9 C 317/2021-40 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 6. 8. 2021 domáhala proti žalované zaplacení celkové částky 9 595 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru. Uvedla, že dne 27. 11. 2020 uzavřela se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru, kdy nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky, ceník a podmínky pro používání [příjmení] [příjmení] karty. Smlouva byla uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku tak, že žalovaná prostřednictvím těchto prostředků požádala elektronickým podepsáním návrhu smlouvy o její uzavření s tím, že elektronický podpis návrhu byl připojen na základě zadaného kódu, který byl žalované zaslán prostřednictvím SMS na ověřené telefonní číslo. Žalobce tento návrh akceptoval opatřením smlouvy svým elektronickým podpisem. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 10 000 Kč. K čerpání úvěru docházelo jednak platbami za zboží a služby ve vybraných e-shopech formou [příjmení] [příjmení] platby a bezhotovostními platbami za zboží a služby a výběry z bankomatů prostřednictvím [příjmení] [příjmení] karty. V souladu s obchodními podmínkami se na úvěrový účet žalované připisovaly dle platného ceníku i veškeré poplatky. Žalovaná se zavázala vyčerpané finanční prostředky žalobci splatit vždy do 20. dne měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k jejich čerpání, a to na základě vyúčtování vystaveného žalobcem. Žalovaná neplnila své povinnosti řádně a včas, ač byla upomínána, bylo proto přistoupeno k odstoupení od smlouvy ke dni 26. 5. 2021, o čemž byla žalovaná týž den informována a současně vyzvána k úhradě celé dlužné částky. Tato sestává z vyčerpaných finančních prostředků ve výši 8 523 Kč a poplatků ve výši 1 072 Kč. Poplatky byly původně v souhrnné výši 2 072 Kč, ale na tyto byla započtena částka 1 000 Kč, která byla dne 13. 4. 2021 žalovanou uhrazena, dlužná částka na poplatcích tak činí 1 072 Kč. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, proto byl zrušen. Následně byl žalované doručen do vlastních rukou dne 6. 12. 2021 žalobní návrh spolu s výzvou k vyjádření jak k žalobě, tak k navrhovanému postupu. Žalovaná se k žalobě ani k navrhovanému postupu nevyjádřila ve stanovené lhůtě, ani do současné doby. Konkludentně tak souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání na základě důkazu ve spise založených, když na výzvu soudu nereagovala. Soud proto předpokládal, že proti tomuto postupu nemá, po poučení dle § 101 odst. 4 o.s.ř., žádných námitek. Žalobce však setrval na nařízení jednání, a proto bylo jednání nařízeno na 17. 2. 2022 v 8:30 hodin, žalovaná se těsně před jednáním, a to v 8:20 hodin omluvila a žádala o odročení z důvodu nemoci měsíčního miminka, žádný doklad o tom nepředložila. 3. Vzhledem k tomu, že k omluvě žalované a žádosti o odročení došlo těsně před jednáním, kdy již protistrana zastoupená advokátem byla přítomna u soudu, soud jednání neodročil, a jednal bez účasti žalované, zejména z důvodů navýšení nákladů řízení, které by byla povinna poté uhradit žalovaná. Tato před tím přitom souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání. 4. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 27. 11. 2020 bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském, revolvingovém, bezúčelovém úvěru na dobu neurčitou, dle níž byl žalované poskytnut úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč s tím, že uvedený úvěr lze čerpat a splácet průběžně a opakovaně a úrok bude účtován dle platného ceníku. Rovněž bylo smluvně dohodnuto, že pokud dojde k prodlení se splácením, budou účtovány účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním. 6. Z dopisu ze dne 26. 5. 2021 bylo zjištěno, že uvedeného dne došlo k zesplatnění dluhu a odstoupení od smlouvy ze dne 27. 11. 2020 a žalovaná byla vyzvána k uhrazení dlužné částky ve výši 9 595 Kč do 8 kalendářních dnů na číslo účtu, které bylo v odstoupení uvedeno. 7. Výzva k úhradě dluhu a zaplacení dlužné částky označená jako předžalobní upomínka byla žalované zaslána i 7. 7. 2021 a byla vyzvána k úhradě dluhu ve výši 9 595 Kč ve lhůtě 7 dnů. 8. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že návrh na zaplacení částky 9 595 Kč s příslušenstvím je důvodný. V řízení má soud za prokázané, že žalovaná dluží žalobkyni z titulu smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z. částku 9 595 Kč, když od smlouvy z důvodu nehrazení splátek žalobkyně odstoupila a vyzvala žalovanou k úhradě ve stanovené lhůtě, k čemuž však nedošlo a rovněž tak ani ve lhůtě stanovené v tzv. předžalobní výzvě, která byla žalované zaslána na adresu [ulice a číslo]. Z žádného z důkazů v řízení provedených nevyplývá, že by tento dluh nevznikl či zanikl zcela či zčásti, proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalovaná také žádné vyjádření ve věci nepodala, ač k tomuto byla vyzvána. 9. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Úspěšné žalobkyni přiznal vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována zaplaceným soudním poplatkem v částce 400 Kč, odměnou advokáta za 3,5 úkonu právní pomoci po 1 500 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), a odst. 2, vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá předžalobní výzva, písemné podání ve věci samé a účasti u jednání), náhradou hotových výdajů za 4 úkony právní pomoci po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. S ohledem na skutečnost, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, zvyšují se dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení o DPH, tj. o částku 1 354,50 Kč. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalované nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 8 204,50 Kč. 10. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. delší, než zákonná 3 denní, a to lhůta 15 dnů od právní moci rozsudku, a to vzhledem k výši dlužné částky i návrhu žalobkyně.