18 C 113/2020-89 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou k podepsanému soudu dne 18. 5. 2020 domáhala původně proti žalovanému [celé jméno původního účastníka] pojízdné herny zábavních automatů z pozemku [číslo] v k. ú. [část obce], tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že je výlučnou vlastnicí shora označeného pozemku a původně žalovaný [celé jméno původního účastníka] pak vlastníkem pojízdné herny zábavných automatů a to vše na základě notářského zápisu pořízeného notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kdy bylo zúženo SJM těchto účastníků a dohody účastníků o vypořádání SJM. [celé jméno původního účastníka], původně žalovaný, má umístněnou předmětnou hernu na pozemku žalobkyně, byl vyzýván k jejímu odstranění a to opakovaně, což neučinil. Žalobkyně namítala, že smlouvu o nájmu nebytových prostor, kterou předkládal původní žalovaný, nikdy nepodepsala. 2. Po zahájení řízení ještě před rozhodnutím ve věci samé [celé jméno původního účastníka] převedl vlastnické právo k předmětné movité věci darovací smlouvou ke dni 7. 5. 2021 na svého syna [celé jméno žalovaného]. Soud usnesením ze dne 16. 6. 2021 č.j. 18C 113/2020-65 provedl záměnu účastníků a nadále ve sporu jednal s [celé jméno žalovaného]. 3. Žalobkyně namítala, že nově vstupující žalovaný nemohl vstoupit do práv z nájemní smlouvy, coby nový nájemce a současně opět namítala neplatnost takovéto smlouvy. K vyklizení pozemku nedošlo ani poté, kdy se vlastníkem předmětné herny stal syn účastníků. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Žalovaný se k jednání soudu dne 14. 10. 2021 bez omluvy nedostavil a jeho předvolání soud považoval za doručené dnem 27. 8. 2021, tedy 10. dnem, kdy byla písemnost uložena (§ 49 odst. 4 o.s.ř.). Za této situace soud věc projednal a rozhodl bez jeho přítomnosti dle § 101 odst.3 o.s.ř.. 6. Podle § 1042 o.z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. 7. Výpisem z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že žalobkyně je vlastnicí pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] objekt bydlení a dále p. [číslo] vše zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce]. 8. Z fotodokumentace předložené žalobkyní bylo prokázáno, že na jejím pozemku je umístěna maringotka. 9. Dohodou o vypořádání [příjmení] [jméno] a [celé jméno původního účastníka] ze dne 21. 12. 1999 bylo zjištěno, že v době, kdy jejich manželství trvalo, byla uzavřena dohoda o zúžení zákonem stanoveného rozsahu SJM a to formou notářského zápisu. Na základě této dohody se stala žalobkyně výlučnou vlastnicí mimo jiné i pozemku st. [parcelní číslo], tehdy samostatné stavby [adresa] objekt bydlení a dále p. [číslo] vše zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce] [celé jméno původního účastníka] se stal výlučným vlastníkem mimo jiné i pojízdné herny zábavných automatů. 10. Ze Smlouvy o pronájmu nebytových prostor bylo zjištěno, že tato listina měla být uzavřena mezi žalobkyní a [celé jméno původního účastníka], předmětem nájmu nebytových prostor mělo být přenechání pozemku [číslo] na kterých je umístěna stavba mobilního charakteru včetně veškerého zařízení k užívání na dobu neurčitou. Ukončení této nájemní smlouvy lze jen písemnou výpovědí. Smlouva je datována 1. 10. 2014, jsou zde podpisy obou účastníků smluv. 11. Z prohlášení o předání a příjmu daru ze dne 7. 5. 2021 bylo zjištěno, že [celé jméno původního účastníka] předal [celé jméno žalovaného] movitou věc – maringotku sloužící účelově jako sklad materiálu a nářadí umístěném na pozemku [číslo] [číslo] (orná půda), [číslo] (silnice) v k.ú. [část obce]. 12. Na základě provedeného dokazování soud zhodnotil skutkový stav a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a vyhověl jí v celém rozsahu. 13. V řízení bylo prokázáno výpisem z katastru nemovitostí, dohodou o vypořádání SJM, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí pozemku [číslo] v k.ú. [část obce] specifikovaného ve výroku tohoto rozsudku. Její vlastnické právo nebylo do doby rozhodnutí soudu v této věci napadeno žádnou žalobou zpochybňující toto její vlastnictví, žádnou žalobou na určení vlastnictví (a to ani do doby, kdy bylo toto rozhodnutí vypracováváno). Na základě darovací smlouvy se žalovaný stal vlastníkem pojízdné herny zábavných automatů, která je i v době rozhodování soudu umístěna na pozemku žalobkyně, pozemek nevyklidil a nepředal žalobkyni.. Předmětnou nemovitost (pozemek) do současné doby užívá žalovaný, který brání žalobkyni, aby nemovitost mohla užívat ona. Žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že by mu svědčil jakýkoliv právní titul užívání této nemovitosti, takovým titulem nemůže být ani nájemní smlouva, kterou předkládal původní žalovaný, když zde vyvstala otázka i platnosti takovéto smlouvy. I kdyby však takováto smlouva byla platná, změnou v osobě vlastníka nájemce nemůže dojít k přechodu práv a povinností na nového nájemce, toto lze pouze v případě, že dochází k změně vlastnictví věci, což není tento případ. Pokud jde o pozemky, které jsou uvedeny v darovací smlouvě, na kterých by se měla maringotka nacházet, pak nahlížením do katastru bylo zjištěno, že některé z těchto takto označených parcel neexistují (p. [číslo]), jiné jsou ve vlastnictví právnické osoby. Soud má za to, že došlo k chybnému označení v darovací smlouvě, byl to původní žalovaný, který sám v řízení uvedl, že maringotku nevlastní a daroval jí synovi, netvrdil nic o tom, že by jí během soudního řízení přemístil na jiný pozemek, s vyjádření účastníků bylo nesporné, že maringotka se stále nachází na pozemku žalobkyně. S ohledem na provedené dokazování a skutečnosti uvedené shora, rozhodl soud dle § 11042 o.z. tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a uložil žalovanému vyklidit pozemek, který je ve výlučném vlastnictví žalobkyně, na kterém má žalovaný umístěno pojízdnou hernu výherních automatů (výrok I.). 14. Lhůta k vyklizení byla soudem stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., 15 denní, když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší. 15. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem ve částce 5 000 Kč, odměnou advokáta za 6 úkonů právní pomoci po 1 500 Kč dle § 9 odst. 3, § 11 odst. 1 písm. a), d) , g) vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby, 2 vyjádření, 2x účast u jednání soudu) náhradou jeho hotových výdajů za 6 úkonů právní pomoci po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb.. s ohledem na skutečnost, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, zvyšují se dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupce za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupce povinen odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalovanému nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 18 068 Kč. 16. Lhůta k plnění pro náhradu nákladů řízení byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.