8 C 294/2023-45 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně žalobou ze dne 31. 5. 2023 navrhla, aby žalované byla uložena povinnost zaplacení částky 21 964,42 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 551,05 Kč, kapitalizovaným úrokem 692,04 Kč, dále zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 10 179,67 Kč od 20. 10. 2022 a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 9 341,95 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení s odůvodněním, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, ., IČ , IČO, se sídlem , sídlo, , došlo dne 16. 8. 2021 k uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, . Na základě smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se za sjednanou dobu poskytnutí úvěru zavázala zaplatit úrok v pevné výši 963 Kč, dále úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 4 900 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 929 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště 1 800 Kč. Celkovou částku 18 592 Kč se zavázala uhradit v 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč, poslední splátka byla splatná nejpozději do 16. 10. 2022. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka ze strany žalované byla uhrazena dne 17. 8. 2021 ve výši 1 330 Kč. Protože poskytnutý úvěr nebyl žalovanou řádně v plné výši uhrazen ve lhůtě sjednané, to je k 16. 10. 2022, úročí se dále neuhrazená jistina úvěru 9 341,95 Kč od 17. 10. 2022 s úrokovou sazbou 15 % ročně sjednanou v článku „splatnost, úrok a RPSN“ smlouvy a dále právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, ., postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 11. 2022 se všemi právy s ní spojenými včetně práva ze smluvní pokuty, a to s účinností ke dni 25. 11. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovaní písemně oznámeno. Žalovaná byla před podáním žaloby písemně vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou odeslanou doporučeně dne 29. 3. 2023, ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.2. K jednání nařízenému na 31. 1. 2024 se žalobkyně omluvila s tím, že souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci v její nepřítomnosti. Žalobkyně setrvala na podané žalobě, navrhla, aby této bylo vyhověno. Žalovaná, ač řádně soudem obeslána, se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 o. s. ř.3. Smlouva o úvěru byla uzavřena účastníky za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který v ustanovení § 86 stanoví povinnost poskytovatele před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Soud se tedy zabýval otázkou, zda žalobkyně postupovala při posouzení schopnosti žalované úvěr splácet v souladu s příslušnými zákonnými ustanoveními.4. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěru jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.5. Podle § 86 odst. 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnosti spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.6. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Dle citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru plyne povinnost žalobkyně coby poskytovatele s odbornou péči posoudit úvěruschopnosti spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, dále i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Porušení této povinnosti pak ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru sankcionuje neplatností smlouvy o úvěru. Podle ustálené judikatury platí, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.), ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Účelem zkoumání úvěruschopnosti je to, aby bylo zabráněno poskytování úvěru spotřebitelům, kteří nejsou schopni svým závazkům dostát a čerpáním dalších úvěrů se dostávají do bezvýchodné situace a dluhové pasti. Zkoumání úvěruschopnosti nemůže být pouhým formálním úkonem, splněným prohlášením účastníků, že spotřebitel je úvěr schopný splácet, případně doplněním výše příjmů spotřebitele a jeho závazků bez jakéhokoliv dalšího ověření. Je tedy nutno, aby údaje uváděné spotřebitelem poskytovatel skutečně ověřoval a sám aktivně zjišťoval, zda spotřebitel řádně své závazky plní.8. Soud posuzoval tedy to, zda žalobkyně řádně dostála své povinnosti posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobu k tvrzení o posouzení úvěruschopnosti žalované tak, že žalobkyní byly vyhodnoceny poskytnuté informace, které byly zaznamenány v žádosti o úvěr ze dne 16. 8. 2021 a byly ověřeny doklady uvedenými v části „doložení příjmů žadatele“, konkrétně poštovní poukázkou. Žalovaná uvedla, že je ve starobním důchodu, výše jejích měsíčních příjmů činí 9 716 Kč a výše jejích měsíčních výdajů 7 474 Kč. Žalovaná dále uvedla, že bydlí v pronájmu a nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Žalobkyně dospěla k názoru, že schopnosti žalované je splácet úvěr ve výši 10 000 Kč s měsíční splátkou 1 328 Kč.9. Ze žádosti o úvěr ze dne 16. 8. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná žádá společnost , právnická osoba, ., o poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč, kdy ke svým poměrům uvádí, že pobírá starobní důchod ve výši 9 716 Kč, což je ověřeno dle předložené složenky, dále uvádí, že na bydlení a energie vynakládá částku 3 000 Kč měsíčně, na dopravu, jídlo a osobní náklady 3 860 Kč měsíčně, dále má „srážky ze mzdy“ ve výši 614 Kč měsíčně, celkem tedy její měsíční výdaje činí 7 474 Kč. Dále žalovaná uvádí, že bydlí v nájmu, je rozvedená, nemá žádnou vyživovací povinnost, má u věřitele , právnická osoba, -, právnická osoba, dluh ve výši 12 000 Kč k doplacení. Žalobkyně nepožadovala po žalované doložení jakýchkoliv listin prokazujících posouzení výdajové stránky žalované, nepožadovala po žalované předložení žádných dokladů k jejímu tvrzení o tom, že měsíční výdaje spojené s bydlením činí pouze 3 000 Kč měsíčně. Žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně, vyšla ohledně majetkové situace žalované pouze z tvrzených informací ze strany žalované, nepožadovala jejich doložení. Dle soudu zejména v případě, kdy je poskytován úvěr žalované, která byla v okamžiku uzavření úvěru ve věku 78 let, jejím jediným příjmem je starobní důchod ve výši pouze 9 716 Kč měsíčně, navíc žalovaná uvádí, že má další dluh ve výši 12 000 Kč, který měsíčně splácí splátkou ve výši 614 Kč, kdy je dokonce uváděno, že jsou jí činěny srážky ze mzdy, soud má za to, že na základě těchto zjištěných skutečností nelze učinit závěr, že žalobkyně dostála své povinnosti řádně posoudit schopnost žalované úvěr splácet. Nebyla tedy ze strany právní předchůdkyně žalobkyně splněna povinnost stanovená v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, nebylo postupováno při posouzení úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí, žalovaná v okamžik uzavření smlouvy byla poživatelkou pouze starobního důchodu v nízké výši, z tohoto hradila již splatný dluh. Důsledkem takového postupu je to, že předmětná smlouva odporuje citovaným ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a dle § 87 tohoto zákona je neplatná.10. „Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěru) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z ne