9 C 260/2020-24 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení částky 500 Kč s příslušenstvím, tj. zákonným úrokem z prodlení jdoucím od [datum] do zaplacení. Tvrdil, že dne [datum] žalovaný uzavřel s jeho právní předchůdkyní, [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] smlouvu, na základě které mu tato společnost půjčila částku 500 Kč převodem na bankovní účet, jehož číslo dlužník uvedl v žádosti o poskytnutí zápůjčky. O její poskytnutí požádal prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to zvolením si podmínek žádosti a jejich potvrzení pomocí hesla. Žalovaný potvrdil, že se seznámil se smluvními podmínkami, jejich přílohami a s informacemi v nich uvedenými, a že s nimi v plném rozsahu souhlasí. Smlouva byla považována za uzavřenou okamžikem, kdy byla zápůjčka poskytnuta na základě žádosti žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do [datum]. Tuto povinnost však nesplnil a dluh nevrátil ani neuhradil žádnou jeho část, nastala tak splatnost celého dluhu. Požaduje tak uhradit pouze částku 500 Kč skládající se z nevrácené zápůjčky, poplatek požadován není. Původní věřitel postoupil pohledávku dne [datum] žalobci. O úhradu pohledávky byl žalovaný marně upomínán předžalobní výzvou dne [datum]. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, proto byl zrušen. Následně byl žalovanému zaslán žalobní návrh spolu s usnesením ze dne [datum], jímž byl vyzván, aby se do 15 dnů vyjádřil k žalobě i k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Současně soud žalovaného poučil, že pokud ve stanovené lhůtě vyjádření neobdrží, bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Uvedené písemnosti žalovanému byly doručeny jak postupem dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) na adresu uvedenou v Centrální evidenci obyvatel a to [datum], tak i na adresu nově zjištěnou. Písemnosti převzal do vlastních rukou dne [datum]. Ve stanovené lhůtě žalovaný nevznesl žádné námitky proti navrženému postupu, žalobce s tímto postupem vyslovil souhlas již v návrhu. Žalovaný se nevyjádřil ani k doručené žalobě, ač i k tomuto byl vyzván. Soud proto ve věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.). 3. Dle § 2390 občanského zákoníku (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 5. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že návrh na zaplacení částky 500 Kč s příslušenstvím je důvodný. 6. Aktivní legitimace žalobce k vymáhání žalované částky byla založena smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] O postoupení byl žalovaný písemně informován dne [datum]. 7. Smlouvou ze dne [datum] s podpisy účastníků, obchodními podmínkami společnosti, fakturou bylo prokázáno, že [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. půjčila žalovanému částku 500 Kč, kterou se zavázal uhradit do [datum] i spolu s poplatkem za úvěr ve výši 120 Kč, celkem tak vrátit částku 620 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] a zároveň byl vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši 1 907,59 Kč. Žalovaný, ač mu byla žaloba doručena do vlastních rukou, netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti, které by vyvracely tvrzení a důkazy žalobce v souvislosti se shora uvedenou smlouvou. 8. Uvedená skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu: 9. V řízení má soud za prokázané, že žalovaný dluží žalobci z titulu smlouvy o zápůjčce dle ustanovení § 2390 o. z. částku 500 Kč, jiného nároku ve smlouvě sjednaného (tj. poplatku ze zápůjčky) se žalobce nedomáhá. Z žádných důkazů v řízení provedených nevyplývá, že by tento dluh nevznikl, popř. že by zanikl zcela či zčásti. Žalovaný také nic takového netvrdil, žádný důkaz o tom nepředložil, ač byl k tomuto soudem vyzván. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, včetně zákonných úroků z prodlení, neboť žalovaný se dostal s vrácením zápůjčky do prodlení. Jejich výše vyplývá z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a nárok přísluší žalobci ze zákona, konkrétně dle § 1970 o. z. Výše úroků k datu prodlení činila 8,05 % ročně a byla přiznána od [datum]. 10. O nákladech řízení bylo rozhodováno dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud dospěl k závěru, že účelným nákladem, který úspěšnému žalobci v řízení vznikl, byl zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna právní zástupkyně za 2,5 x 200 Kč, určená dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za převzetí zastoupení, sepis žaloby a jednoduchou výzvu k plnění, dále pak paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za převzetí zastoupení advokátem, sepis žaloby a výzvu k plnění, tj. 3 x 100 Kč ve výši dle ust. § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, a dle § 137 odst. 3 písm. a) a § 151 odst. 2 o.s.ř. 21% daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a paušálních náhrad. Zástupkyně žalobce je plátcem této daně a dle zákona č. 235/2004 Sb. jí vzniká povinnost tuto daň státu odvést. Náhradu nákladů řízení, celkem ve výši 1 368 Kč, je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupkyně žalobce, které je platebním místem dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 11. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena delší než zákonná třídenní s přihlédnutím k výši dlužné částky, době prodlení i návrhu žalobce (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).