1 C 24/2024-14 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobce se domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 500 000 Kč s příslušenstvím, která představuje nevypořádané nároky ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi účastníky dne 8. 2. 2023.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, neboť žalobce s tím souhlasil. Žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na řádně doručenou výzvu soudu, zda s rozhodnutím věci bez jednání souhlasí, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí. Věc je přitom možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, přičemž k částečnému zamítnutí žaloby došlo toliko na základě právního posouzení soudu, na kterém by další dokazování nemohlo ničeho změnit.4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav.5. Dne 8. 2. 2023 uzavřeli účastníci smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 500 000 Kč, přičemž bylo ujednáno, že zapůjčené finanční prostředky byly žalovanému přenechány bezúplatně. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku nejpozději do 31. 7. 2023. Pro případ prodlení bylo mezi stranami ujednáno, že zapůjčené finanční prostředky budou úročeny smluvním úrokem ve výši 0,2 % denně z dlužné částky až do zaplacení.6. Žalovaný však až do podání žaloby (14. 8. 2023) nezaplatil ničeho. Z potvrzení o provedené platbě vystavených , právnická osoba, ., soud zjistil, že žalovaný dne 13. 11. 2023 zaplatil žalobci částku 100 000 Kč a dne 20. 11. 2023 rovněž částku 100 000 Kč. Žalobce proto vzal žalobu částečně zpět v rozsahu 200 000 Kč a nadále v řízení požadoval zaplacení částky částku 300 000 Kč s kapitalizovaným smluvním úrokem z prodlení v ujednané výši z částky 500 000 Kč za období od 1. 8. 2023 do 12. 11. 2023 v částce 104 000 Kč, kapitalizovaným smluvním úrokem v ujednané výši z částky 400 000 Kč od 13. 11. 2023 do 19. 11. 2023 v částce 5 600 Kč, smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,2 % denně z částky 300 000 Kč od 20. 11. 2023 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 500 000 Kč od 1. 8. 2023 do 12. 11. 2023 v částce 21 369,86 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 400 000 Kč od 13. 11. 2023 do 19. 11. 2023 v částce 1 150,68 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 300 000 Kč od 20. 11. 2023 do zaplacení.7. Ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, stanoví, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.8. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech (§ 2392 odst. 1 občanského zákoníku).9. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 občanského zákoníku).10. Na základě shora uvedených důkazů, které jsou ve vzájemném souladu, vzal soud za prokázané, že žalobce poskytl žalovanému zápůjčku za shora uvedených podmínek. Žalovaný zápůjčku řádně nesplatil. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku, přechází na žalovaného, neboť žalobce nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaný něco neučinil. Je na žalovaném, aby soudu prokázal, že zaplatil řádně a včas. Žalovaný však nic takového netvrdí, ani neprokazuje.11. S ohledem na shora uvedené soud uzavírá, že žaloba je, co se týče nároku na zaplacení jistiny a smluvního úroku z prodlení důvodná, a tudíž jí v této části vyhověl. Co se týče výše smluvní úroku, hodnotí ji soud s přihlédnutím k výši zápůjčky i s ohledem na to, že zápůjčka byla sjednána jako bezúplatná a žalovaného nestíhají další sankce (např. smluvní pokuta), jako ještě neodporující zákonu či dobrým mravům, jelikož denní výše úroku z prodlení 1 000 Kč u zápůjčky částky 500 000 Kč není (s ohledem na donucovací charakter úroku z prodlení) nepřiměřená.12. Pokud jde o nárok žalobce na zaplacení částky 200 000 Kč, soud řízení zastavil v souladu s ustanovením § 96 občanského soudního řádu, protože žaloba byla vzata v této části zpět.13. Co se týče nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení, soud žalobu zamítl, jelikož úrok z prodlení lze ve výši stanovené nařízením vlády číslo 351/2013 Sb. požadovat toliko v případě, že si strany výši úroku z prodlení neujednají (srov. dikci ustanovení § 1970 občanského zákoníku). Protože v daném případě byla výše úroku z prodlení ujednána, není možné aplikovat ustanovení o zákonné výši úroku z prodlení. Že se v této věci jedná o smluvní úrok z prodlení a nikoli o smluvní úrok je zjevné již z toho, že zápůjčka byla výslovně sjednána jako bezúplatná.14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Při poměřování úspěchu ve věci je dle přesvědčení soudu nezbytné přihlédnout nejen k jistině, nýbrž i k požadovanému příslušenství pohledávky představovanému smluvním úrokem z prodlení, jelikož úspěch ve věci je nutné posuzovat ohledně celého předmětu sporu (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08, a usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015). Promítnuto do poměrů dané věci to znamená, že žalobce se domáhal zaplacení částky 300 000 Kč s kapitalizovaným smluvním úrokem z prodlení ve výši 109 600 Kč a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 22 520,54 Kč, dále pak smluvního úroku z prodlení ve výši 0,2 % denně a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 300 000 Kč od 20. 11. 2023 do zaplacení. Jsou-li tyto úroky kapitalizovány ke dni vyhlášení rozsudku, znamená to, že žalobce reálně nad rámec jistiny a jím kapitalizovaných úroků požadoval zaplatit částku 91 200 Kč na smluvním úroku z prodlení a částku 18 739,73 Kč na úroku zákonném. Celkem se tedy domáhal zaplacení sumy 542 060,27 Kč a před zpětvzetím žaloby částky 742 060,27 Kč. Přiznána mu byla jistina ve výši 300 000 Kč a přisouzený smluvní úrok z prodlení by, pokud by byl kapitalizován, činil 200 800 Kč. Reálně bylo tedy žalobci přiznáno 500 800 Kč a ohledně částky 200 000 Kč vzal žalobu zpět pro chování žalovaného a jeho úspěch ve věci tedy (při zohlednění částečného zpětvzetí z důvodů na straně žalovaného – viz níže) činil 94 %, žalovaný byl úspěšný ze 6 % (41 260,27 Kč); je to tedy žalobce, komu vzniklo právo na náhradu 88 % nákladů řízení. Ke kapitalizaci úroků ke dni vyhlášení rozsudku soud přistoupil s odkazem na ustanovení § 154 odst. 1 občanského soudního řádu a v souladu s názorem Ústavního soudu vysloveným v nálezu sp. zn. I. ÚS 2717/08.15. Doplňuje se, že procesní zavinění zastavení řízení ohledně částky 200 000 Kč leží ve smyslu ustanovení § 146 odst. 2 občanského soudního řádu na straně žalovaného, jelikož důvodně podaný návrh byl vzat zpět z důvodu plnění žalovaného po podání žaloby.16. Plná náhrada nákladů řízení činí 71 304 Kč a sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 20 000 Kč, z odměny zástupce za 4 úkony právní služby po 10 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva a částečné zpětvzetí žaloby) podle ustanovení § 7 odst. 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ze 3 tzv. režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a náhrady odpovídající 21 % DPH ve výši 8904 Kč. Žalovanému tak byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 62 747,52 Kč jako 86 % plné náhrady nákladů řízení.17. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.