2 C 312/2025-19 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou podanou k nadepsanému soudu se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, od společnosti , právnická osoba, , IČ: , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). Z této skutečnosti žalobkyně dovozuje svoji aktivní procesní legitimaci. V souvislosti s uplatňovaným nárokem žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Právní předchůdkyně žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši , částka, . Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky formou splátek vrátit a zaplatit úrok a sjednané poplatky. Žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku ve výši , částka, . Žalobkyně dále uvedla, že v důsledku prodlení žalovaného byl úvěr zesplatněn ke dni , datum, . Před podáním žaloby pak žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalobkyně v žalobě vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalovaný byl soudem vyzván, aby se vyjádřil, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, s tím, že nevyjádří-li se v soudem stanovené lhůtě, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu soudu nereagoval. Z těchto důvodů a jelikož ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud rozhodl, aniž nařizoval jednání.4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimovaná k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn oznámením ze dne , datum, ve smyslu § 1882 o. z., které bylo podle podacího lístku odesláno dne , datum, .5. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), jejíž součástí byly smluvní podmínky. Na základě smlouvy byla právní předchůdkyně žalobkyně povinna poskytnout žalovanému bez účelového určení peněžní prostředky do výše , částka, . Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný čerpal dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, . Částky byly žalovanému poskytovány dle smlouvy bezhotovostně na jeho bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté finanční prostředky formou měsíčních splátek vrátit a zaplatit úrok, sjednané poplatky a případné náklady. Úroková sazba podle smlouvy činila 54 % ročně. RPSN dosahovala 70,81 %. Celkem měl tedy žalovaný podle smlouvy povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku , částka, , a to formou minimálních plateb dle sděleného rozpisu. Žalovaný měsíční splátky řádně a včas neplatil a ocitl se v prodlení. V návaznosti na to právní předchůdkyně žalobkyně úvěr s účinností ke dni , datum, zesplatnila. Žalovaný na dlužnou částku podle tabulky umoření uhradil dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, , tedy celkem , částka, . Žalobkyně žalovanému zaslala dne , datum, předžalobní výzvu k plnění, jak vyplývá z podacího lístku.6. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.7. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.8. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005 se uvádí: „Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“.9. S ohledem na to, že podle smlouvy o úvěru se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši , částka, , tedy částku odpovídající 129,56 % jistiny úvěru, kdy roční úroková sazba činila 54 % a RPSN dosahovala 70,81 % (přičemž podle databáze ČNB ARAD obvyklá výše úrokové sazby činila v době uzavření smlouvy 8,97 % a RPSN 9,42 %), soud uzavřel, že smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, je absolutně neplatná, a to pro rozpor s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy soud spatřuje v nepřiměřeně vysokém protiplnění za poskytnutí úvěru, kdy úroková sazba i RPSN jsou více jak sedmkrát vyšší, než bylo v době uzavření smlouvy obvyklé, přičemž judikatura podle shora citovaného rozhodnutí považuje za přiměřené protiplnění nejvýše trojnásobek obvyklé roční úrokové sazby. Soud tedy vyhodnotil smlouvu jako zjevně nemravnou, a proto podle § 588 o. z. absolutně neplatnou. K této neplatnosti přihlíží soud ze zákona. V důsledku toho lze žalobkyní uplatňovaný nárok posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2993 o. z. Žalovanému byly ze strany právní předchůdkyně žalobkyně poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši , částka, na základě absolutně neplatné smlouvy, a tedy bez právního důvodu. Žalovaný uhradil na dlužnou částku celkem , částka, . Soud tedy žalobkyni přiznal právo na zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení byl stanoven v návaznosti na odeslání předžalobní upomínky. Podle § 573 o. z. má soud za to, že předžalobní výzva se do dispozice žalovaného dostala třetí pracovní den po jejím odeslání, tedy dne , datum, . Ode dne následujícího, tj. od , datum, , je žalovaný v prodlení. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť byla-li smlouva shledána absolutně neplatnou, nelze na jejím základě přiznat žalobou požadovaná plnění.10. Lhůta k plnění ve výroku I. tohoto usnesení byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. se zohledněním příslušenství žalovaného nároku v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch i neúspěch obou účastníků byl srovnatelný.