8 C 125/2024-20 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně žalobou došlou soudu dne 25. 1. 2024 navrhla, aby žalované byla uložena povinnost zaplacení částky 17 518,19 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 7. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem 2 152,30 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky 48 Kč a částky 4 063,73 Kč, dále se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 063,73 Kč od 25. 1. 2024 do zaplacení s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, dne 2. 6. 2021 uzavřela se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě uzavřené smlouvy byla za žalovanou zprostředkovateli úvěru uhrazena kupní cena zboží ve výši 37 890 Kč, tato byla právní předchůdkyni žalobkyně poukázána na bankovní účet zprostředkovatele úvěru. V rámci smlouvy si žalovaná sjednala i pojištění schopnosti splácet úvěr. Platba pojistného byla hrazena spolu s pravidelnou měsíční splátkou úvěru. Žalovaná se zavázala úvěr včetně sjednaného pojištění splatit bankovním převodem formou 30 pravidelných měsíčních anuitních splátek pod VS , číslo, se splatností prvé splátky ke dni 17. 7. 2021 a každé další splátky vždy do stejně číselně označeného dne následujícího měsíce. Celková měsíční splátka úvěru byla sjednána ve výši 1 536 Kč, z čeho 1 423 Kč představovalo anuitní splátku úvěru a částka 113 Kč představovala platbu pojistného. Celkem se tak žalovaná zavázala původní věřitelce za předpokladu řádného splacení splatit 46 080 Kč, z čehož 42 690 Kč připadla na úvěr a 3 390 Kč na pojistné. Žalovaná porušila svoji povinnost pravidelně a včas hradit sjednané měsíční splátky úvěru včetně poplatku za pojištění, kdy uhradila právní předchůdkyni částku 26 112 Kč. Jistina úvěru byla v důsledku úhrad ponížena o částku 20 371,81 Kč a zbytek úhrad byl započten na smluvní úrok z úvěru, poplatek za pojištění, popřípadě smluvní pokuty a úroky z prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně využila svého smluvního oprávnění a úvěr na základě odstoupení od úvěrové smlouvy prohlásila ke dni 30. 6. 2023 za splatný. Ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a dále zákonný úrok z prodlení. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 10. 7. 2023 s účinností ke dni 11. 7. 2023, žalovaná byla o změně věřitele informována přípisem. Žalobkyně se tedy domáhá zaplacení částky 17 518,19 Kč, která představuje nesplacenou jistinu, dále smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků ve výši 2 152,30 Kč, která je tvořena součtem nesplaceného smluvního úroku 674,30 Kč a měsíčních poplatků za sjednané pojištění 678 Kč a dále nesplacených poplatků za odeslání písemných upomínek 800 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč za odchozí dopis, částky 4 063,73 Kč, která představuje smluvní pokutu v sazbě 0,1 % denně z jistiny pohledávky 17 518,19 Kč za období od 6. 6. 2023 do 24. 1. 2024, to je do dne předcházejícího dni podání žalobní návrhu. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k plnění upomínkou ze dne 2. 11. 2023.2. Žalobkyně byla soudem vyzvána, aby písemně doplnila tvrzení obsažená v žalobě o tom, jakým způsobem před uzavřením smlouvy o úvěru byla posouzena úvěruschopnost žalované. Žalobkyně sdělila, že si u právní předchůdkyně vyžádala další, než dosud předloženou dokumentaci prokazující ověření schopnosti žalované splácet úvěr, avšak případná další dokumentace již nebyla právní předchůdkyní dohledána. Žalobkyně má za to, že dostatečně prokázala skutečnost, že právní předchůdkyně aktivně ověřovala finanční situaci žalované a tuto prověřila v dostupných bankovních i nebankovních registrech. Žalovaná neměla v době uzavření smlouvy záznam v insolvenčním rejstříku. V žádosti o úvěr je uvedeno, že žalovaná v době uzavření smlouvy pobírala mzdu 15 000 Kč, měsíční výdaje žalované činily 5 000 Kč. Při sjednané měsíční splátce úvěru 1 536 Kč tak činil disponibilní měsíční zůstatek 8 464 Kč. Dle formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru je na třetí straně uvedeno, že banka může se souhlasem žalované nahlédnout do evidence záznamu o závazcích, u kterých nedošlo k prodlení a o potenciálních závazcích vedené pozitivním registrem SOLUS. Dále i do evidence záznamu o dluzích vedené bankovním registrem klientských informací (BRKI), nebankovním registrem klientských informací (NRKI) a další.3. K jednání nařízenému na den 28. 8. 2024 se žalobkyně omluvila, setrvala na podané žalobě. Žalovaná, ač soudem řádně obeslána, se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavila. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 o. s. ř.4. Smlouva o úvěru byla uzavřena účastníky za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který v ustanovení § 86 stanoví povinnost poskytovatele před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Soud se tedy zabýval otázkou, zda žalobkyně postupovala při posouzení schopnosti žalované úvěr splácet v souladu s příslušnými zákonnými ustanoveními.5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěru jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.6. Podle § 86 odst. 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnosti spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Dle citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru plyne povinnost žalobkyně coby poskytovatele s odbornou péči posoudit úvěruschopnosti spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, dále i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Porušení této povinnosti pak ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru sankcionuje neplatností smlouvy o úvěru. Podle ustálené judikatury platí, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.), ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Účelem zkoumání úvěruschopnosti je to, aby bylo zabráněno poskytování úvěru spotřebitelům, kteří nejsou schopni svým závazkům dostát a čerpáním dalších úvěrů se dostávají do bezvýchodné situace a dluhové pasti. Zkoumání úvěruschopnosti nemůže být pouhým formálním úkonem, splněným prohlášením účastníků, že spotřebitel je úvěr schopný splácet, případně doplněním výše příjmů spotřebitele a jeho závazků bez jakéhokoliv dalšího ověření. Je tedy nutno, aby údaje uváděné spotřebitelem poskytovatel skutečně ověřoval a sám aktivně zjišťoval, zda spotřebitel řádně své závazky plní.9. Povinností soudu je nejprve zabývat se tím, zda žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně řádně dostála své povinnosti posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované. Žalobkyně k výzvě soudu nepředložila žádné důkazy k prokázání tvrzení žalobkyně o tom, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy aktivně ověřovala finanční situaci žalované. Žalobkyně se toliko odkázala na žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru, ve kterém žalovaná uvedla, že je svobodná, je zaměstnána s příjmem 15 000 Kč měsíčně, má vyživovací povinnost ke dvěma dětem a její celkové měsíční náklady na domácnost činí 5 000 Kč měsíčně. Žalobkyně však nedoložila, že by tyto informace uváděné žalovanou ověřila. Soudu je naopak z úřední činnosti známo, že k okamžiku uzavření smlouvy o úvěru byla již vůči žalované vedena řízení o výkon rozhodnutí a exekuce. Pokud by právní předchůdkyně žalobkyně tuto skutečnost ověřovala, jak žalobkyně tvrdí, jistě by s takovým zjištěním měla v rámci posouzení schopnosti žalované úvěr splácet kalkulovat. V opatrovnickém řízení vedeném v roce 2021 bylo zjištěno, že matka dosahuje p