11 C 182/2021 — Okresní soud v Pardubicích

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 9.120 Kč s tvrzením, že žalovaná cestovala ve dnech 22.5.2014, 2x 23.5.2014, 2x 4.1.2015, 5.1.2015 veřejným dopravním prostředkem v [obec], jehož je žalobkyně provozovatelkou. Dále tvrdila, že žalovaná se při shora datovaných přepravních kontrolách nevykázala platnou jízdenkou ani nezaplatila požadovanou přirážku. Jako příslušenství požadovala úrok z prodlení v zákonné výši za dobu uvedenou ve výroku rozsudku. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Žalovaná byla usnesením soudu ze dne 2.8.2021 vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaná soudu ve stanovené lhůtě nedoručila své vyjádření, její souhlas s takovým procesním postupem, který žalobkyně navrhla již v žalobě, soud podle uvedeného poučení předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání. Dohodami s cestujícím [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] bylo prokázáno, že žalovaná cestovala ve dnech 5.1.2015 na lince č. 108, 4.1.2015 na lince č. 1, 4.1.2015 na lince č. 108, 23.5.2014 na lince č. 12, 23.5.2015 na lince č. 101 a 22.5.2014 na lince č. 11 městské hromadné dopravy provozované žalobkyní bez platné jízdenky; jízdné 6 x 20 Kč ani přirážku 6 x 1.500 Kč nezaplatila. Žalovaná zároveň uznala částku 6 x 1.520 Kč z titulu neuhrazeného jízdného a přirážky a tuto se zavázala zaplatit. <i>Dle § 2550 občanského zákoníku, smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.</i> <i>Dle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/94 Sb. o silniční dopravě v platném znění je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; dle odst. 3 téhož ustanovení zákona výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách.</i> <i>Dle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. o drahách, ve znění platném ke dni toho kterého skutku, cestující je povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému (odstavec 4 písm. d)) a (ad.c) na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Dle odst. 6 téhož ustanovení zákona výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč.</i> <i>Dle § 558 obč. zák. ve znění účinném do 31. 12. 2013 uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval.</i> Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný. Shora předloženými Dohodami s cestujícím vzal soud za prokázané, že žalovaná cestovala ve dnech 22.5.2014, 2x 23.5.2014, 2x 4.1.2015, 5.1.2015 městskou hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní a to bez platné jízdenky. Dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše písemně uznala. Žalovaná pak nejen neprokázala, ale ani netvrdila, že by dluh nevznikl, že by tento uhradila či že by dluh zanikl jinak. Proto soud žalobnímu návrhu v plném rozsahu vyhověl a žalobkyni zároveň přiznal úroky z prodlení, jejichž výše je v souladu s § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a úspěšné žalobkyni tak přiznal právo na náhradu nákladů řízení představovaných soudním poplatkem ve výši 400 Kč a paušální náhradou hotových výdajů 2 x 100 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř.