15 C 254/2021-24 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce se domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit mu částku 5 000 Kč a částku 1 500 Kč Vedle toho požadoval úrok z prodlení v zákonné výši za dobu od 21. 4. 2021 do zaplacení. 2 Tvrdil, že [právnická osoba] jako jeho předchůdce (dále i jen„ poskytovatel“) s žalovaným sjednal 9. 4. 2018 smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací a v souvislosti s touto smlouvou žalovanému přenechal do užívání následující zařízení: set-top box/CA [anonymizována čtyři slova], přístupovou kartu [číslo]. 3 Smlouva byla ukončena k 31. 10. 2018. 4 Žalovaný však nevrátil zapůjčené zařízení řádně a včas. Žalobce tedy žádá smluvní pokutu v částce 5 000 Kč za set top box a 1 500 Kč za přístupovou kartu. 5 Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil. 6 Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání, v souladu s § 115a občanského soudního řádu, neboť byly splněny veškeré zákonem předpokládané podmínky pro tento postup. 7 Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný. 8 To, že je to žalobce, kdo je aktivně věcně legitimován k žádání výše uvedeného plnění, vyplývá z obchodního rejstříku. Z něj je zřejmé, že dle schváleného projektu rozdělení a fúze došlo k rozdělení společnosti [právnická osoba] odštěpením, přičemž [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] nezanikla a vyčleněná část jejího jmění přešla na [právnická osoba] [právnická osoba], a k fúzi sloučením [právnická osoba] a.s., jako zanikající společnosti, a [právnická osoba] [právnická osoba] jako nástupnické společnosti, která změnila firmu na [právnická osoba] S účinností ode dne 1. 4. 2020 pak došlo ke změně dosavadní obchodní firmy [právnická osoba] na [právnická osoba] 9 Žalobce smlouvou prokázal, že mezi poskytovatelem a žalovaným byla uzavřena výše specifikovaná smlouva. 10 Dále prokázal, že žalovanému do užívání přenechal dvě shora specifikovaná zařízení pro poskytování objednaných služeb. Prokázal dále, že žalovaného po skončení smluvního vztahu vyzval k vrácení všech zařízení. Žalovaný netvrdil, že by splnil svou povinnost zařízení vrátit. 11 Je tedy po právu (v souladu se smlouvou a v návaznosti na § 2048 a násl. občanského zákoníku) požadavek žalobce na zaplacení sjednané pokuty za nevrácení uvedených zařízení. Po právu je dle § 1970 občanského zákoníku i požadavek na zaplacení smluvní pokuty. 12 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. l občanského soudního řádu. Soud přiznal žalobci, který měl v řízení plný úspěch, proti žalovanému právo na náhradu nákladů, představovaných soudním poplatkem 400 Kč, odměnou advokáta dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. v rozsahu 2 x 1 500 Kč za převzetí zastoupení advokátem a sepis žaloby, odměnou ve výši 750 Kč za odeslanou upomínku dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky číslo 177/1996 Sb., paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 3 vyhlášky číslo 177/1996 Sb., ve znění platném ke dni uskutečnění úkonu, za výše specifikované úkony, 3x po 300 Kč a dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a paušálních náhrad. Zástupce žalobce je totiž plátcem této daně Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu).