10 C 147/2021-28 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 9. 11. 2020 domáhal po žalovaném zaplacení částky 536 919,94 Kč s příslušenstvím, tj. úrokem ve výši 30 % p.a. z částky 465 617,32 Kč od 10. 11. 2020 do zaplacení. Tvrdil, že žalobce uzavřel s žalovaným dne 5. 12. 2019 smlouvu o úvěru [anonymizována dvě slova] s pojištěním klienta, na základě které se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 500 000 Kč. V čl. II. odst. 4 smlouvy bylo sjednáno splacení úvěru v počtu 120 měsíčních anuitních splátek, výše jedné splátky byla sjednána 6 579,88 Kč skládající se z platby na jistinu a úrok. Měsíční splátka na pojištění byla sjednána ve výši 230 Kč, tedy celková výše splátky byla sjednána v částce 6 809,88 Kč. Splatnost jednotlivých splátek byla ujednána vždy k 20. dni příslušného měsíce, počínaje dnem 20. 1. 2019. Dle čl. II. odst. 2 Smlouvy byla roční úroková sazba smluvního úroku sjednána ve výši 9,90 %. Žalovaný načerpal úvěr ve výši 500 000 Kč dne 5. 12. 2018, poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas, kdy v důsledku porušení došlo v souladu se smluvními ujednáními k zesplatnění pohledávky a úvěr byl zesplatněn ke dni 17. 2. 2020 a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky. Dlužná částka ve výši vyčíslené ke dni podání žaloby s ohledem na úhrady žalovaného se sestává z dlužné jistiny ve výši 465 617,32 Kč, z částky smluvního úroku z prodlení počítaného z částky dlužné jistiny za období ode dne po zesplatnění pohledávky a kapitalizovaného ke dni podání žaloby ve výši 71 302,62 Kč. Souhrnně jde o částku 536 919,94 Kč. Nárok žalobce požadovat smluvní úrok ve výši 30 % p.a. vyplývá ze smlouvy o úvěru a následně z produktových podmínek komerčního bankovnictví (čl. I. odst. 11) a úrokového lístku. Z téhož ustanovení obchodních podmínek, tj. z čl. I odst. 11 pak vyplývá oprávnění žalobce požadovat úrok z prodlení i z částky obchodního úroku. Žalovaný svůj dluh vůči žalobci co do důvodu a výše uznal, a to dohodou o uznání dluhu uzavřenou dne 30. 6. 2020. Do dne podání žaloby žalovaný ničeho ani přes písemnou upomínku žalobci neuhradil. 2 Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ani neprokázal, že by dlužnou částku žalobci uhradil. Soud usnesením vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím bez jednání souhlasí. Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, přestože mu bylo usnesení se žalobou doručeno dne 9. 7. 2021, přičemž soud považoval usnesení se žalobou žalovanému za doručené v souladu s ust. § 46b a § 49 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť písemnosti byly doručovány na adresu sídla žalovaného. S rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasil žalobce již v žalobě, soud proto v souladu s § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl bez nařízení jednání, vycházel přitom z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 3 Dohodou o uznání dluhu a dohodou o splátkách uzavřenou mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem dne 30. 6. 2020 (podepsanou žalovaným dne 26. 6. 2020 a žalobcem dne 30. 6. 2020) bylo zjištěno, že žalovaný uznal dluh ze smlouvy o úvěru s pojištěním klienta [anonymizována dvě slova] [číslo] uzavřené dne 5. 12. 2018, a to v celkové výši 485 617,32 Kč. Dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit formou měsíčních splátek ve výši 14 000 Kč, počínaje 25. 6. 2020. Dále bylo mezi účastníky ujednáno, že se nemění úrok z prodlení, obchodní úrok, tak jak bylo sjednáno ve smlouvě o úvěru. 4 Smlouvou o úvěru s pojištěním klienta [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne 5. 12. 2018 bylo zjištěno, že žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 500 000 Kč, v rámci obchodních podmínek byl sjednán úrok z prodlení ve výši 30 % p.a. dle úrokového lístku. <b><i>5 Podle ust. § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.</b></i> <b><i>6 Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.</b></i> 7 Po provedeném dokazování má soud za to, že žaloba je v plném rozsahu důvodná a proto jí vyhověl. V dané věci žalobce uzavřel s žalovaným dohodu o uznání dluhu a dohodu o jeho úhradě dle ust. § 2053 o. z. Žalovaný se ale s placením dostal do prodlení, z tohoto důvodu žalobce po žalovaném požaduje uhradit dlužnou částku včetně úroků a smluvních úroků z prodlení. Protože žalovaný neprokázal, že by dlužnou částku ve výši 536 919,94 Kč žalobci uhradil, zavázal ho k této povinnosti soud, tak jak je uvedeno pod výrokem I. tohoto rozsudku, a to včetně požadovaných smluvních úroků z prodlení (dle § 1970 o. z.). 8 Skutečnosti prokazující nárok žalobce byly prokázány písemnými listinami shora, přičemž žalovaný nijak nezpochybnil, že smlouvu o úvěru s žalobcem neuzavřel, že peníze z úvěru nečerpal a že částku požadovanou žalobcem v tomto řízení nedluží nebo že na ni částečně či plně plnil. 9 Dále soud zavázal žalovaného k náhradě nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10 O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a o. s. ř. Soud přiznal žalobci, který měl v řízení plný úspěch, vůči žalovaným právo na náhradu nákladů řízení, představovaných zaplaceným soudním poplatkem ve výši 21 477 Kč, odměnou advokáta dle § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb. v rozsahu 3 x 10 460 Kč za převzetí zastoupení advokátem, sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy, 3 x paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 3 vyhlášky číslo 177/1996 Sb., ve znění platném ke dni uskutečnění úkonu, za výše specifikované úkony po 300 Kč, a daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a paušálních náhrad. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 60 535,80 Kč je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř.). 11 Lhůty k plnění povinností v obou výrocích rozsudku byly stanoveny jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.