7 C 257/2021-28 — Okresní soud v Pardubicích

- 2 - 7 C 257/2021 1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení částky 688,23 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače a ze zákona mu tím vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence; tuto povinnost žalovaný splnil dne 31.10.2017. Žalovaný neuhradil zákonnou poplatkovou povinnost za období měsíců březen až srpen (včetně) 2020, ve výši po 135 Kč měsíčně. Žalovaný dosud svůj dluh ani přes výzvu žalobce neuhradil. 2. Žalovaný se k věci – přes výzvu soudu – nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Zástupce žalobce výslovně souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení ústního jednání. Žalovaný byl usnesením soudu ze dne 20.9.2021 vyzván ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jeho osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaný soudu ve stanovené lhůtě nezaslal své vyjádření, jeho souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobce a žalovaného. <i>4. Dle § 2 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (dále jen zákon) televizní poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu (dále jen "televizní přijímač"). Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu.</i> <i>5. Dle § 3 odst. 2 poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.</i> <i>6. Dle § 7 odst. 2, 3 je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Poprvé se televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se osoba stala poplatníkem.</i> <i>7. Dle § 10 zákona nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.</i> <i>8. Dle § 6 zákona byl televizní poplatek od ledna 2008 stanoven částkou 135 Kč měsíčně.</i> <i>9. Dle ust. § 1970 zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>10. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 11. Potvrzením o přihlášení poplatníka televizních poplatků bylo prokázáno, že žalovaný byl přihlášen jako televizní poplatník od října 2017, televizní přijímač nebyl odhlášen. Výpisem - 3 - 7 C 257/2021 detailu dluhu žalovaného měl soud prokázáno, že žalovaný za období od března 2020 do srpna 2020 včetně, tedy za měsíc březen 2020 13,23 Kč a 5 měsíců po 135 Kč, tj. 688,23 Kč, předepsané poplatky neuhradil. Výzvami žalobce byl žalovaný vyzván úhradě dlužné částky na televizním poplatku včetně úroku z prodlení, jak bylo prokázáno dopisy ze dne 27.11.2020 a 29.1.2021 spolu s doručenkami. 12. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný neprokázal, že by televizní poplatek v uvedeném období zaplatil. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, včetně přiznání úroků z prodlení, od doby, kdy se žalovaný ocitl s jednotlivými platbami v prodlení do dne podání žaloby v kapitalizované výši 65,77 Kč. 13. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl ve věci plný úspěch a žalovaný je proto povinen nahradit mu účelně vynaložené náklady řízení. Soud při rozhodování postupoval dle Nálezu Ústavního soudu ze dne 24.7.2013, sp.zn. I. ÚS 3344/12, kdy tento uzavřel, že náklady na zastoupení advokátem u žalobce nejsou účelně vynaloženými náklady dle § 142 odst. 1 o.s.ř., a proto mu náleží pouze náhrada za zaplacený soudní poplatek, tj. 400 Kč a 2 x 100 Kč paušální náhrady za podání návrhu, zaslání předžalobní výzvy dle ust. § 1, 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. Lhůty k plnění byly stanoveny třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.