11 C 164/2021 — Okresní soud v Pardubicích

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 23.3.2021 domáhala po žalované zaplacení částky 22.531, 05 s příslušenstvím. Uvedla, že společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne 4.11.2013 smlouvu o účtu [číslo] smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na základě které byl žalované na účtu poskytnut úvěr (kontokorent). Limit kontokorentu byl sjednán ve výši 19.000 Kč. Žalovaná byla povinna platit [právnická osoba] roční úrok z kontokorentu ve výši úrokové sazby ke dni vzniku debetního zůstatku, tj. 18,9 % ročně a ceny za služby spojené s vedením kontokorentu v souladu s platným sazebníkem. Vzhledem k tomu, že debetní zůstatek nebyl vyrovnán, převedla [právnická osoba] pohledávku dne 1.11.2019 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, k tomuto dni činil nepovolený debetní zůstatek částku 22.531,05 Kč, úrok z úvěru 299,25 Kč a úrok z prodlení 66,14 Kč O převedení zůstatku na evidenční účet byla žalovaná informována dopisem ze dne 1.11.2019. Protože žalovaná dlužnou částku neuhradila, postoupila [právnická osoba] ke dni 1.12.2020 pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30.11.2020 na žalobkyni. K datu postoupení pohledávky evidoval právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovanou ve výši 29.076,54 Kč, přičemž tato částka se skládá z jistiny po splatnosti 22.531, úroku z úvěru 4.248,85 Kč a zákonného úroku z prodlení 2.286,64 Kč. Jistina je i nadále úročena s 18,9 % úrokem z kontokorentu. Od postoupení pohledávky žalovaná nic neuhradila. Ke dni zpracování žaloby činí dlužná jistina 22.531,05 Kč, kapitalizovaný úrok z úvěru ke dni postoupení pohledávky 2.296,64 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ke dni postoupení pohledávky 4.248,85 Kč. Žalobce se dále domáhá úroku z úvěru z dlužné jistiny ve výši 18,9 % od 2.12.2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 2.12.2020 do zaplacení. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalovaná byla vyzvána, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez jednání. Právní zástupce žalobkyně s takovým postupem souhlasil již v žalobě, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, a proto sud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal, že k tomuto postupu nemá námitek. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud měl smlouvou o účtu ze dne 4.11.2013, smlouvou o kontokorentním úvěru, rámcovou smlouvou o finančních službách, dopisem ze dne 3.11.2019, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 28.12.2020 včetně příloh (seznam pohledávek), výpisy z účtu žalované prokázáno, že původní věřitel [právnická osoba] zřídila pro žalovanou dne 4.11.2013 účet [číslo] následně se zavázala za podmínek stanovených ve smlouvě poskytnou žalované kontokorent do výše 19.000 na sporožirovém účtu č. [bankovní účet] a žalovaná se zavázala za poskytnutý kontokorent zaplatit úrok ve výši 18,9 % ročně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30.11.2020 postoupil právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni ke dni 1.12.2020, žalovaná byla žalobkyní o postoupení pohledávky vyrozuměna. Ke dni postoupení pohledávky žalobkyni činil dluh žalované částku 29.076,54 Kč. Ode dne následujícího po dni postoupení, tj. od 2.12.2020 úročí žalobkyně nepovolený debetní zůstatek i nadále úrokem z kontokorentu ve výši 18,9 % a zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, ta na svůj dluh ničeho neuhradila. <i>Podle § 497 obchodního zákoníku (dále jen obch. zák.) se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 369 odst. 1 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazby úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.</i> <i>Podle § 502 odst. 1 věty prvé obch. zák. od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.</i> Ze zjištěného skutkového stavu a za použití shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně na zaplacení částky 22.531,05 Kč s příslušenstvím je důvodný. V průběhu řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o poskytnutí kontokorentu na sporožirovém účtu, na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve smluvené výši a žalovaná se zavázal nepřekročit sjednanou výši kontokorentu. Bylo prokázáno, že žalovaná kontokorent čerpala, avšak dohodnuté splátky řádně neplatila. [právnická osoba] proto využila svého oprávnění, které jí dávají obchodní podmínky, jež jsou součástí smlouvy o kontokorentním účtu a debetní zůstatek zesplatnila, přičemž žalovanou o tomto vyrozuměla a vyzvala k zaplacení dlužného zůstatku. Podle § 524 občanského zákoníku postoupila společnost [právnická osoba] svou pohledávku za žalovanou žalobkyni, která postoupení pohledávky žalované oznámila a vyzvala ji k zaplacení dlužné částky, a to v předžalobní upomínce ze dne 3.2.2021. Protože žalovaná dluh nezaplatila, domáhala se žalobkyně také zaplacení úroků z prodlení. Dlužná částka ke dni podání žaloby činila 22.531,05 Kč na jistině, 4.248,85 Kč na kapitalizovaném úroku z kontokorentu a 2.296,64 Kč na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení. Žalobkyně dále požadovala od 2.12.2020 do zaplacení úrok z úvěru ve výši 18,9 % ročně z jistiny a zákonný úrok z prodlení. Žalovaná nárok uplatněný žalobou nezpochybnila, když zůstala po celou dobu řízení pasivní. Za daného stavu soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Použití ustanovení dosavadních právních předpisů, tedy zákona č. 40/1964 Sb. ve znění platném do 31.12.2013 a zákona č. 513/1991 Sb. ve znění platném do 31.12.2013 vyplývá z ust. § 3028 odst. 3 ve spojení s ust. § 3077 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. O nákladech řízení soud rozhodoval dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů toto řízení. Jejich výše je představována zaplaceným soudním poplatkem ve výši 902 Kč, odměnou advokáta za 3 úkony právní pomoci po 300 Kč (§ 14b odst. 1, 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), 3x paušální náhradou po 100 Kč a 21 % DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad. Celkem tedy náklady řízení činí 2.354 Kč tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., kdy soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší či ve splátkách.