15 C 226/2020-28 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobkyně tvrdila, že jako pronajímatelka s žalovaným jako nájemcem sjednala nájem bytu na adrese [adresa žalovaného]. Nájem skončil 15. 11. 2018. Na nájemném vznikl nájemci dluh v částce 19 500 Kč (celé nájemné za říjen 2018 a polovinu měsíce listopadu 2018). Nájemce pak tento dluh dne 4. 2. 2019 písemně uznal, avšak nesplnil jej ani částečně. Jako příslušenství požadovala úrok z prodlení v zákonné výši za dobu od 2. 3. 2019. 2 Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil. 3 Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání, neboť byly splněny veškeré předpoklady dle § 115a občanského soudního řádu. 4 Z listiny nadepsané uznání dluhu a dohoda o splátkách datované 4. 2. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný uznal žalobkyni dluh za nájem bytu číslo 122 na adrese [adresa žalovaného]. Ujednáno bylo, že tento dluh dlužník splní v pravidelných splátkách po 3 000 Kč měsíčně splatných nejpozději do posledního dne měsíce, počínaje měsícem únorem 2019 s tím, že se sjednává automatická ztráta výhody splátek v případě prodlení. <i>5 Dle ustanovení § 2201 občanského zákoníku nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.</i> <i>6 Dle ustanovení § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.</i> 7 Ze skutkových zjištění učiněných na základě předložených důkazů a za použití zákonných ustanovení shora soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Předloženými listinami se žalobkyni podařilo prokázat, že mezi účastníky byla sjednána nájemní smlouva, žalovaný měl spolu platit sjednané nájemné a platbu za služby s nájmem spojené. Svůj vzniklý dluh písemně uznal. 8 Žalovaný v řízení netvrdil, že by uznaný dluh neexistoval či již zanikl (například splněním). 9 Proto mu soud uložil povinnost zaplatit v souladu s § 2053 občanského zákoníku částku uvedenou ve výroku I. rozsudku. Po právu je dle § 1970 občanského zákoníku i požadavek na zaplacení úroku z prodlení. V období, za něž žalobkyně úrok z prodlení požadovala, je žalovaný v prodlení se splněním svých povinností. 10 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. l občanského soudního řádu. Soud přiznal žalobkyni, která měla v řízení plný úspěch, proti žalovanému právo na náhradu nákladů, představovaných soudním poplatkem 800 Kč, odměnou advokáta dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. v rozsahu 3 x 1 900 Kč za převzetí zastoupení advokátem, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby, paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 13 vyhlášky číslo 177/1996 Sb., ve znění platném ke dni uskutečnění úkonu, za výše specifikované úkony, 3x po 300 Kč a dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a paušálních náhrad. Zástupce žalobkyně je totiž plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu). 11 Lhůty k plnění vycházejí z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.