5 C 243/2022-20 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně navrhla, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 12 973 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že 8. 10. 2020 uzavřela se žalobkyní smlouvu o zápůjčce, na základě které jí byla poskytnuta zápůjčka ve výši 20 000 Kč na účet č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala za poskytnutí půjčky hradit poplatek 6 500 Kč. Jistina a poplatek byly splatné 14. 12. 2020. Žalovaná své závazky neuhradila včas, ke dni podání návrhu žalovaná na dluh uhradila 26 027 Kč, kterou byla umořena smluvní pokuta, náklady spojené s uplatněním pohledávky, poplatek a ponížena jistina. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím webové stránky [webová adresa], kdy smlouva o zápůjčce byla žalovanou podepsána pinem (takzvaným prostým elektronickým podpisem). Před uzavřením smlouvy si žalobkyně vyžádala informace o rodinných, pracovních a příjmových a výdajových poměrech žalované a tyto ověřila, například nahlédnutím do relevantních databází. V důsledku prodlení žalované vznikla povinnost uhradit úroky z prodlení a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením v celkové výši 2 500 Kč, za písemné výzvy odeslané 23. 11. 2020, 6. 12. 2020, 21. 12. 2020, 28. 12. 2020 a 4. 1. 2021, které byly částečnou úhradou umořeny. Dále byla žalovaná povinna zaplatit smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky ve výši 20 000 Kč, a to konkrétně ode dne 15. 12. 2020 do 30. 8. 2022 ve výši 12 460 Kč. Žalobce v souladu s § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, uplatnil pouze částku 10 000 Kč, která byla umořena částečnou úhradu ze strany žalované. 2. K výzvě soudu žalobkyně sdělila, že ohledně prověření úvěruschopnosti nebude doplňovat žádná skutková tvrzení, což povede zřejmě k shledání smlouvy neplatnou, pročež navrhuje, aby jí bylo přiznáno bezdůvodné obohacení a úroky z prodlení včetně nákladů řízení. 3. Žalovaná se v řízení nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, a proto soud postupoval dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Jednáno bylo rovněž v nepřítomnosti žalobkyně a její právní zástupkyně, která se z jednání soudu omluvila. 4. Žalobkyně se žalovanou uzavřela 8. 10. 2020 smlouvu o zápůjčce prostřednictvím prostředku elektronické komunikace na dálku, a to formou připojení pin. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala zapůjčit žalované částku 20 000 Kč, na účet č. [bankovní účet] a žalovaná se zavázala zaplatit poplatek ve výši 6 500 Kč do 7. 11. 2020. Dle bodu 2.3 byla žalovaná zároveň povinna hradit částku 500 Kč za písemnou upomínku a v případě prodlení se zavázala zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že dne 8. 10. 2020 byla žalobkyní převedena částka 20 000 Kč na účet [bankovní účet], tento účet dle sdělení [právnická osoba] je veden na účet [jméno] [příjmení], [rodné číslo], kdy z výpisu z tohoto účtu předloženého bankou vyplývá, že žalované byla dne 8. 10. 2020 připsána částka 20 000 Kč od společnosti [právnická osoba] 5. Mezi žalovanou a žalobkyní uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.). Soud je dle zákona [číslo] Sb., o spotřebitelském úvěru v souladu s ustanovením § 86, 87 povinen ověřit, zda byla posouzena úvěruschopnost spotřebitele, neboť dle § 2 tohoto zákona platí, že spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 87 odst. 1 zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Toto ustanovení je nutno bez dalšího použít i na uzavřenou smlouvu o zápůjčce. Žalobkyně v žalobě uvedla, že si vyžádala informace o rodinných, pracovních, příjmových a výdajových poměrech žalované a tyto ověřila, k prokázání svého tvrzení však nenavrhla žádné důkazy a soudu nezbývá než uzavřít, že žalobkyně neprokázala prověření úvěruschopnosti žalované. 6. Jestliže nebylo ze strany žalobkyně doloženo, že došlo k prověření úvěruschopnosti žalované před uzavření smlouvy o zápůjčce, soud shledal tuto smlouvu neplatnou. 7. Na druhou stranu žalobkyně prokázala, že na účet žalované byla zaslána dne 8. 10. 2020 částka 20 000 Kč, v takovém případě by bylo namístě posoudit vztah mezi účastníky dle ustanovení o bezdůvodném obohacení, kdy dle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch z plnění bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. V dané věci však bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované částku 20 000 Kč a žalovaná dle tvrzení žalobkyně plnila žalobkyni částku celkem 26 027 Kč. Z tohoto důvodu soud uzavřel, že na straně žalobkyně není dán vůči žalované nárok na vydání bezdůvodného obohacení, neboť žalovaná zaplatila žalobkyni částku vyšší, než jí byla poskytnuta. Z tohoto důvodu soud žalobu zamítl. 9. Žalovaná, která byla v řízení zcela úspěšná, zůstala v řízení pasivní, proto soud rozhodl o tom, že nemá právo na náhradu nákladů řízení vůči ve věci neúspěšné žalobkyně.