8 C 311/2023-14 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně žalobou ze dne 28. 6. 2023 navrhla, aby žalované byla uložena povinnost k zaplacení částky celkem 47 601,68 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovanou byla uzavřena dne 30. 6. 2020 smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] to po předchozím posouzení schopnosti žalované požadovanou zápůjčku splácet. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala zaplatit spolu s poskytnutou zápůjčkou částku 7 992 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 835 Kč, částku za zpracování zápůjčky 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení 1 657 Kč. Žalovaná se celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku zavázala uhradit v hotovosti v 78 týdenních (7 denních) splátkách po 180 Kč, splatnost poslední splátky byla stanovena na 28. 12. 2021. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední splátky z její strany byla uhrazena 16. 7. 2020. Žalovaná od uzavření smlouvy do dne postoupení pohledávek a dále do dne sepisu žaloby uhradila na splátkách pouze částku 1 400 Kč. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy včetně příslušenství byla právní předchůdkyni žalobkyni [právnická osoba], postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 žalobkyni jako novému věřiteli s účinností ke dni 16. 12. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení částky 12 135,28 Kč sestávající se z dlužné jistiny 4 882,81 Kč a dlužné částky poplatku 7 252,47 Kč, dále kapitalizovaných úroků 1 076,88 Kč (jedná se o úrok 22,62 % ročně z dlužné jistiny 4 882,81 Kč od 29. 12. 2021 do 14. 12. 2022), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 977,99 Kč (jedná se o úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny 4 882,81 Kč od 24. 7. 2020, to je od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky do 14. 12. 2022). Dále žalobkyně požadovala přiznání úroku 22,62 % ročně a zákonného úroku z prodlení 8,25 % z dlužné jistiny 4 882,81 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. Dále mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena dne 30. 5. 2020 smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou zaplatit částku 25 482 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 16 118 Kč, částku za zpracování zápůjčky 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení 5 524 Kč, a to vše v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 584 Kč, poslední splátka byla stanovena na 27. 11. 2021. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 16. 7. 2020. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek a dále ke dni sepsání žaloby uhradila na splátkách pouze částku 7 200 Kč. Pohledávka včetně příslušenství byla ze strany [právnická osoba], postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 žalobkyni jako novému věřiteli s účinností ke dni 16. 12. 2022, což bylo žalované písemně oznámeno. Žalobkyně požaduje zaplacení částky 35 466,40 Kč, která se sestává z dlužné jistiny 15 512,77 Kč a dlužného poplatku 19 953,63 Kč, dále kapitalizovaných úroků 3 427,13 Kč (jedná se o úrok ve výši 20,82 % ročně z dlužné jistiny 15 512,77 Kč od 28. 11. 2021 do 14. 12. 2022), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 107,08 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení 8,25 % ročně z dlužné jistiny 15 512,77 Kč od 24. 7. 2020, to je od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky do 14. 12. 2022) a dále požadovala přiznání úroků ve výši 20,82 % a zákonných úroků z prodlení 8,25 % ročně z dlužné jistiny 15 512,77 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k plnění předžalobní výzvou dle ustanovení § 142a o. s. ř. 2. Soud věc rozhodl na základě účastníky předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně s tímto souhlasila, žalovaná se k výzvě soudu, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ač byla soudem poučena, že v takovém případě bude mít soud za to, že s navrženým postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 3. Smlouvy o úvěru byly uzavřeny účastníky za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který v ustanovení § 86 stanoví povinnost poskytovatele před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Soud se tedy zabýval otázkou, zda žalobkyně postupovala při posouzení schopnosti žalované úvěr splácet v souladu s příslušnými zákonnými ustanoveními. 4. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěru jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 5. Podle § 86 odst. 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnosti spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 6. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. Dle citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru plyne povinnost žalobkyně coby poskytovatele s odbornou péči posoudit úvěruschopnosti spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, dále i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Porušení této povinnosti pak ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru sankcionuje neplatností smlouvy o úvěru. Podle ustálené judikatury platí, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.), ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Účelem zkoumání úvěruschopnosti je to, aby bylo zabráněno poskytování úvěru spotřebitelům, kteří nejsou schopni svým závazkům dostát a čerpáním dalších úvěrů se dostávají do bezvýchodné situace a dluhové pasti. Zkoumání úvěruschopnosti nemůže být pouhým formálním úkonem, splněným prohlášením účastníků, že spotřebitel je úvěr schopný splácet, případně doplněním výše příjmů spotřebitele a jeho závazků bez jakéhokoliv dalšího ověření. Je tedy nutno, aby údaje uváděné spotřebitelem poskytovatel skutečně ověřoval a sám aktivně zjišťoval, zda spotřebitel řádně své závazky plní. 8. Soud se tedy nejprve zabýval tím, zda žalobkyně řádně dostála své povinnosti posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované. Jak vyplývá ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 30. 5. 2020, žalovaná uvedla, že je zaměstnána jako sanitářka v [nemocnice] od 1. 2. 2020 na plný úvazek s měsíčním příjmem 13 100 Kč čistého. K tomuto žalovaná doložila pracovní smlouvu a výplatní pásky. Žalovaná uvádí, že je svobodná, bydlí v nájemním bytě, nemá žádnou vyživovací povinnost. Ve formuláři je vyplněno, že nemá žádné zápůjčky u jiné společnosti. Své běžné měsíční výdaje odhadla ve výši 3 000 Kč měsíčně. Ničeho dalšího žalobkyni k posouzení úvěruschopnosti nepředložila. Pokud jde o další smlouvu uzavřenou mezi účastníky dne 30. 6. 2020, v zákaznické kartě – žádosti o spotřebitelský úvěr žalovaná uvedla, že je stále zaměstnaná jako sanitářka v [nemocnice] s čistým příjmem 12 771 Kč měsíčně, její odhadované měsíční výdaje jsou stále vyplněny ve výši 3 000 Kč, ostatní údaje zůstávají stejné. Je stále svobodná, nemá žádnou vyživovací povinnost, bydlí v nájemním bytě. Opět je uvedeno, že nemá žádné jiné zápůjčk