17 C 249/2021-23 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala žalobou doručenou soudu dne 27. 4. 2021 zaplacení celkem částky 23 886 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 20. 11. 2009 s právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba], smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen smlouva). Podle ní poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli celkem částku 29 376 Kč formou 60 týdenních splátek po 496 Kč, ale své závazky nehradil řádně a včas a smlouva zanikla uplynutím doby, na níž byla sjednána. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 došlo s účinností od 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky na [právnická osoba] S.á.r.l., a smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 24. 8. 2018 s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisy ze dne 25. 6. 2015 a ze dne 18. 9. 2018. 2. Žalovaný, shodně se žalobkyní souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalovanému doručovány na adresu trvalého bydliště, přičemž zásilku považoval soud za doručenou, v souladu s ust. § 49 odst. 2/ a 4/ o.s.ř., dnem 11. 10. 2021, když žalovanému byla zanechána výzva a zásilka připravena k vyzvednutí dne 30. 9. 2021). 3. V návaznosti na skutečnost, že věc byla rozhodnuta poté, co 1. 1. 2014 nabyl účinnosti zákon číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, zabýval se soud i tím, jaký hmotněprávní předpis aplikovat. Dle § 3028 odst. 3 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, řídí se právní poměry ze smluv vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. S ohledem na to, že k uzavření smlouvy došlo před nabytím účinnosti zákona číslo 89/2012 Sb., aplikoval soud předpis účinný k tomuto dni. Pokud se v odůvodnění hovoří o občanském zákoníku, míněn je zákon číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 4. Dle § 657 obč. zák., ve znění účinném ke dni vzniku nároku, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 5. Dle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 6. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný. Smlouvou ze dne 20. 11. 2009 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], půjčila žalovanému částku 16 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal uhradit v souvislosti s touto půjčkou částku 13 376 Kč jako„ souhrnný poplatek“ v 60 týdenních splátkách po 496 Kč. Svým podpisem žalovaný potvrdil převzetí půjčených peněz. Smlouvami o postoupení pohledávek s přiloženými seznamy bylo prokázáno, že s účinností ke dni 1. 7. 2015 postoupila společnost [právnická osoba], pohledávku za žalovaným [právnická osoba] [anonymizováno] a tato následně dne 24. 8. 2018 žalobkyni. Žalovaný pak nejen neprokázal, ale ani netvrdil, že by dluh nevznikl, nebo že by tento uhradil. Proto soud žalobnímu návrhu v plném rozsahu vyhověl. 8. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšnému žalobkyni přiznal vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována zaplaceným soudním poplatkem v částce 956 Kč a dále odměnou advokáta za 2,5 úkonu právní pomoci po 300 Kč (převzetí, sepis žaloby, ½ úkon za jednoduchou výzvu), náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč dle § 14b odst. 1, 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. + 21% DPH. Náklady řízení představují částku 2 226,50 Kč (výrok II.).