9 C 212/2021-18 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne 16. 6. 2021 domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 2 656 Kč spolu s v žalobě specifikovaným příslušenstvím. Žalobkyně v žalobě uvedla, že její právní předchůdce, společnost [právnická osoba], se žalovaným uzavřel smlouvu o zápůjčce [číslo], na jejímž základě dne 10. 10. 2019 poskytl žalovanému finanční částku 2 000 Kč, která měla být jednorázově dne 9. 11. 2019 společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky ve výši 656 Kč zaplacena. Částka 2 000 Kč byla žalovanému poskytnuta na jeho bankovní účet č. [bankovní účet]. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku. V doplnění žaloby ze dne 14. 12. 2021 žalobkyně uvedla, že před poskytnutím úvěru bylo ověřeno, že žalovaný se nenachází v insolvenčním rejstříku a registru exekucí, přičemž pochybnosti o jeho možnosti úvěr splatit nevznikaly i s ohledem na výši poskytnutého úvěru. Pro případ, že žalobě nebude moci být vyhověno z titulu smlouvy o úvěru, navrhovala žalobkyně, aby nárok byl posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. 2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání spolu se žalobou bylo žalovanému doručováno na adresu dle § 46b písm. a) o. s. ř., zásilka byla dle § 49 odst. 4 o. s. ř. doručena dnem 6. 12. 2021. S ohledem na povahu uplatněného nároku považuje soud za splněnou lhůtu dle § 115 odst. 2, proto bylo jednáno a rozhodnuto v nepřítomnosti žalovaného, jak to soudu umožňuje ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. 3. Po provedeném dokazování zjistil soud tento skutkový stav. 4. Dne 10. 10. 2019 byla z účtu společnosti [právnická osoba] na účet č. [bankovní účet] vyplacena částka 2 000 Kč (potvrzení o platbě č. l. 39 e-spisu). Účet č. [bankovní účet] byl ke dni 10. 10. 2019 veden na jméno [jméno] [příjmení], [rodné číslo] – žalovaný (sdělení [právnická osoba] č. l. 10). 5. Žalobkyně předložila soudu listinu nazvanou smlouva o zápůjčce [číslo] ze dne 10. 10. 2019 (č. l. 19-26 e-spisu), ze strany žalovaného měla být listina podepsána digitálně. 6. Podle § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile se strany ujednají její obsah. Podle § 562 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jejího obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádí-li se systematicky a postupně a jsou-li chráněny proti změnám. 7. Věc byla soudem posouzena dle shora uvedených zákonných ustanovení a žaloba byla shledána částečně důvodnou. 8. Žalobkyně v řízení tvrdila, že její právní předchůdce se žalovaným uzavřel smlouvu o zápůjčce prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku, a to s v žalobě specifikovaným obsahem, toto své tvrzení však neprokázala. Ze žádného soudu předloženého důkazu nevyplývá, že by mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva právě s tím obsahem, který byl soudu prezentován žalobkyní v podobě listiny smlouva o zápůjčce, když na základě žádného v řízení provedeného důkazu nelze dovodit, že to byl právě žalovaný, kdo připojením v listině uvedeného kódu vyjádřil souhlas s obsahem listiny a že by tak došlo mezi ním a právním předchůdcem žalobkyně k uzavření smlouvy právě o tomto obsahu. O tom, že některá ze sporných tvrzení nejsou dosud prokázána, nemohla být žalobkyně pro svou nepřítomnost při jednání poučena. V tomto ohledu zároveň platí, že poučovací povinnost soudu dle § 118a o. s. ř. se váže výlučně k jednání soudu a toto poučení není soud povinen poskytovat účastníkům jiným způsobem. Z důvodu neprokázání uzavření smlouvy o zápůjčce pak musela být žaloba zamítnuta co do tvrzeného sjednaného poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 656 Kč. 9. Žalobkyně naopak v řízení prokázala, že na účet žalovaného její právní předchůdce poskytl dne 10. 10. 2019 částku 2 000 Kč. Protože z výše uvedených důvodů soud považuje za neprokázaný právní důvod poskytnutí této částky žalovanému, co do částky 2 000 Kč je tuto nutno považovat za bezdůvodné obohacení na jeho straně. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by tuto částku žalobkyni, případně jejímu právnímu předchůdci, vrátil, proto mu povinnost k zaplacení částky 2 000 Kč byla uložena tímto rozsudkem s odkazem na ustanovení § 2291 o. z. 10. Pokud jde o úrok z prodlení, tento byl žalobkyni přiznán dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to právě z přiznané částky 2 000 Kč. S ohledem na závěr o neprokázání uzavření smlouvy se žalobkyní tvrzeným obsahem nelze vycházet ani ve vztahu k částce 2 000 Kč, představující bezdůvodné obohacení, ze žalobkyní tvrzené sjednané splatnosti dluhu ke dni 9. 11. 2019. V případě bezdůvodného obohacení se splatnost odvíjí dle § 1958 odst. 2 o. z. od výzvy věřitele k plnění. V daném případě žalobkyně netvrdila ani neprokazovala, že by žalovaný byl vyzván k zaplacení částky 2 000 Kč dříve, než se tak stalo prostřednictvím soudu v souvislosti s doručením žaloby, a to ke dni 11. 10. 2021. Do prodlení se tak žalovaný dostal dnem následujícím a úrok z prodlení z přiznané částky 2 000 Kč tak žalobkyni byl přiznán v zákonné výši od 12. 10. 2021 do zaplacení. Co do úroku z prodlení z částky 2 656 Kč od 10. 11. 2019 do 11. 10. 2021 a úroku z prodlení z částky 656 Kč od 12. 10. 2021 do zaplacení byla žaloba zamítnuta, stejně tak byla žaloba zamítnuta ohledně úroku z prodlení z částky 2 000 Kč od 12. 10. 2021 do zaplacení, pokud se na tomto úroku žalobkyně domáhala částky vyšší, než odpovídá zákonnému úroku z prodlení za uvedené období. 11. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s původním věřitelem ve spojení s přílohou smlouvy o postoupení (č. l. 9-12 e-spisu, č. l. 17 e-spisu). 12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. s odkazem na ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení na straně žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek 400 Kč, odměna za právní zastoupení 600 Kč (za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/96 Sb. (AT) po 200 Kč za jeden úkon dle § 14b odst. 1 AT), náhrada hotových výdajů 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 AT a 21% DPH 189 Kč. Celkové náklady řízení na straně žalobkyně představuje částka 1 489 Kč. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 75 %, neúspěch měla co do 25 %, náhrada nákladů řízení proto žalobkyni byla přiznána v rozsahu 50 %, tedy v částce 745 Kč. 13. Aplikace § 14b AT pro určení výše náhrady nákladů řízení je v dané věci je odůvodněna skutečností, že předmětem řízení je peněžité plnění, tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a návrh byl zároveň podán na ustáleném vzoru uplatňovaném týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Žalobou byl ze strany žalobkyně uplatněn nárok na zaplacení z titulu smlouvy o zápůjčce (byť následně posouzen jako nárok z bezdůvodného obohacení). Smlouvou o postoupení pohledávek bylo na žalobkyni postoupeno velké množství těchto pohledávek původního věřitele, lze se tak důvodně domnívat, že žalobkyně obdobné nároky uplatňuje opakovaně, přičemž v jednotlivých žalobách bude docházet pouze ke změnám ve vztahu k označení účastníků, výši poskytnuté finanční částky a výši zůstatku dluhu. 14. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť v řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly její prodloužení. V případě náhrady nákladů řízení je žalovaný povinen plnit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).