20 C 213/2019-43 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení nepovoleného debetu ve výši 2 150,91 Kč a zákonných úroků z prodlení. Tvrdila, že její právní předchůdce ([právnická osoba], [IČO], dále i jako„ banka“) uzavřel se žalovanou smlouvu o účtu [číslo] na základě které byl žalované zřízen sporožirový účet. Nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky. Žalovaná byla dle smlouvy povinen platit [právnická osoba], ceny za služby a produkty v souladu s jejím platným sazebníkem. Vzhledem k tomu, že na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, vznikla žalované povinnost tento vyrovnat s tím, že ode dne vzniku nepovoleného debetního zůstatku až do jeho vyrovnání je povinna hradit úrok z prodlení v zákonné výši. Ke dni 1. 11. 2016, kdy byl debetní zůstatek převeden na evidenční účet pohledávek, činil tento 2 150,91 Kč a úrok z prodlení činil 26,77 Kč O tomto byla žalovaná vyrozuměna výzvou z 1. 11. 2016 a byla zároveň upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 30. 3. 2017 s účinností ke dni 1. 4. 2017 převedena na žalobkyni. Na uvedenou pohledávku nebylo ničeho uhrazeno ani přes výzvy. Ke dni postoupení pohledávky činil úrok z prodlení 90,34 Kč. Kromě uvedených částek požadovala žalobkyně úhradu i úroků z prodlení z částky 2 150,91 Kč v zákonné výši od 2. 4. 2017 až do zaplacení debetního zůstatku. U předmětného účtu nebyl sjednán povolený debet, nebylo tudíž třeba zkoumat před uzavřením smlouvy úvěryschopnost žalované. 2. Z důvodu neznámého pobytu žalované byla této ustanovena opatrovnice z řad advokátů. Tak žalobě uvedla, že není prokázáno seznámení žalované se všeobecnými obchodními podmínkami banky, a proto je smlouva o účtu ze 14. 12. 2015 neplatná. Dále namítala, že žalobkyně porušila svou povinnost dostatečně posoudit úvěryschopnost žalované. Také nesouhlasila s požadovanými náklady řízení s ohledem na výši předmětné částky. 3. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu (žalobě), žalovaná prostřednictví svého opatrovníka s tímto postupem též výslovně souhlasila. 4. Žalobě bylo vyhověno, a to z následujících důvodů. 5. Aktivní legitimaci žalobkyně prokázala oznámením [právnická osoba] o postoupení pohledávky z 21. 4. 2017, smlouvou o postoupení pohledávek z 30. 3. 2017 vč. přílohy o úplatě, a seznamem pohledávek, z nichž je zřejmé, že na ni shora specifikovaná pohledávka za žalovanou byla bankou postoupena dle § 1879 občanského zákoníku a žalobkyně je tak oprávněna pohledávku za žalovanou vymáhat. <i>6. Dle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen Obč.Z), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>7. Podle § 1968 Obč.Z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>8. Podle § 1970 Obč.Z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>9. Podle § 1879 Obč.Z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> 10. Rámcovou smlouvou o finančních službách a smlouvou o účtu, podklady pre súdné konanie, výzvami, podacími lístky, sazebníkem, všeobecnými obchodní podmínky, výpisy z účtu žalované bylo prokázáno, že mezi bankou a žalovanou byla dne 14. 12. 2015 uzavřena smlouva, na jejímž základě byl žalované založen a veden č. [bankovní účet]. Podpisem Rámcové smlouvy žalovaná stvrdila, že se seznámila se všeobecnými obchodními podmínkami banky. Na uvedeném účtu žalované vznikl nepovolený debetní zůstatek 2 150,91 Kč, k 1. 4. 2017 činil zákonný úrok z této částky 90,34 Kč. K úhradě byla žalovaná vyzvána mj. předžalobní výzvou z 26. 4. 2017, ta byla zaslána žalované na korespondenční adresu uvedenou ve smlouvě (tj. [adresa žalovaného]), přičemž již 1. 11. 2016 byla žalované na stejnou adresu zaslána výzva k úhradě samotnou bankou, což žalobkyně také doložila. Na uvedenou adresu byla žalované zasílána veškerá korespondence. 11. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni ve výroku uvedenou částku a to v souladu s § 2991 Obč.Z. (dluh na nepovoleném debetu, kdy žalované, která se bez právního důvodu na úkor banky obohatila o 2 150,91 Kč, vznikla povinnost vydat žalobkyni jako současnému věřiteli bezdůvodné obohacení spočívající ve vzniklém nepovoleném debetu, který na účtu vznikl a nebyl ve stanovené době přes výzvu vyrovnán). Pokud jde o nepovolený debet a jeho vznik, třeba uvést, že debet vzniká nejen výběry z účtu, na němž není dostatek prostředků, ale i tím, že nejsou placeny smluvně sjednané poplatky za poskytované služby. Jelikož předmětem smlouvy mezi bankou a žalovanou nebylo sjednání úvěru, ale zřízení, vedení a užívání účtu, nezabýval se soud námitkou týkající se zjišťování, zda žalovaná byla v době uzavírání smlouvy úvěryschopná. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že uvedenou částku žalobkyni uhradila. 12. Po právu je a přiznán byl i ve výroku specifikovaný úrok z prodlení v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku a § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.). V období, za něž jsou žalobkyní požadovány, je žalovaná v prodlení se splněním povinnosti uvedenou částku vydat. 13. S návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyně uhradila soudní poplatek ve výši 400 Kč. Jelikož elektronický platební rozkaz nebyl vydán, byla žalobkyni v souladu s položkou 2 bod 2. a položkou 1 bod 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků uložena povinnost doplatit ještě 600 Kč. 14. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. v návaznosti na procesní úspěch a neúspěch účastníků ve věci tak, že zavázal procesně neúspěšného žalovaného k povinnosti nahradit žalobkyni, na nákladech řízení částku 1 968 Kč, tedy náhradu nákladů řízení v plné výši. Jedná se o náhradu za soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, dále odměnu advokáta ve výši 2,5 x 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění za převzetí zastoupení, sepis návrhu a jednoduchou výzvu k plnění (§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění), a 3 x 100 Kč paušál dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění a dále 21 % DPH z celkové náhrady nákladů advokáta, který je plátcem této daně. [příjmení] mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, zjištěny ani tvrzeny nebyly. 15. Lhůta k plnění byla stanovena třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť soud neshledal důvody pro určení delší lhůty či pro povolení splátek.