9 C 157/2025-17 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne 27. 8. 2025 domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 43 827,10 Kč spolu s v žalobě specifikovaným příslušenstvím. V žalobě žalobkyně uvedla, že mezi žalovaným jako dlužníkem a právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , byla dne 25. 2. 2023 uzavřena smlouva o úvěru č. , číslo, . Na základě této smlouvy byla žalovanému právním předchůdcem žalobkyně poskytnuta částka 26 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s celkovou částkou 31 980 Kč (25 067 Kč na řádném úroku za dobu trvání smlouvy, 1 500 Kč za zpracování úvěru a 5 413 Kč za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení), a to ve 21 měsíčních splátkách po 2 920 Kč. Žalovaný porušil svou povinnost řádného splácení, zaplatil pouze částku 15 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025.2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručováno na adresu dle § 46b písm. a) o.s.ř., zásilka byla doručena dle § 50 odst. 2 o.s.ř. dnem 18. 12. 2025. Soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, jak mu to umožňuje ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř.3. Po provedeném dokazování zjistil soud tento skutkový stav.4. Dne 25. 2. 2023 byla mezi společností , právnická osoba, jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, (v přílohách žaloby). Na základě této smlouvy věřitel žalovanému poskytl finanční prostředky ve výši 26 000 Kč s úrokem 86% ročně. V souvislosti s touto skutečností se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli souhrnný poplatek 31 980 Kč (25 067 Kč na řádném úroku za dobu trvání smlouvy, 1 500 Kč za zpracování úvěru a 5 413 Kč za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení). Celkovou částku 61 319 Kč (po připočtení pojistného ve výši 3 339 Kč) se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli v 21 splátkách po 2 920 Kč měsíčně. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že částku 26 000 Kč v hotovosti převzal.5. Ze strany původního věřitele byla prověřena úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru, a to na základě informací žalovaným poskytnutých v rámci žádosti o úvěr a k tomu předložených dokladů (výplatní pásky) – v přílohách žaloby. Původní věřitel vyšel z doloženého příjmu žalovaného 40 495 Kč při zohlednění dosavadní interní splátky ve výši 1 056 Kč. Tímto způsobem nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující závěr, že by žalovaný nebyl sjednané splátky schopen plnit (žádost o úvěr v přílohách žaloby).6. Ze strany žalovaného byla na dluh z titulu předmětné smlouvy zaplacena částka 15 000 Kč (tabulka umoření v přílohách žaloby).7. Dne 28. 4. 2025 byla mezi společností , právnická osoba, a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni byly postoupeny pohledávky postupitele vzniklé ze smluv o zápůjčce specifikované v příloze č. 1 této smlouvy (v přílohách žaloby). Pohledávky za žalovaným jsou obsaženy v příloze č. 1 smlouvy o postoupení pohledávek (v přílohách žaloby).8. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že mezi právním předchůdcem žalobkyně jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2 395 o.z., na základě kterých se žalovaný proti právním předchůdcem žalobkyně poskytnutému úvěru ve výši 26 000 Kč zavázal vrátit během necelých 2 let celkovou částku 61 319 Kč při sjednané úrokové míře ve výši 86% ročně.9. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Judikaturou Nejvyššího soudu ČR bylo na základě judikatury Ústavního soudu dovozeno, že pokud je v rozhodčím řízení přiznané plnění natolik nemravné a vedoucí k nepřiměřenému postižení dlužníka, je namístě exekuci zastavit dle § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. bez ohledu na pasivitu dlužníka (sp. zn. 20 Cdo 1857/2019, 20 Cdo 3811/2019, 20 Cdo 2884/2019, 20 Cdo 75/2020); uvedené závěry je třeba aplikovat rovněž při posouzení dané věci (pokud nesoulad plnění přiznaného exekučním titulem s dobrými mravy představuje takovou jeho vadu, která odůvodňuje zastavení exekuce bez dalšího, je dle názoru soudu závěry této judikatury nutno vztáhnout rovněž na řízení nalézací, v rámci kterého je exekuční titul vydáván).12. V daném případě byla v úvěrové smlouvě sjednána úroková sazba 86% ročně. Ze statistických údajů shromažďovaných ČNB v databázi ARAD vyplývá, že obvyklá úroková míra u spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami činila v době uzavření smlouvy (únor 2023) průměrně 9,54 % ročně (č.l. 8). Na základě uvedeného lze uzavřít, že úrok ve výši 86 % ročně několikanásobně (9x) převyšuje obvyklou úrokovou sazbu. Úrok sjednaný v této výši proto soud považuje z důvodu nepřiměřenosti za nemravný a v důsledku toho ujednání o něm za absolutně neplatné dle § 588 o.z. Na nemravnosti smlouvou sjednaného úroku nemění nic skutečnost, že v rámci řízení byl tento úrok žalobkyní uplatněn již v nižší, než sjednané výši, konkrétně ve výši 12,75% ročně. Za situace, kdy celková částka, kterou se žalovaný během necelých 2 let zavázal i v případě řádného splácení původnímu věřiteli vrátit, představuje více než dvojnásobek částky žalovanému na úvěru poskytnuté, zakládají dle názoru soudu veškeré smlouvou sjednané platební povinnosti žalovaného ve svém souhrnu nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem. Proto soud uzavřel, že smlouva o úvěru ze dne 25. 2. 2023 je dle § 588 o.z. absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy, a to jako celek. Korektiv dobrých mravů dopadá i na smluvní volnost stran a je tedy v tomto směru nerozhodné, že žalovaný s podmínkami smlouvy souhlasil. K neplatnosti předmětného právního jednání bylo soudem přihlédnuto z úřední povinnosti, aniž by bylo třeba, aby se žalovaný neplatnosti v řízení dovolal.13. Důsledkem závěru o absolutní neplatnosti smlouvy je, že finanční prostředky byly žalovanému ze strany právního předchůdce žalobkyně poskytnuty bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 o.z., práva a povinnosti stran je proto třeba vypořádat podle pravidel bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1 o.z.).14. Žalovaný od právního předchůdce žalobkyně obdržel částku 26 000 Kč, zaplacena z jeho strany byla částka 15 000 Kč. Na bezdůvodném obohacení zbývá k zaplacení částka 11 000 Kč, povinnost k jejímu zaplacení byla žalovanému uložena tímto rozsudkem.15. S ohledem na závěr o absolutní neplatnosti smlouvy nelze z jejího obsahu vycházet ani ve vztahu k prodlení žalovaného. V případě bezdůvodného obohacení se splatnost odvíjí dle § 1958 odst. 2 o. z. od výzvy věřitele k plnění. Žalobkyní bylo v řízení prokázáno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne 29. 7. 2025 (v přílohách žaloby), která mu byla doručena dne 1. 8. 2025 v souvislosti s jejím uložením. Lhůta k plnění byla v upomínce stanovena do 13. 8. 2025, úrok z prodlení z přiznané částky 11 000 Kč byl proto žalobkyni přiznán ode dne následujícího, tedy od 14. 8. 2025, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.16. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025 ve spojení s přílohou č. , číslo, této smlouvy.17. Ve zbytku žalobou uplatněného nároku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).18. Převážně úspěšným účastníkem byl žalovaný, měl by tak mít právo na částečnou náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, proto bylo rozhodnuto tak, že se mu právo na jejich náhradu nepřiznává.19. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), neboť v řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti odůvodňující její prodloužení.