve výpisu z účtu, bydlí sám v nájmu, není ženatý, výdaje bydlení , částka, , léky jídlo , částka, , splátky , částka, .10. Z Výzvy k zaplacení ze dne , datum, , která je současně předžalobní výzvou žalobkyně zesplatnila půjčku číslo , IBAN, a vyzvala k úhradě částky , částka, a , částka, na běžném účtu, celkem vyzvala k úhradě částky , částka, a stanovila lhůtu k úhradě do , datum, .11. S ohledem na zjištění učiněná z provedených důkazních prostředků vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně jako banka a žalovaný jako klient po řádném ověření úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně uzavřeli smlouvu běžném účtu, který žalovaný přečerpal a ke dni , datum, na účtu žalovaného vznikl nepovolený debet - , částka, . Dále žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako klient po řádném ověření úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně uzavřeli a smlouvu o úvěru na jejímž základě banka žalovanému dne , datum, poskytla úvěr ve výši , částka, převodem na běžný účet, který mu vedla a to s úrokem 15,90 % ročně, žalovaný úvěr řádně nesplácel a od , datum, byl v prodlení. Žalobkyně proto úvěr zesplatnila ke dni , datum, , k tomuto dni činila dlužná jistina úvěru částku , částka, a neuhrazený úrok z úvěru ke dni , datum, částku , částka, . Z provedeného dokazovaní nevyšlo najevo, že by žalovaný na jakýkoliv z žalobou uplatněných nároků nebo jejich příslušenství čehokoliv plnil.12. Žalovanému jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“) byly předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnut spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od , datum, (také jen ZosÚ).13. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.16. Podle § 122 odst. 4 ZosÚ, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.17. V daném případě soud uzavřel, že banka coby poskytovatel spotřebitelského úvěru dostála povinnostem daným zákonem o spotřebitelském úvěru, když struktura jí doložených informací k příjmům i výdajům a majetkovým poměrům žalovaného coby spotřebitele dovolovala ke dni uzavření smlouvy přijmout závěr, že žalovaný bude schopen řádně své závazky ze smlouvy o úvěru splácet.18. Mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejím základě žalobkyně splnila svůj závazek, když žalovanému úvěr ve výši , částka, poskytla. Žalovaný nesplnil svůj závazek, který spočíval zejména ve sjednaném pravidelném měsíčním splácení úvěru (včetně sjednaného úroku a sjednaných poplatků), přičemž pro případ porušení této povinnosti bylo také ve smlouvě sjednáno právo banky veškeré závazky žalovaného zesplatnit. Žalovaný byl od , datum, v prodlení, banka proto úvěr ke dni , datum, . Žalovaný je